Smlouva o odkupu vepřína v Letech dnes nabývá platnosti

Praha - Dnes nabývá účinnosti smlouva o odkupu vepřína v Letech u Písku, kterou loni s majitelem výkrmny uzavřela vláda. Stát zaplatí 450 milionů korun. Bourání, sanace pozemku a vybudování pietního místa na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy vyjde na dalších asi 120 milionů korun. Splatnost smlouvy je nejpozději do 31. října 2018.

Kabinet Bohuslava Sobotky dospěl k dohodě s firmou Agpi po dvou desítkách let. Vyjednanou cenu někteří, včetně členů bývalé vlády, kritizovali jako nepřiměřenou. Bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO) pro uzavření smlouvy nehlasoval, cena prý nerespektuje soudní odhad, který podle něj byl kolem 200 milionů. Podle minulého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) je suma vyšší než odhad také proto, že zahrnuje i veřejný zájem na odkupu vepřína.

Prezident Miloš Zeman před časem uvedl, že je proti likvidování prosperujícího podniku. Už dříve mluvil o tom, že by o práci přišla řada lidí. Podle Hermana ale v letském vepříně pracuje jen osm zaměstnanců.

Památník v Letech převzalo do své správy Muzeum romské kultury v Brně, které bude zajišťovat samotné bourání objektů vepřína. Podle plánu by zvířata měla vepřín opustit do konce února. V březnu už má být objekt zcela vyklizen.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová počátkem týdne uvedla, že muzeum samo nechce určovat, jak má budoucí pietní místo v Letech vypadat.

Muzeum romské kultury se v minulých dnech přidalo ke kritikům šéfa SPD Tomia Okamury, který v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Zástupce Romů podal minulý týden na Okamuru a jeho spolustraníka poslance Miloslava Roznera kvůli výrokům o táboře v Letech trestní oznámení.

Související

Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů

Vepřín v Letech stojící na místě romského koncentračního tábora je zbouraný

V Letech na Písecku skončilo bourání bývalého vepřína v místech, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Firma teď staticky zajišťuje dvě torza z bývalé haly vepřína, které budou součástí expozice. Návštěvnické centrum tam chce Muzeum romské kultury otevřít v druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Do soutěže na stavbu centra přišly tři nabídky, vítěze muzeum ještě nevybralo. Muzeum počítalo v tendru s cenou 73,5 milionu Kč bez DPH. ČTK to sdělila mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

V Letech na Písecku začala demolice vepřína na místě romského koncentračního tábora

V Letech na Písecku dnes začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce. ČTK to řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

Více souvisejících

Koncentrační tábor Lety AGPI Muzeum romské kultury Vláda ČR Romové Daniel Herman Ivan Pilný

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Mezinárodní trestní soud chce vydat zatykač na Netanjahua

Podle několika izraelských médií se Izrael a Spojené státy snaží diplomatickými prostředky zabránit Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a několik dalších izraelských představitelů. Informoval o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy