Zámek Mníšek pod Brdy se nachází ve stejnojmenném městečku v okrese Praha-západ. Vypíná se nevysoko nad Zámeckým rybníkem, přesto je při cestě kolem nepřehlédnutelný. Již zdálky zaujme svým situováním a s trojicí nárožních věží, jejichž počet překvapí při faktu, že se jedná o čtyřkřídlí zámek.
Jakkoliv se rezidenční sídlo ve stejnojmenném městečku Mníšek pod Brdy může jevit jako dílo pohodlného novověku, opak je pravdou. Především některé základové a sklepní prostory jsou ještě pozůstatkem středověkého hradu, který byl pohřben pod novým výstavným zámkem. O jeho původním pevnostním charakteru konec konců svědčí i situování. Dominantní postavení již dnes sice zastřela okolní zástavba, přesto je zámek se svými věžemi stále nepřehlédnutelný.
Jak ukázaly archeologické nálezy, opevněné sídlo na nevysoké ostrožně v záhybu Bojovského potoka stálo již na konci 13. či na počátku 14. století. Jednalo-li se o tvrz či menší strážní hrad nelze bez bližšího archeologického průzkumu říci. Zdá se však, že nejpozději během 1. poloviny 14. století získalo zdejší kamenné sídlo podobu menšího hradu, jehož role byla především obranná a strážní, jelikož kolem procházely důležité obchodní stezky, včetně slavné Zlaté stezky.
Jako menší hrad, avšak značného významu, ho poprvé písemné prameny zaznamenávají v roce 1355, kdy byl uveden v zákoníku Majestas Carolina císaře Karla IV. Hradní areál na půdorysu kapky vymezovala obvodová hradba. Opevněná plocha byla výrazně menší, než je rozsah dochovaného zámku. Součástí hradu byla nejméně jedna věž doložená písemnými prameny a zbořená roku 1425. Hrad byl od zbytku rozšiřující se ostrožny, na kterém se postupně rozvíjelo městečko, oddělen příkopem a hradbou.
Podobu středověkého hradu si Mníšek udržel ještě po další staletí. V roce 1487 jej získali Vratislavové z Mitrovic, v jejichž majetku a správě byl po zbytek 15. století až do poloviny 17. století. Snad již během 16. století, popřípadě na počátku 17. století došlo k postupným úpravám a přestavbám hradu na zámek. Tak ho zachycuje i nejstarší vyobrazení, byť značně schématické, z roku 1622. Tato podoba zámku se však nedochovala, jelikož v roce 1639 jej vyplenila švédská vojska generála Banéra a následně stavba chátrala.
Až v roce 1655 kupuje zchátralý zámek od Mitroviců zbohatlík a dobrodruh Servác Engel z Engelsflussu, který jej v letech 1656 až 1672 nákladně přestavěl. Zámek tehdy v základu získal dnešní podobu, doplněnou ještě o další úpravy v následujících staletích.
Především se tak stalo ve druhé polovině 18. století, kdy byl v majetku rodu Unwerthů. Po smrti Ignáce Umwertha jej získali Pachtové z Rájova, pro rodinné spory jej ovšem až do roku 1838 spravovali úředníci zemských desek.
Zámek následně neblaze poznamenal požár, který ho postihl v revolučním roce 1848. Zásadních oprav a úprav se zámek dočkal až o několik dekád později, kdy v roce 1909 po smrti hraběte Schirndinga majetek získal jeho příbuzný, Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu. Ten přistoupil v letech 1910 až 1911 k obnově a rekonstrukci zámku do výsledné podoby, jakou si dochoval dodnes. Projekt obnovy zámku vypracovala přední pražská kancelář vedená Matějem Blechou.
Po válce byl zámek už v roce 1945 vypleněn a následně i zkonfiskován. O rok později se dostal do správy ministerstva vnitra. Tomu sloužil k ukládání významných a politicky citlivých archivních fondů. Po většinu minulého století nebyl zámek příliš udržován, chátral a zarůstal.
Péče se dočkal až v novodobé historii, když se v roce 2000 dostal pod správu Národního památkového ústavu. Došlo k jeho vyklizení a následné náročně rekonstrukci, která mu vrátila vzhled a půvab z počátku 20. století.
Dnes je možné navštívit některé z celkových 65 pokojů. Otázku, týkající se nesouměrného počtu nárožních věží, zodpoví legenda o kohoutovi. Zámecká instalace návštěvníky zavede zpět do slavného období 1. republiky, kdy zámek získal svou současnou exteriérovou, ale i interiérovou podobu.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Brdy , cestování
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 1 hodinou
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 1 hodinou
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 3 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.
Zdroj: Jan Hrabě