Německo varuje před rychlým snižováním závislosti na amerických zbraních

Podle zveřejněných materiálů se Německo potýká se složitým dilematem, jelikož ze Spojených států odebírá více než třetinu svých hlavních dovozů zbraní. Mezi tyto nákupy patří moderní stíhací letouny F-35, transportní vrtulníky CH-47 Chinook či systémy protivzdušné obrany Patriot. Část německého politického i obranného establishmentu sice vyjadřuje pochybnosti o spolehlivosti amerického partnera, avšak ministerstvo upozorňuje, že viditelné oddalování může poškodit celkové spojenectví.

Obavy ohledně spolehlivosti dodávek narostly v souvislosti s konfliktem v Íránu, který narušil dodávky zbraní do evropských zemí, a také kvůli nedostatku amerických střel Patriot komplikujícím pomoc Ukrajině. Současná geopolitická situace tak znovu oživila dlouhodobou debatu o nutnosti snížit závislost Evropy na vojenském vybavení z USA. Evropská komise si klade za cíl, aby členské státy do roku 2030 vydávaly nejméně polovinu svých rozpočtů na obranu na vybavení vyrobené v Evropě, přičemž v současnosti tento podíl činí přibližně patnáct procent.

Statistiky Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru ukazují, že američtí výrobci tvořili mezi lety 2021 až 2025 celkem padesát osm procent hlavních dovozů zbraní evropských členů NATO. Washington však jakékoliv snahy o znevýhodnění amerických dodavatelů důrazně odmítá. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již dříve pohrozila odvetnými opatřeními v případě, že by nová evropská pravidla omezila přístup amerických zbrojovek na evropský trh.

Z interních materiálů německého rezortu obrany vyplývá, že Washington sice požaduje, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za vlastní obranu, zároveň však usiluje o ochranu vlastních ekonomických zájmů. Americká strana chce zajistit, aby domácí společnosti nadále zůstaly v pozici uchazečů o lukrativní evropské zbrojní zakázky. Ministerstvo v dokumentu konstatuje, že rozvíjení jiných strategických partnerství, například s Kanadou, může probíhat pouze souběžně s dosavadní spoluprací se Spojenými státy.

Úzké vazby na americký zbrojní sektor přinášejí Německu také potenciální ekonomické výhody v podobě průmyslové spolupráce. Berlín identifikoval několik amerických zbrojních programů vhodných pro hlubší kooperaci, mezi nimiž figuruje výroba munice pro systémy Patriot, střely SM-2, SM-6, raketové střely Tomahawk či střely vzduch-vzduch typu AMRAAM. Dokumenty rovněž zmiňují příležitosti k rozšíření opravárenských a údržbových kapacit.

Německý ministr obrany Boris Pistorius a jeho americký protějšek Pete Hegseth podepsali v září společnou deklaraci o záměru prohloubit průmyslovou spolupráci včetně společné výroby. Ministerstvo ve svém hodnocení uvádí, že Washington rovněž naznačil možnost preferenčního zacházení pro spolupracující spojence. To by mohlo zemím zapojeným do projektů zajistit přednostní vyřizování nákupů amerického vojenského vybavení.

Podrobnosti ohledně fungování těchto případných opatření nebo okruhu zvýhodněných zemí prozatím zůstávají otevřené. Náměstek německého ministerstva obrany Jens Plötner proto v polovině října jednal o harmonogramech dodávek a průmyslové spolupráci s vysokým představitelem amerického ministerstva zahraničí Thomasem DiNannem. Mluvčí německého rezortu obrany na přímý dotaz ohledně amerických obav z německé samostatnosti nereagoval a uvedl, že nákupy zbraní se řídí především vojenskými požadavky, technickými aspekty a finančními náklady.