Se svojí celkovou výškou 324 metrů je nepřehlédnutelnou dominantou Paříže a zároveň patří k hlavním symbolům tohoto města i celé Francie. Slavná Eiffelova věž, která byla pro veřejnost otevřena 6. května 1889 to přitom na začátku neměla vůbec jednoduché. Původně totiž měla stát v Barceloně, kde ji ale odmítli a nelíbila se ani Pařížanům.
Věž patří k nejnavštěvovanějším památkám světa, ročně si ji prohlédne přibližně sedm milionů turistů. Každý den vystoupá na vyhlídku ve věži v průměru 15.000 až 20.000 lidí. A je také patrně nejvíce napodobovanou památkou, po světě existuje bezpočet jejích replik, více či méně známých. Mezi nimi je i pražská Petřínská rozhledna, která je pětkrát nižší. Naopak, jednou z mála kopií, která pařížský originál převyšuje, je tokijská "Eiffelovka", dosahující výšky 333 metrů.
Dílo se zrodilo v hlavě architekta Gustava Eiffela (jenž je i autorem newyorské Sochy svobody) a bylo postaveno na počest 100. výročí Velké francouzské revoluce a při příležitosti Světové výstavy 1889. Věž připomíná svým tvarem písmeno A, vyrostla na Martových polích na levém břehu řeky Seiny a představovala radikální rozchod s nízkými stavbami z kamene a cihel, do té doby pro Paříž charakteristickými.
Původně přitom Eiffelovka měla stát ve španělské Barceloně, ale tamní radní projekt odmítli. Zdál se jim být příliš nákladný a také nevkusný. Teprve poté Eiffel nabídl svůj návrh věže Paříži. S montáží kovové konstrukce založené na čtyřech mohutných základových blocích se začalo 1. července 1887.
O gigantičnosti díla svědčí čísla - ještě před zahájením stavby musela padesátka inženýrů a kresličů vypracovat 5300 konstrukčních výkresů, podle nichž pak více než stovka dělníků připravila v dílnách asi 18.000 prefabrikovaných dílů.
Slavnostní otevření věže bylo doprovázeno 21 salvami z děla. Eiffelovka tehdy plnila účel vstupní brány na veletrhy, které končily 15. května téhož roku. V prvním týdnu ještě nebyly v provozu výtahy. I přesto Eiffelovu věž navštívilo v tomto období 28.922 lidí, kteří vyšlapali po schodech až do třetího patra. Za první rok provozu ji navštívily dva miliony lidí, vstupné tehdy činilo pět franků.
Obyvatelé Paříže tuto netradiční stavbu zpočátku neměli příliš v lásce, nejvíc jim vadil její tvar a velikost. Mezi kritiky věže patřily i známé osobnosti jako spisovatelé Guy de Maupassant, Émile Zola nebo Alexander Dumas mladší.
Primát nejvyšší stavby světa si věž, která stojí v nadmořské výšce 33 metrů, udržela až do roku 1929, kdy byl v New Yorku dokončen mrakodrap Chrysler Building dosahující výšky 318 metrů. V té době měřila Eiffelovka 300,65 metru. Roku 1909 měla být zbourána z důvodu prošlé koncese. Počátkem 20. století se ale začala objevovat na obrazech a začali ji oslavovat i básníci. Mezitím získala svůj význam jako meteorologická stanice, proto zůstala zachována. Později se stala také centrem letového provozu a rozhlasového a televizního vysílání.
Věž má celkem tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů (345 schodů), druhá ve výšce 115 metrů (359 schodů) a třetí ve výšce 274 metrů, dostupná jen výtahem. Třemi nohami stavby jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší.
Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra (výtahy zde byly postaveny v roce 1899, tedy deset let po otevření věže). Před pěti lety dostalo zrekonstruované první patro věže prosklené vyhlídky. Od loňského roku chrání návštěvníky před případným teroristickým útokem částečně skleněný a neprůstřelný plot.
Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů a na věži pracuje přes 500 lidí. Návštěvníci se mohou občerstvit ve dvou zdejších restauracích - v luxusnější Jules Verne vedené slavným šéfkuchařem Alainem Ducassem a v Altitude 95 pro "obyčejné" turisty.
Související
Před 100 lety zemřel Gustave Eiffel, autor slavné věže v Paříži a Sochy Svobody
Opilí Američané přespali na Eiffelově věži. O víkendu ji evakuovali kvůli bombové hrozbě
eiffelova věž , Paříž , historie , cestování
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 49 minutami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 1 hodinou
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
před 1 hodinou
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí
před 2 hodinami
Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
včera
Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS
Aktualizováno včera
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
včera
Velké drama při GP Emilia Romagna! Verstappen se spasil na cílové čáře před „stíhačkou“ Norissem
včera
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
včera
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
včera
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
včera
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
včera
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
Rusové museli v neděli po masivním dronovém útoku pozastavit provoz ropné rafinérie ve Slavjansku v Krasnodarské oblasti na jihu země. Obě strany konfliktu v noci podnikly vzdušné údery proti nepříteli.
Zdroj: Lucie Podzimková