Zrušení Schengenu tvrdě dopadne na Česko, varuje politolog

Praha - Zatímco západní země navrhují kvóty, kterými by v rámci Evropské unie mělo dojít k přerozdělení migrantů, Visegrádské země pokládají na omezení či zastavení uprchlické vlny, omítají se ale podílet na proporčním řešení již existujícího karambolu. To může mít velmi negativní dopad, upozorňuje politolog Jiří Pehe.

"Visegrádské země si představují evropskou solidaritu tak, že opakovaně „dávají na stůl" návrhy na omezení či zastavení uprchlické vlny, které se týkají budoucnosti (posílení ochrany vnějších hranic EU, stíhání pašeráků lidí, stabilizace zemí, odkud uprchlíci nejvíc proudí), ale omítají se podílet na základě jasných pravidel na proporčním řešení již existujícího karambolu-- tedy rozdělení uprchlíků, kteří už v EU jsou," upozorňuje na svém blogu na aktualne.cz Pehe s tím, že lídři Visegrádu tak jako flašinet opakují, že preferují „dobrovolnost", anebo že distribuce uprchlíků stejně nebude fungovat, protože se rozutečou do zemí, kam ve skutečnosti chtějí.

Západní politici pro změnu opakují, že jsme v krizové situaci, kdy je rychle na základě srozumitelného mechanismu vyjadřujícího evropskou solidaritu třeba ulevit zemím, které jsou přílivem uprchlíků nejvíce zasaženy a zároveň jednat o zavedení dlouhodobých opatření, která tento příliv omezí. Pehe připomíná, že i oni uznávají, že uprchlíci zřejmě v zemích, kam byli přiděleni, nezůstanou, ale jejich země nyní potřebují pomoc v prvních fázích pobytu uprchlíků na evropské půdě například s azylovým řízením nebo ubytováním.

Zarputilost, s níž se země Visegrádu, které pobírají od bohatších zemí EU nemalé obnosy v podobě strukturálních fondů, odmítají podílet na spravedlivém rozdělení uprchlíků, kteří už do EU dorazili a ještě dorazí, ale podle politologa nemůže na Západ působit jinak, než jako naprostý nedostatek solidarity.

"Že mají v této otázce lídři Visegrádu špatné svědomí, o tom svědčí i skutečnost, že se pouštějí do slovních protiútoků, v nichž uvádějí příklady toho, jak principy solidarity porušují i západní země, nebo jak právě „Evropa" nedokázala ochránit evropské hranice, což zase jednou jen ukazuje, že oni se za „Evropu" považují, jen když se to hodí," podotýká Pehe.

Některé příklady západních selhání považuje pravdivé, měli bychom si ale prý uvědomit, že Západ, především Německo, hraje se silnějšími kartami. A to prý nejen proto, že západní země mají právo očekávat od zemí, které ve všech možných oblastech od bohatších zemí EU zatím jen berou, aktivní pomoc v krizové situaci podle jasných a vymahatelných kritérií, což mohou zaručit jen kvóty, ale také proto, že mohou, jak už to navrhli někteří rakouští a další politici, zredukovat dotace zemím Visegrádu.

"Pokřik politiků v zemích Visegrádu, že to by opravdu, ale opravdu nebylo solidární, a že by to porušovalo již schválené evropské dohody, je ve světle jejich neochoty evropskému západu pomoct v krizové situaci, jen další ukázkou, jak si soužití v EU představují. Západ EU nám přitom vůbec nemusí krátit existující dotace. EU může prostě odhlasovat, že země, které odmítají kvóty, zaplatí za uprchlíky, které takto odmítají přijmout, těm zemím, které je přijmou. Mohou to být celkově nemalé částky," varuje Pehe.

Měli bychom si podle něj uvědomit, že jakákoliv opatření, která omezují dosavadní stupeň evropské integrace (kupříkladu zrušení Schengenu), nejvíce postihnou malé otevřené ekonomiky, jako je ta česká, které závisí na co nejsnadnějším pohybu lidí, zboží i služeb.

"Někteří přední čeští politici dokonce sami vyzývají k uzavření hranic a nasazení armády. Snad zatím jen dočasné obnovení hraničních kontrol Německem a Rakouskem budou možná dokonce vítat jako signál, že i my bychom měli hranice obnovit. A ve světle průzkumů veřejného mínění by to dokonce mohlo být zpočátku i populární opatření," upozornil politolog.

"Měli by ale také občanům vysvětlit, že pro zemi, jako je Česko, to může mít neblahé ekonomické důsledky. A to nejen proto, že obnovení plné pohraniční služby je drahý špás, ale i proto, že velké a bohaté země ustojí případné uzavření hranic lépe než ty malé a ne tak bohaté," dodal.

"Pokud občanům nebude vadit, že takto získané „bezpečí" před pár tisícovkami uprchlíků, které bychom na základě kvót museli přijmout (a jistě si s nimi bez větších problémů poradili), se může s postupem času zásadně podepsat na momentálně slibně rozjeté české ekonomie, pak budou mít Češi většinově opravdu to, co chtějí a co si zaslouží," uzavřel.

Související

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku. Komentář

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Více souvisejících

uprchlíci Jiří Pehe

Aktuálně se děje

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

včera

včera

Valerij Zalužnyj

Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek dekretem oficiálně jmenoval bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny v Británii. Ukrajinský parlament také dnes odvolal Olexandra Kubrakova z funkce místopředsedy vlády pro obnovu Ukrajiny.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

Izrael se vyjádřil k hrozbě Bidena o zákazu dodávek zbraní

Za "velké zklamání" označil ve čtvrtek izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, který pohrozil zastavením některých dodávek zbraní Izraeli v případě, že zaútočí na město Rafah na jihu Pásma Gazy. 

včera

Biden: Izraelci zabíjí civilisty našimi bombami. Pokud zaútočí na Rafah, už žádné nedostanou

Podle amerického prezidenta Joea Bidena Izrael použil bomby dodané Spojenými státy při útocích, které vedly k úmrtí palestinských civilistů v Pásmu Gazy. Biden to uvedl v rozhovoru pro stanici CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy