Praha - V posledních třech měsících byly čeká armáda a český národ zaplaveni smutkem nad osudem českých vojáků, kteří čelili v Afghánistánu třem vážným útokům, při nichž čtyři vojáci zemřeli, a sedm bylo zraněno. Je správné, že máme v Afghánistánu, vyjma Američanů, největší počet ztrát na životech? A je vůbec účast našich vojáků v zahraničních misích nutná, anebo jde pouze o gesto spojencům a zbytečný hazard s mladými životy? O tom diskutovali ve čtvrtek, v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, Pavel Růžička, poslanec ANO, člen Výboru pro obranu a bezpečnost a válečný veterán, Zdeněk Ondráček, poslanec KSČM a místopředseda Výboru pro bezpečnost, Pavel Štefka, armádní generál v záloze a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR, Hynek Blaško, generálmajor ve výslužbě a bývalý velitel Společných sil ČR, Ladislav Sornas, podplukovník ve výslužbě a místopředseda Sdružení válečných veteránů ČR a Marek Obrtel, lékař a podplukovník v záloze, který vrátil vyznamenání za účast v misích NATO.
Moderátorka Jílková se zeptala generálmajora Blaška, proč si myslí, že zahraniční mise českých vojáků naší bezpečnosti neprosívají, ba naopak jí ohrožují. Ten odpověděl, že otevřenou politikou německé kancléřky Merkelové se do Evropy dostaly nekontrolovatelné počty lidí, o nichž nic nevíme. Dalším problém spočívá v naší reakci na čin daného sebevražedného atentátníka, při němž zahynuli tři vojáci.
Okamžitě jsme podnikli odvetná opatření, načež se v novinách objevilo, že byl proveden zásah v místě činu, při kterém se podařilo jednoho z atentátníků zabít a zbylé dva zatknout. Češi si obecně mívají tendenci myslet, že se jim nemůže nic stát, protože žijí v jedné z nejbezpečnějších zemí, ale opak může být pravdou. V současné době se nacházíme ve fázi takzvaného klidu před bouří. Islámští radikálové si jistě najdou nějakou cestu k tomu, aby nám naší mstu patřičně oplatili.
Poslanec Růžička oponoval, že se na Výboru pro bezpečnost jednalo o tom, že není v pořádku, aby se takové důvěrné informace o činnosti české armády vůbec dostávaly do médií. Vojenská policie proto také zahájila úkony v trestním řízení. Pokud jde o bezpečnost a vliv zahraničních misí na ČR, tak je třeba zmínit, že své vojáky mají v Afghánistánu i země, které jsou bezpečné a nemají problém s terorismem - Rakousko, Portugalsko a dokonce i Nový Zéland. Růžička sice souhlasil, že se situace nesmí podceňovat, ale že nevidí důvod, proč nespoléhat na naše bezpečnostní složky.
Poslanec Ondráček souhlasil s Růžičkou, že by se některé zprávy neměly vůbec dostávat ven, ale na druhou stranu se mu nelíbí, když se česká armáda neumí vypořádat s tím, že o jejich činnostech veřejnost ví, a naopak se snaží všechny své chyby zamést pod koberec. Každopádně i kdyby se informace nedostala ven, nic by to nezměnilo na tom, že jsme ohroženi teroristickými útoky kvůli zmiňované české odvetě, o niž se veřejnost údajně neměla dozvědět.
Generál Štefka připomněl, že se mluví pouze o Afghánistánu, ale že misí je daleko víc. Do diskuze se dostaly také úspěšně mise, které už byly, a to například na Balkáně. Například do Kosova se dnes běžně jezdí na dovolenou, a to právě díky vojenským intervencím, ačkoliv se v určité době jednalo o rizikovou oblast. Když se podíváme na Irák a Afghánistán, tak se jedná o složitější akce, a to právě kvůli politické a geografické situaci. Štefka se také vymezil proti dezinformacím, že zrovna čeští vojáci mají tu největší úmrtnost.
Ondráček řekl, že mluvíme o našich lidech a našich vojácích, kteří umírají, a mají doma blízké příbuzné. Štefka řekl, že jak v Iráku, tak i v Afghánistánu bylo vytyčeno pět oblastí, jichž je třeba dosáhnout. Jednalo se například o zabezpečení demokratických voleb, což se povedlo, soudnictví, ekonomickou situaci, armádu a policii. To všechno se tam také dělá. Je třeba vytvořit dobré podmínky.
Do diskuze se dostal také argument, že jiné země stahují své vojáky, zatímco my jejich počet naopak zvyšujeme. Růžička řekl, že v současné době je v Afghánistánu šestnáct tisíc vojáků z 39 zemí. Pokud jde o přítomnost českých vojáků na tomto území, tak ti tam jsou na základě mezinárodní dohody mezi ČR, Afghánskou islámskou republikou a NATO.
Podplukovník Obrtel si stěžoval, že se pořád bavíme o tom, jak zahraniční mise řešit teď, aniž bychom vzali v potaz, že neměly být nikdy vůbec realizovány. Dnes se zabýváme 3556 mrtvými vojáky, ale vůbec se neptáme, proč se vůbec do Afghánistánu šlo. Jílková požadovala ale jasnou odpověď na argument, že jde o dohodu s afghánskou vládou. Obrtel pořád zpochybňoval legitimitu toho, že se vůbec někdo začal do vnitřních záležitostí Afghánistánu vměšovat. Jílková připomněla, že se jednalo o reakci na 11. září. Obrtel stále trval na tom, že celá mise do Afghánistánu vykazovala prvky korporátního fašismu, a že důvody celé této akce jsou jiné, než ty oficiální. USA zde mají své mocenské zájmy vůči Rusku. Navíc je třeba vzít v úvahu také nerostné suroviny a výrobu opiátů.
Podplukovník Sornas řekl, že byli a jsme nejen v Afghánistánu, ale i jinde. Jako příklad uvedl Kuvajt. Už tehdy se zdůrazňovalo, jak jsme my sami byli v roce 1939 osamoceni, a že je tedy třeba, abychom pomohli slabším. Poté, co byl Kuvajt osvobozen, byly naše armády vítány, a to právě z řad obyčejných občanů, včetně žen a dětí. Sornas si tehdy uvědomil, že ti lidé potřebovali klid, a to nejen v Kuvajtu, ale i v bývalé Jugoslávii. Chceme-li se bavit o misích, berme v úvahu osud těch obyčejných lidí bez ohledu na to, zda má někdo své zájmy na daném území.
Poslanec Ondráček si postěžoval, že se pořád snažíme importovat své pojetí demokracie do celého světa. V Afghánistánu je velký počet negramotných lidí. Navíc je třeba zmínit, že tamní vláda je loutková, tedy dosazená někým jiným. Podle něj nikdo nemá zájem na ukončení války, protože to někomu vyhovuje, a to kvůli upevnění pozice vůči Rusku, přístupu k nerostným surovinám a dalším, jak už bylo zmíněno. Sornas tvrdil, že jediným důvodem přítomnosti vojsk v Afghánistánu je, aby tam byl klid. Toho se tam podle Ondráčka po celých 17 let nepodařilo docílit.
Ke slovu se dostávali lidé z publika. Pán, který dostal slovo, se zeptal Sornase na Irák v roce 2003, kde se neosvědčila americká invaze na základě "vylhaných" podnětů, a kde vznikl Islámský stát, který přinesl jenom zničení kulturních hodnot. O ztrátách na životě a vlivu na sousední Sýrii nemluvě. Sornas argumentoval, že tehdy byl v Iráku ještě pořád Husajn, a že přeci nebyla chyba jej sesadit. V debatě se projednávalo téma Iráku po odstranění Husajna.
Jílková předala mikrofon paní Šancové, jejíž syn zemřel během zahraniční mise. Ta řekla, že musí souhlasit spíše se stranou, která podporuje přítomnost českých vojáků v zahraničí, protože z doslechu od syna ví, že kdyby tam nebyli, tak kdo ví, jak by to vypadalo u nás. Sama za sebe je ráda za české vojáky v zahraničí.
Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude 17. listopad. Zvítězila před 29 lety pravda a láska, anebo vyhrávají ekonomické hodnoty? Oslavuje se u nás demokracie, nebo směřujeme k autoritářství? Vyrovnali jsme se s minulostí?
Související
Je Brabec pod tlakem agrobaronů? U Jílkové se řešilo sucho a moderátorka dostala kytici
"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka
Máte slovo , Čeští vojáci , zahraničí
Aktuálně se děje
před 3 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 40 minutami
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 47 minutami
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 1 hodinou
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 1 hodinou
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 2 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 3 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 3 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 4 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 4 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 5 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 5 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák