Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa

Jedna z hlavních favoritek, kostarická diplomatka Rebeca Grynspanová, zdůraznila v médiích potřebu naslouchat kritickým hlasům a neignorovat je. K podobným výzvám k reformám se přiklánějí i další uchazeči, například guayanská velvyslankyně Carolyn Rodriguesová-Birkettová nebo šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Bývalý pracovník OSN Daniel Safran-Hon potvrdil, že rétorika zdůrazňující efektivitu a reorganizaci cílí přímo na americkou politickou scénu. Příští šéf světové organizace povede tuto instituci nejméně pět let, z nichž dva roky stráví pod současnou americkou administrativou.

Donald Trump dává jasně najevo, že volbě nového vedení věnuje značnou pozornost. V minulých měsících dokonce nadnesl možnost kandidatury šéfa fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina. Americké ministerstvo zahraničí otevřeně uvedlo, že od uchazečů očekává návrat k základním principům a závazek k zásadním změnám. Zástupce Spojených států při OSN Mike Waltz potvrdil, že Washington neplánuje ze struktury odejít, ale trvá na nekompromisních reformách.

Spojené státy americké představují největšího finančního přispěvatele organizace, přičemž výrazným krácením svých příspěvků již donutily OSN k úsporným opatřením. Přestože Washington nedávno uhradil částku ve výši 827 milionů dolarů, jeho dluh na běžném rozpočtu a mírových misích přesahuje čtyři miliardy dolarů. Vzhledem k probíhající krizi likvidity musela organizace zrušit tisíce pracovních míst a začala slučovat vybrané agentury. Omezují se také služební cesty a v newyorském sídle se šetří i na základním spotřebním materiálu.

Analytik Richard Ponzio potvrzuje, že tvrdé škrty se staly hlavní strategií pro přežití instituce. Hrozba pro budoucí roli OSN však nespočívá pouze v oblasti financí. Americká administrativa již dříve představila vlastní iniciativu zvanou Rada míru pro řešení konfliktu mezi Izraelem a Pásmem Gazy. Tento krok vyvolal mezi diplomaty obavy, že se Washington pokouší vytvořit rivalskou platformu pro mírová jednání.

Přestože Rada míru získala ke svému působení v Gaze schválení od Rady bezpečnosti OSN, její vznik urychlil snahu členských států najít společnou řeč s Bílým domem. Francouzský diplomatický zástupce zdůraznil požadavek na nového generálního tajemníka s dostatečnou politickou váhou pro uplatnění všech pravomocí. Některé velmoci vkládají naděje do nalezení lídra se schopností vyjednávat přímo s americkým prezidentem. Jako příklad fungující komunikace slouží generální tajemník NATO Mark Rutte, který dokáže s Bílým domem obratně dojednávat kompromisy.

Na rozdíl od Aliance však mají při výběru šéfa OSN rozhodující slovo také geopolitičtí soupeři Spojených států. Patnáctičlenná Rada bezpečnosti navrhuje jednoho kandidáta Valnému shromáždění, přičemž pět stálých členů disponuje právem veta. Rusko, Čína, Francie a Velká Británie mohou jakéhokoli uchazeče zablokovat. Moskva už v minulosti podrobila kritice prohlášení některých kandidátů o hrozícím kolapsu organizace a označila je za přehnaná.

Diplomaté a odborníci proto podle webu Politico hovoří o hledání ideálního kandidáta, který dokáže uspokojit nároky Washingtonu bez vyvolání odporu ze strany Pekingu, Moskvy či Evropy. Mezi stávajícími zájemci jsou například bývalý senegalský prezident Macky Sall nebo zástupci Ugandy a Ekvádoru. Předseda výboru pro zahraniční vztahy amerického Senátu Jim Risch však upozorňuje, že málokterý ze současných uchazečů splňuje přísné požadavky na razantní změny. Zákulisní jednání a prezentace návrhů budou intenzivně pokračovat během nadcházejících diplomatických setkání.

Celý proces volby provází podle analytika Richarda Gowana neobvykle vysoká míra nejistoty. Do soutěže mohou stále vstoupit noví kandidáti, což vytváří prostor pro nečekané rozhodnutí na poslední chvíli. Pokud by se členské státy nedohodly na konečném jménu do konce roku, v úvahu připadá i prodloužení mandátu stávajícího generálního tajemníka. Mnozí zkušení diplomati však připomínají, že volání po změnách provází organizaci od jejího založení a jejím hlavním úkolem zůstává plnění základního poslání v oblasti bezpečnosti.