Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.
Nejdůležitější událostí spojenou se Zeleným čtvrtkem je Poslední večeře, během které Ježíš Kristus slavil svátky Pesach s jeho učedníky. Během této události Ježíš připravil a podělil se s nimi o chléb a víno, které symbolizovaly jeho tělo a krev. Toto gesto bylo základem křesťanské eucharistie, svátosti podávané během mše svaté.
Dalším významným aktem během Poslední večeře bylo Ježíšovo umývání nohou svým učedníkům. Tento symbolický akt pokory a služby je stále praktikován některými církvemi během Zeleného čtvrtku.
Zelený čtvrtek má kořeny v biblických událostech popsaných v Novém zákoně, zejména v evangeliích Matouše, Marka a Lukáše, které zachycují Poslední večeři Ježíše Krista. V mnoha křesťanských církvích je Zelený čtvrtek spojen s mší svatou, během níž se pamatuje na Poslední večeři.
Zelená barva, která dala Zelenému čtvrtku jeho jméno, symbolizuje naději a nový život. Tento symbol je často spojen s přírodou probouzející se k životu na jaře, což připomíná i období obnovy a vzkříšení spojené s Velikonocemi.
V některých zemích je také zvykem podávat speciální pokrmy spojené s tímto dnem, jako jsou třeba tradiční chleba a víno, aby se připomněla Poslední večeře.
Související
Velikonoce ve (velko)filmech: Ježíš velebený, zatracený i pokoušený. Kde si je pustit?
Krvavé Velikonoce v Praze. Co se stalo v roce 1389?
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 1 hodinou
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák