Jak vypadá operace nádoru? Zavítali jsme mezi špičkové české lékaře

REPORTÁŽ – Operační sál a to, co na něm probíhá, je pro většinu lidí velká neznámá. I proto se lidé často bojí a mají nereálné představy o tom, jak to v nemocnici chodí. Naši redaktoři se šli podívat přímo na operační sál ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Upozorňujeme, že přiložené fotografie nejsou určeny pro osoby slabší povahy.

Na sále už leží pacientka pod narkózou. Čeká ji vyjmutí nádoru prsu, naštěstí pro ni je však zákrok malý a nejedná se o mastektomii. V tom případě by o prso přišla, minimálně o jeho část. Místo toho operující lékařka Lucie Zárubová provede dva drobné řezy, které po zahojení nebudou vidět.

Před operací se všichni převlečou do sterilního oděvu a obují si gumové boty. Vlasy se zakryjí a na obličej si každý nasadí roušku. Operující si navíc obléknou modrý plášť a gumové rukavice. Celou část, kde se bude operovat, ošetří desinfekcí a obloží rouškami tak, že je z pacientky vidět právě operovaná oblast.

První řez lékařka provede skalpelem, při řezání tkáně pak může využít koagulátor, který se tkání propálí a zároveň uzavře drobné cévy. Tím lékaři předejdou zbytečnému krvácení. „Moc nám to při operaci pomáhá,“ vysvětlila Lucie Zárubová. „Nemusíme cévy podvazovat a hodně operaci urychlíme.“

Ránu pak asistující lékař otevře kovovými háky, aby operující měla prostor pro práci. Pomocí nástrojů pak doktorka najde nádor a opatrně ho z těla vyjme. Nejdřív však musí přerušit veškeré spojení s tělem. Užívá k tomu opět koagulátoru a speciálních nůžek. Vyjmutý nádor pak sestra uloží do nádoby, aby ho mohla poslat na rozbor do laboratoře.

Kromě lékařů při operaci pomáhají sestry a také anesteziolog. V tomto případě anestezioložka Milena Stuchlíková, která už prováděla anestezii u 18 000 lidí. Na operačním sále musí operující a anesteziolog spolupracovat, aby operace mohla proběhnout hladce.

„Nejde jen pacientovi dát dávku, která ho uspí, musíme ho monitorovat a upravovat anestetika podle něho,“ vysvětlila Stuchlíková. Při operaci monitoruje dýchání, kyslík v krvi pacienta, tep a tlak krve, ale také hladinu anestetik v krvi. Podle toho pozná, zda je všechno v pořádku a jestli je třeba něco změnit.

U operací jsou podle ní tři základní potřeby. Pacient musí spát, necítit bolest a u velkých operací musí mít uvolněné svaly. K uspání se používají především inhalační anestetika, v některých případech dostanou pacienti uspávací přípravek v infuzi. Proti bolesti se přidávají opiáty, a pro větší akce se dodává svalový relaxant.

Prý je prakticky nemožné, aby se pacient probudil ještě během operace. „Pokud se pacient vzbudí, jde o hrubé selhání anesteziologa,“ prohlásila Stuchlíková kategoricky. Kvůli přístrojům, které monitorují pacientovo srdce i hladinu anestetik v krvi, se toto při běžné operaci nestává.

Některé nádory nejdou ve tkáni jen nahmatat. Lékaři proto používají lehce radioaktivní roztok, který se v nádoru uloží a operující ho potom najde pomocí sondy. Sonda vydává slabé gamma záření a upozorní, když se dostane k nádoru.

Podle Zárubové se dnes již nedělá tolik mastektomií jako dříve. „Dbáme i na kvalitu života, pro ženy je lepší, když jim prsa neodebereme,“ ujasnila. Aby byl dopad operace co nejmenší, lékaři dělají jen tak velké řezy, jak musí, a rány zašívají rozpustnými stehy. Po nějaké době prý nikdo nepozná, že pacientka byla na operaci.

Zárubová má s operacemi již patnáct let zkušeností, proto si je svými počiny velmi jistá. Její práci přihlíží dvojice mladých mediků z lékařských fakult Karlovy univerzity. Lékařka s nimi má trpělivost a nechává je, aby ji sledovali. Pokud medici něčemu nerozumí, vysvětlí jim, co dělá a proč.

Ještě než ránu zašije, provede takzvaný pektorální blok. Tento úkon spočívá v aplikaci malého množství analgetika přímo do tkáně, na které se operovalo. To pomůže ránu dočasně umrtvit a ušetřit tak pacientce bolest hned po probuzení. Na konci operace medikům ukáže karcinom z blízka,když ho připravuje k odeslání do laboratoře.

Související

FN Motol, urgentní příjem

Mluvčí nemocnic pro EZ: Jsme na limitu, lůžka plní i mladší ročníky. Čekají nás horké chvíle

Jsou na pokraji lůžkových kapacit i sil personálu. Pražské nemocnice, které EuroZprávy.cz oslovily, přiznávají, že v boji proti covidu-19 transformují různá oddělení na jednotky pro koronavirové pacienty. „Abychom měli kapacity pro covid pozitivní pacienty, tak jsme pro ně uvolnili pavilon ORL i jednu chirurgickou JIP,“ říká tisková mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tereza Romanová. Fakultní nemocnici Motol trápí vyčerpanost lékařů a sester. „Zdravotníci jsou unavení a není jich dostatek. Doufáme v to nejlepší a připravujeme se na to nejhorší. Čekají nás horké chvíle,“ tvrdí mluvčí Pavlína Danková. Zařízení plní i mladší ročníky.

Více souvisejících

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nemocnice operace rakovina reportáž

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy