Starosto, jsi dobytek! U Jílkové se to kvůli Koněvovi zase všechno pohádalo

Je socha maršála Koněva důstojným pomníkem padlých Rudoarmějců, anebo symbolem komunistického režimu? Je Koněv hrdinou, anebo kontroverzní osobou, která má na rukou i krev československých občanů? A zneužívá jej Rusko ke své propagandě? To bylo téma čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

O soše maršála Koněva diskutovali Ondřej Kolář, starosta Prahy 6 za TOP 09, Petr Šimůnek, 1. místopředseda ÚV KSČM, Ivan Gabal, sociolog a spoluautor dopisu ruskému ministru kultury, Jaroslav Foldyna, poslanec ČSSD, Radim Špaček, autor petice za odstranění Koněvova pomníku a Stanislav Korytiák, autor petice proti odstranění Koněvova pomníku.

Moderátorka Jílková se zeptala Špačka, zda se nedopouští neúcty a urážky padlých Rudoarmějců, když inicioval petici za odstranění sochy maršála Koněva. Ten jí odpověděl, že všichni Rudoarmějci, kteří osvobozovali Československo měli různé velitele, včetně Stalina. "Kdo by dnes spekuloval o tom, zda bylo správné odstranit pomník J. V. Stalina. A to samé platí i o maršálu Koněvovi," vysvětlil Špaček své důvody.

S tím nesouhlasil Foldyna. "Nelze srovnávat vojevůdce a politické vůdce. Maršál Koněv je ve vztahu k Československu kladný hrdina. Kdyby nebylo jeho, tak tady dneska nesedíme!," oponoval Foldyna. Starosta Kolář se k tomu vyjádřit tak, že původně ani žádnou sochu odstraňovat nechtěl. K tomuto kroku se on a zastupitelstvo odhodlali, až když se do celé kauzy začalo zapojovat Rusko a jeho přisluhovači.

"Je třeba odstranit fikci stalinské histereografie," řekl Zeman?

Následovala diskuze o odstranění tabulky, která potvrzovala, že 9. května osvobodili Prahu vojáci maršála Koněva. Místopředseda Šimůnek si stěžoval, že se přepisuje historie. "Koněv má hlavní zásluhu na Pražském povstání," dořekl Šimůnek. "Vojenští a političtí představitelé Pražského povstání byli v 50. letech perzekuováni právě proto, že toto povstání zvítězilo vlastními silami, i když v rámci obecné kapitulace. Je naší povinností odstranit fikci stalinské histereografie," citoval Špaček údajná slova Miloše Zemana z 90. let. 

Poté se mluvilo o tom, že Koněv byl součástí bolševického establišmentu. "Kdyby Sovětský svaz nevyhrál u Stalingradu a u Kurtska, tak jsme se nedočkali ani Normandie. O čem to tady mluvíte?!," naštval se Foldyna. Docent Smetana z Akademie věd začal polemizovat nad tím, kdo koho osvobodil, a jaké měl vojenské ztráty. "2. světová válka byla globální válkou a západní spojenci vytlačili z boje téměř stejný počet jednotek," vysvětloval Smetana.

Koněv inicioval únos Rusů na Sibiř, výstavbu berlínské zdi atd.

"Kdyby Koněv neosvobodil Prahu, dožili bychom se amerického osvobození. 4. května navrhoval generál Eisenhower, že jednotky americké armády dojdou na čáru Labe Vltava. 5. května dorazila falešná zpráva, že pražská operace už začala.," dořekl Smetana. "Ta linie, kdy se Američané zastavili byla dohodnutá předem?," zeptal se Korytiák. Když se opět začalo mluvit o Koněvovi, Kolář si postěžoval, že Koněv inicioval únos Čechoslováků původem z Ruska na Sibiř, invazi v roce 1968, stavbu berlínské zdi, krvavé potlačení povstání v Maďarsku apod.

"Pane starosto, zaprvé já jsem občanem Prahy 6 a rozhodně nic takového netvrdím a neříkám! Zadruhé celá tato aféra je jenom vaše PR. Vám nejde o Koněva, ani o Prahu 6!," rozohnil se pán z publika. "Maršál Koněv přišel na požádání Československého rozhlasu. Mezinárodní dohody z Jalty byly brány zcela vážně spojenci. A nebylo to jenom v případě Prahy. Dodržovali to mezi sebou i Britové a Američané při postupu Francií a Holandskem. Protože Koněv na sebe vázal německá vojska, byla Praha bombardována pouze sporadicky. Jinak by skončila jako Rotterdam, anebo Varšava," reagoval Šimůnek.

Následovaly dohady o bombardování Mladé Boleslavi a Mělníku. Sociolog Gabal konstatoval, že je potřeba celou kauzu vnímat z hlediska právní úpravy mezi ČR a Ruskou federací o péči o vojenské pomníky, protože už se jedná o mezinárodní problém. "Pomník maršála Koněva do toho nespadá, protože se jedná o sochu postavenou v 80. letech na místě, kde se nebojovalo. Jednalo se o servilitu československých komunistů, kteří chtěli vyjádřit svojí servilitu Moskvě. Rusko do toho nemá, co mluvit!," řekl Gabal. 

"Pane starosto, vy jste porušil veškeré možné právní přepisy. Vy jste povinný se jimi řídit. Vy jste povinen se starat o městský majetek," reagoval občan z publika. Když po něm Jílková chtěla, aby byl konkrétnější, vysvětlil, že socha maršála Koněva je svěřený majetek. Začalo se mluvit o tom, zda Kolář nechce místo sochy postavit parkoviště. Kolář to rozporoval. 

Komunisté nám lili do hlavy, že Plzeň osvobodili Rusové převlečení za Američany!," durdil se Foldyna

Student Ruprich z Prahy 6, kterému Jílková předala mikrofon, vyjádřil rozhořčení nad tím, že Koněvova socha byla postavená za minulého režimu. "Nám komunisté zase lili do hlavy, že Plzeň osvobodili Rusové převlečení za Američany," reagoval na to Foldyna. "Jak by vypadala Praha, kdyby Shernerova armáda z východu zaútočila na západ přes ní?! Mohla vypadat jako Drážďany a jiná města," zeptal se jiný pán z publika. Smetana přiznal, že skutečně velké ztráty na československém území měla Rudá armáda.

Číhalová z Rady vlády pro národnostní menšiny zastupující ruskou minoritu uvedla na pravou míru některé věci. Vysvětlila například, že mnoho Rusů vytlačených bolševiky do Československa bylo během osvobozování Prahy odvlečeno. Ona sama vyrůstala v Dejvicích, kde žila početná ruská menšina. "Jak se na to máme dívat my, potomci unesených?!," dořekla Číhalová. Foldyna jí pak následně nazval "čurdovou alias čurdovou".

"Starosto ty seš dobytek za svojí úvodní řeč!," potykal starostovi pán z publika

Gabal ještě jednou připomněl neadekvátnost postupu ruské strany. Mluvilo se i o novičoku a dalších tématech. Diskuze se pomalu a jistě chýlila ke konci. Kratochvíl z publika konstatoval, že Kolářovi a jeho straně prostě vadí, že Prahu osvobodila Rudá armáda. Taktéž si postěžoval, že si dělá modlu z kozáků inklinujících k jednotkám SS. Občan ukrajinské národnosti se pak zeptal Foldyny a dalších, zda jim nevadí, že Rusko vyhrožuje ČR sankcemi.

"ČR uplatňuje vůči Rusku sankce, a tudíž musí počítat s odvetou," reagoval Šimůnek. Jana Volfová z publika konstatovala, že Napoleon Bonaparte, ačkoliv válčil s většinou Evropy, má také ve Francii pomník. "Jsou to symboly. Zkuste to říct těm, které Rusové osvobodily z Osvětimi a dalších koncentračních táborů! Bojoval byste na místě starosty Prahy 3 také proti Žižkovi!," dořekla Volfová.

"Voják je povinný poslouchat politická rozhodnutí. Tvrdíte-li, že má Koněv na rukou něčí krev, odstraňte podobizny Václava Havla kvůli jeho amnestiím, kterými způsobil mnoho neštěstí. Starosto, ty seš dobytek za svojí úvodní řeč!," dořekl pán z publika a Jílková ho musela napomenout. Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž budou platy učitelů.

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo maršál Koněv Osvobození Rusko

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy