ROZHOVOR | Zemanův boj teprve začne. A ukáže Drahošovi, že na to nemá, říká pro EZ politolog

ROZHOVOR - Vítězem voleb se dle očekávání stal stávající prezident Miloš Zeman, ve druhém kole se utká s Jiřím Drahošem. Největším překvapením je ovšem ovšem výsledek Marka Hilšera, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog a ředitel agentury Phoenix online research Jan Kubáček. Co nás čeká v příštích 14 dnech? A jak výsledek voleb ovlivnil incident s polonahou aktivistkou? I na to jsme se ptali experta.

Do druhého kola dle očekávání postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Tento výsledek koneckonců naznačovaly předvolební průzkumy. Přesto – přinesly výsledky dle vašeho názoru nějaké překvapení?

Překvapení podle mého mínění přinesly především v postavě Marka Hilšera. Přece jen byl kandidátem nejmladším, člověkem, který svou kampaň dělal na koleni, Do poslední chvíle to vypadalo, že se možná do prezidentské volby ani nedostane, protože nebude mít dostatek podpory a podpisů. Ukázalo se, že nejenže den ode dne rostl a ke konci dokázal opravdu vystupovat prezidentsky, ale že je tu velká část veřejnosti, která by si dokázala představit jako mladého prezidenta.

Pokud ho bude politika naplňovat a bavit a nevrátí se k doktořině, umím si představit, že například pro Piráty, nebo nějakou takovou podobnou skupinu, bude atraktivní politickou personou a třeba i kandidátem do nějakých blízkých voleb. Já osobně si ho dokážu představit třeba jako kandidáta Pirátů například na pražského primátora.

Nakolik hrály v kampani peníze? Protože právě Marek Hilšer měl k dispozici poměrně malý rozpočet, zatímco třeba Michal Horáček investoval miliony. A přesto jsou jejich výsledky téměř totožné…

Určitě byly důležité. Například u Jiřího Drahoše byly naprosto zásadní. Myslím, že kdyby byly volby později, kdyby bylo ještě více debat, tak by možná někteří protikandidáti Jiřího Drahoše přeskákali.

Peníze na jednu stranu Michalu Horáčkovi některé věci usnadnily a některé věci doplnily – viz třeba částečně jeho problém s egem a s určitou teatrálností. Ukázalo se, že část voličů už prostě neosloví a že se dostal ke skleněnému stropu. Na druhou stranu ale Jiřímu Drahošovi zajistily nějaké fungování a viditelnost v kampani. Spíše se tedy ukazuje, že někomu peníze dokázaly pomoci, ale že nebyly všespásné. Příběh Marka Hilšera je důkazem, že peníze jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. A že se kampaň dá zvládnout i bez nich, když máte opravdu šikovné podporovatele a šikovný tým. Ale i zcela bez nich je to těžké. Na druhou stranu – tam, kde chyběl náboj a charisma kandidáta, tam to peníze samy o sobě také nedokázaly zvládnout.

Mohly se na výsledku nějakým způsobem podepsat dva páteční incidenty? Mám na mysli útok obnažené aktivistky na Miloše Zemana a pak i protizemanovské letáky, o kterých informovala všechna média? Například v diskuzích na sociálních sítích se objevily spekulace, že mohly vyvolat určitý soucit a přesvědčit váhající voliče, aby dali svůj hlas právě Zemanovi…

Spíše ne. Incidenty sice byly medializovány a objevily se na sociálních sítích, nedoléhaly ale tolik na svět voličstva Miloše Zemana. A tím, že nešlo úplně o kauzy, které byly rozpitvávány a protahovány, ve výsledku soucit s Milošem Zemanem nenastartovaly. Jiné by to ale zřejmě bylo, kdyby se odehrály v posledním týdnu před volbami.

Spíše je to tak, že ti, kteří podporovali Miloše Zemana, ho šli volit. Ti, kteří ho nepodporovali, nezměnili svou preferenci a šli také. A ti, kteří si to okamžitě přetavili na nějaký vtípek a obecně si drží odstup od politiky, si ho drží dál.

Nabízí se i srovnání s minulou volbou, I před pěti lety v prvním kole zvítězil Miloš Zeman, tehdy to bylo ale jen o desetiny procenta. Teď je jeho náskok obrovský. Je možné z tohoto srovnání vyvozovat nějaké závěry? Proč jsou tyto rozdíly dnes tak výrazně odlišné?

Ukazuje se, že se Miloši Zemanovi podařilo vytvořit armádu podporovatelů a voličů, ale za cenu toho, že řada váhajících voličů mu odešla. On jakoby své sympatizanty a voliče opevnil hradbami, ale nedaří se mu oslovovat ty z druhého konkurenčního a antizemanovského světa.

Jinými slovy – je v situaci, kdy musí ve vzájemných debatách a vzájemném srovnání prokázat, že profesor Drahoš na to lidově řečeno nemá, že neumí ustát tlak a zátěž, že projeví chybu a neznalost. Protože před pěti lety v podstatě Karlu Schwarzenbergovi prezidentskou volbu prohrálo to, jak hloupě a neprofesionálně se vymezil vůči Edvardu Benešovi. A o to stejné se teď bude hrát v příštích 14 dnech. Jednak o to, jestli Miloš Zeman změní svůj styl, aby dokázal případně někoho z váhavých oslovit, a zároveň jestli se Jiří Drahoš dopustí nějaké chyby.

Co tedy během příštích 14 dnů můžeme čekat? Půjde jen o vzájemné debaty?

Určitě čekám debaty, protože Jiří Drahoš v nich příliš silný nebyl. A Miloš Zeman se toho pokusí využít.

A očekáváte třeba, že se ještě objeví nějaká nová témata? Nebo půjde jen o to ukázat, kdo je v diskuzích silnější?

Čekám, že se ještě něco objeví, protože 14 dní je ještě dlouhá doba. Myslím, si, že se bude testovat houževnatost ve stresu kandidátů. Dokážu si také představit, že se bude řešit téma migrace a bezpečnosti. Myslím si, že se budou lustrovat životy obou kandidátů. V trošku horší situaci bude Jiří Drahoš, protože Miloš Zeman si touto lustrací už prošel.

Od Miloše Zemana se také asi bude očekávat, že bude garantovat změnu stylu, protože teď voliči řekli, že by si nejraději vybrali prezidentský pár složený z Miloše Zemana a Jiřího Drahoše. To znamená, že by na jednu stranu chtěli, aby byl vyhraněný, pevný a stál si za svými rozhodnutími, ale zároveň aby působil kultivovaně, důstojně a klidně.

Miloš Zeman prohlásil, že by debat s Jiřím Drahošem rád absolvoval více, nejen na České televizi, kterou opět nařkl z neobjektivnosti, ale i na soukromých stanicích, které mu dávají prostor a nejsou tolik kritické. Dá se například říci, že právě tyto debaty mu hrají více do karet?

Pro Miloše Zemana je zásadní, aby těch debat bylo co nejvíce. Je to impuls, aby neskončil jen u debat ve veřejnoprávních médií. Druhá věc je, že potřebuje nějakým způsobem onálepkovat to vystoupení v České televizi, protože bude zcela určitě konfrontační. A on potřebuje od začátku vytvořit dojem, že tam nemůže vyhrát. Je to tedy částečně i jeho taktika.

Jak byste obecně zhodnotil kampaň všech kandidátů před prvním kolem? Je něco, co pro ni bylo charakteristické? Byla jiná než před pěti lety?

Nuda. Nevyprofilovanost kampaní a zaměnitelnost kandidátů, Přesto se ukázalo, že pro českého voliče je důležité být u těchto voleb. Takže i přes jistou sterilitu té kampaně přišel stejný počet voličů, jako přišel v těch volbách před pěti lety.

Jaká podle vás bude účast ve druhém kole? A jak může účast ovlivnit výsledek?

Tentokrát to bude odvislé od toho, jaká budou za těch 14 dní nastolena témata. Když se objeví zásadní téma důležité pro českou společnost, může mobilizovat voliče. Když se objeví něco nudného nebo některý z kandidátů selže, účast naopak poklesne.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor Jan Kubáček (politolog) prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš Marek Hilšer Michal Horáček

Aktuálně se děje

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli odmítl požadavek palestinského teroristického hnutí Hamás na ukončení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění rukojmí. Podle něj by to znamenalo, že Hamás zůstane u moci a bude nadále ohrožovat Izrael. Politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja jej obvinil ze sabotování snah o zprostředkování dohody.

včera

Rusko, Kreml

Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby

Evropské tajné služby varují před ruskými sabotážemi napříč kontinentem, napsal prestižní deník Financial Times v neděli. Podle listu by mělo jít o žhářské útoky či akce namířené proti klíčové infrastruktuře. Moskva přitom nehodlá brát ohledy na případné oběti v řadách civilistů.

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli na pravoslavné Velikonoce prohlásil, že Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě. V projevu vyzval spoluobčany, aby se modlili za sebe navzájem a za vojáky na frontě. Kyjev už déle než dva roky vzdoruje ruské agresi, jde o třetí velikonoční svátky během probíhající války. 

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců

V Kostelní Lhotě na Nymbursku došlo v neděli odpoledne k vážné nehodě. Řidič vjel se svým osobním autem na chodník, kde srazil čtyři osoby. Informace o charakteru zranění zatím nejsou známé, na místo však letěly dva záchranářské vrtulníky. 

včera

Bernard Hill jako Théoden v Pánovi prstenů.

Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů

Velkou Británii dnes zasáhla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel v neděli ráno herec Bernard Hill, který si zahrál ve dvou z těch vůbec nejúspěšnějších filmů světové kinematografie. O jeho úmrtí informovala stanice BBC.  

včera

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 

včera

včera

včera

Josef Středula

Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům

Odbory svolaly na úterý 21. května protest v Praze, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na webu. Zástupci zaměstnanců se chtějí vymezit proti chystaným změnám v zákoníku práce či důchodech, například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do penze.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Jan Lipavský

Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska

Vláda odvolala velvyslance Vítězslava Pivoňku z Ruska, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v nedělním vydání diskuzního pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Šéf diplomacie zdůraznil, že Česko tak nebude nikdo reprezentovat na úterní inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zničená Ukrajina.

Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa

Rusko pod vedením Vladimira Putina sice ekonomicky i technicky oproti NATO ztrácí, přesto válku na Ukrajině vyhraje, domnívá se německý novinář Christoph von Marschall. Napsal to v analýze pro týdeník Focus a deník Tagesspiegel. Podle jeho názoru se může opakovat scénář z Afghánistánu, který západní spojenci v roce 2021 opustili a ponechali napospas Tálibánu. 

včera

včera

Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí

Madonna zůstává i v 65 letech tahákem pro hudební nadšence po celém světě. Na sobotní bezplatnou show na slavné pláži Copacabana přišlo podle odhadu úřadů v Riu de Janeiro přes půldruhého milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Koncert v Brazílii proběhl na závěr turné Celebration, které začalo loni na podzim. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy