Hackeři získali tajná data Moskvy. Odhalili, kolik Rusů zemřelo během války na Ukrajině

Citlivá data získala běloruská hackerská skupina Cyber Partisans spolu s ukrajinskou skupinou Silent Crow. Zveřejněný balík informací obsahuje více než jedenáct milionů úmrtních listů včetně podrobností o věku, bydlišti a místě úmrtí. Tyto materiály byly následně sdíleny s deníkem The Guardian a dalšími zahraničními médii.

Ruská statistická agentura Rosstat sice potvrdila, že čelila kybernetickému útoku, ale odmítla, že by hackeři získali citlivé informace. Úřady v Ruské federaci nezveřejnily oficiální počet obětí od počátku invaze. Informace o vojenských ztrátách jsou navíc v zemi přísně utajované a považované za státní tajemství.

Autenticitu celého datového souboru nebylo možné nezávisle plně ověřit, avšak zjištěné údaje odpovídají jiným odhadům. Britské zpravodajské služby již v září odhadovaly počet zabitých ruských vojáků na zhruba půl milionu. Nezávislý ruský portál Mediazona navíc identifikoval podle jména téměř 286 000 padlých příslušníků armády.

Odborníci na ruskou problematiku označují tento únik za největší zdroj informací o vojenských ztrátách od začátku konfliktu. Podle Janise Klugeho z Německého ústavu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti působí získaná data velmi věrohodně a detailně. Analytici shodně poukazují na vysokou vypovídací hodnotu celého souboru.

Skutečný počet obětí bude nicméně pravděpodobně ještě vyšší, protože záznamy vykazují zpoždění a někteří vojáci zůstávají pohřešováni. Zpracování oficiálních úmrtních listů obvykle trvá přibližně šest měsíců. Současná skutečná bilance tak může být blíže hranici půl milionu mrtvých.

Zveřejněná statistika rovněž odhaluje hlubokou nerovnost v rozložení ztrát napříč Ruskou federací. Chudší a odlehlé regiony, jako je Burjatsko, Tuva či Zabaikalský kraj, nesou nesrovnatelně těžší břemeno. V těchto oblastech tvořily úmrtí ve válce zhruba třetinu všech úmrtí mužů ve věku od osmi do čtyřiceti devíti let, zatímco v Moskvě a Petrohradě šlo o deset procent.

Údaje poukazují také na prudký nárůst počtu obětí v průběhu let 2024 a 2025. V několika měsících tohoto období přesáhl počet padlých vojáků hranici patnácti tisíc měsíčně. Taková intenzita ztrát odpovídá přibližně pěti stům mrtvým vojákům denně.

Rozsah těchto ztrát je v novodobých ruských dějinách zcela bezprecedentní. Během necelých pěti let překročil počet ruských vojenských obětí na Ukrajině souhrnný počet mrtvých ze všech sovětských a ruských válek od konce druhé světové války více než osmkrát. Toto číslo dokonce překonává ztráty americké armády za celou druhou světovou válku.

Zjištěná data však podle informovaných zdrojů pravděpodobně nepovedou k ochotě Kremlu uzavřít dohodu. Ruský prezident Vladimir Putin vnímá situaci tak, že jakýkoliv ústupek by pro něj znamenal osobní zradu. Obrovské ztráty tak mohou jeho odhodlání pokračovat v boji spíše ještě upevnit.

Do této situace spadají nové mírové rozhovory, které se mají konat v abú Zabí pod záštitou Spojených států. Obě strany vyšlou do Spojených arabských emirátů vysoce postavené delegace. Americkou stranu budou na jednáních zastupovat zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner.

Hlavním tématem nadcházejících rozhovorů by měla být poválečná bezpečnostní architektura, deeskalace konfliktu a humanitární otázky. Předchozí diplomatické snahy dosud nepřinesly žádný významný posun k ukončení války. Moskva totiž nadále trvá na stažení ukrajinských sil z dosud kontrolovaných částí Donbasu.

Evropské vládní špičky mezitím vyjadřují obavy, že rozhovory mohou zasáhnout i širší otázky kontinentální bezpečnosti. Diskutovat se má také o dřívějších ruských požadavcích na omezení přítomnosti NATO v sousedních státech. Francouzská diplomacie se chystá do jednání zapojit, ačkoliv Kreml účast Paříže zpochybňuje.