ANALÝZA | Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Trumpův zájem o Charg není novinkou; jeho ambice ovládnout tento strategický bod sahají až do roku 1988, kdy v rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že by ostrov prostě „vzal“. Nyní, v březnu 2026, prezident potvrzuje, že Spojené státy mají „mnoho možností“ a že obsazení ostrova by mohlo sloužit jako klíčová páka k donucení Íránu znovu otevřít Hormuzský průliv. Podle analytiků by tento krok efektivně odstřihl Revoluční gardy od hlavního zdroje příjmů.

Situace v regionu je mimořádně napjatá i kvůli nedávným vojenským akcím. Trump 13. března oznámil, že americké letectvo provedlo jeden z nejmocnějších náletů v historii Blízkého východu a „totálně zničilo“ všechny vojenské cíle na ostrově Charg. Prezident zdůraznil, že z „důvodů slušnosti“ prozatím ušetřil ropnou infrastrukturu a potrubí vedoucí z pevniny, aby zabránil dlouhodobému kolapsu íránské ekonomiky. Varoval však, že k jejich zničení stačí jediný rozkaz.

Americké velitelství Centcom potvrdilo, že údery zasáhly více než 90 vojenských objektů, včetně skladů námořních min, bunkrů s raketami a vrtulníkových hangárů. Íránská strana sice přiznala poškození protivzdušné obrany a námořní základny, ale trvá na tom, že export ropy pokračuje bez přerušení. Teherán zároveň pohrozil, že pokud USA zaútočí na energetická zařízení, íránské síly okamžitě promění v popel infrastrukturu firem spolupracujících s Washingtonem.

Případná pozemní operace na dobytí ostrova by podle bezpečnostních expertů byla sice rozsahem malá, ale technicky velmi náročná. Americké výsadkové síly by musely překonat značné vzdálenosti a čelit posílené íránské obraně. Írán v posledních týdnech na Charg nasadil další personál a protiletadlové systémy odpalované z ramene. Podle zpravodajských informací jsou okolní vody navíc zaminovány protipěchotními i protitankovými minami.

Dalším faktorem, který Trump zvažuje, je délka přítomnosti amerických vojsk. Prezident připustil, že pokud by USA ostrov obsadily, musely by tam „nějakou dobu zůstat“. To vyvolává obavy z dlouhodobé okupace a možných útoků na americké vojáky. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf již varoval, že íránské jednotky na Američany „čekají“ a jsou připraveny na ně „spustit ohnivý déšť“.

Spekulace o pozemní invazi posílila zpráva, že do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických námořníků a mariňáků na palubě výsadkové lodi USS Tripoli. Pentagon sice konkrétní plány odmítá komentovat, ale potvrzuje, že varianta nasazení pozemních sil zůstává na stole. Charg by mohl sloužit nejen jako ekonomické rukojmí, ale také jako odrazový můstek pro případné útoky na íránskou pevninu.

Hospodářské dopady těchto hrozeb pociťuje celý svět. Ceny ropy na asijských trzích prudce vzrostly a barel ropy Brent se vyšplhal na 116 dolarů. Investoři se obávají, že totální zničení terminálu na Chargu by mohlo ceny vyhnat ještě výše. Írán by navíc mohl v odvetě zaútočit na odsolovací zařízení v sousedních arabských zemích, což by ohrozilo dodávky pitné vody pro miliony lidí.

Kritici plánu upozorňují, že i kdyby USA Charg ovládly, nevyřeší to kontrolu nad Hormuzským průlivem. Tankery vyplouvající z amerického terminálu by stále musely proplouvat nebezpečnými vodami pod íránským dohledem. Operace by tak nemusela přinést kýženou stabilitu námořních tras, ale naopak prohloubit spirálu násilí v Perském zálivu a Rudém moři.

Trump se však netají tím, že jeho cílem je „vzít si ropu“, podobně jako o tom mluvil v souvislosti s Venezuelou. Věří, že eliminace příjmů Revolučních gard je jedinou cestou, jak Íránu zabránit v dalším vedení války a vývoji jaderných zbraní. Rozhodnutí o osudu ostrova Charg může podle jeho slov padnout „během několika sekund“ v závislosti na dalším chování Teheránu.

Zatímco se americké síly shromažďují v regionu a satelitní snímky potvrzují škody na vojenských objektech ostrova, Charg zůstává v centru globální pozornosti. Jakožto životně důležitý uzel pro export do Číny, která je největším kupcem íránské ropy, má dění na tomto malém kousku země potenciál přepsat mocenskou mapu Blízkého východu i světovou ekonomiku.