Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.
Před 84 lety začal nejrozsáhlejší a nejkrvavější konflikt historie lidstva. Někdejší německý diktátor Adolf Hitler jako záminku k plnohodnotné invazi do Polska využil přepadení vysílače v Gliwicích, města, které toho času ještě leželo na hranicích obou zemí, dnes se nachází hluboko v Polsku. Dle nacistické propagandy se ho měli dopustit polští vojáci. Doopravdy ale šlo o členy německé policie – gestapa, kteří se převlékli za Poláky.
Začátek druhé světové války se tak nesl ve jménu sabotáže a zrady. Ani zdaleka se nedá říct, že by Varšava byla na obranu státu proti západnímu sousedovi připravená. Když 17. září z východu zaútočila ještě Rudá armáda, jakékoli naděje Poláků vzaly za své a samostatnost jim nezůstala ani do listopadu téhož roku.
Tolik k invazi do Polska. Co ale znamenal celý tento konflikt?
Druhá světová válka změnila úplně vše. Do roku 1939 na světě existoval jediný stát, kterému se dalo říkat „supervelmoc“ – Spojené státy americké. Washington získal veškerou moc a vliv především díky vítězství v první světové válce. Američany vyneslo na vrchol. USA dlužily všechny důležité evropské země. Velká Británie a Francie zejména. Tyto země přišlo vítězství nad císařským Německem a Rakouskem-Uherskem draho a musely za něj platit i po válce. Podepsalo se to na rozložení sil v Evropě. Američané se rovněž ochotně podíleli na obnově Německa až do chvíle, kdy samy ekonomicky téměř padly. Neměla to být marná investice či podpora nepřítele – pouze podpora válkou zdevastované země, jejíž zdraví bylo pro rozložení sil v Evropě zásadní. A dodnes je.
I přes obrovské a brutální ztráty se na východě vzmáhala nová supervelmoc, ač za bohaté podpory Spojených států. Ruské impérium se roku 1917 rozpadlo a tamní dění dalo vzniknout Sovětskému svazu, rozdělené a zdevastované zemi. Po útoku Německa si sice Rudá armáda vedla doslova příšerně, do půl roku od útoku v červnu 1941 ale nastal zvrat a Sověti ukázali, že „matičku Rus“ dokážou ubránit.
Je to velice zjednodušené okénko do historie, potřebujeme si ho ale připomínat. Druhá světová válka nás ovlivňuje dodnes. Existuje například velice rozšířený narativ o tom, že se Francouzi velice rychle vzdávají. Nebo tvrzení o tom, že Italové neumí bojovat a neustále mění strany. Velká Británie se pak postavila proti Německu sama a v podstatě zachránila celou Evropu. Ano, heroismus Britů za druhé světové války byl obrovský a nasazení lidu nevídané. Zřejmě by se jim ale nepodařilo proti Třetí říši uspět bez pomoci zahraničních legionářů z padlých států – ať už Francie, Belgie, Československa nebo třeba Norska. To vše za asistence dalších spojenců z USA, Kanady, někdejšího Newfoundlandu, Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Afriky či Britské Indie.
To, co druhá světová válka způsobila, cítíme naplno ještě dnes. Rozložení sil ve světě, ekonomické a politické bloky, boj proti terorismu – nic z toho by dnes neexistovalo, respektive ne v takové míře. Zatímco se z německého agresora postupně stal „poslušný beránek“, Francouzům a Britům se dařilo zasít nenávist mezi Palestinci a Židy na Blízkém východě. Spojené státy prosazovaly už tehdy obrovský vliv, na východě rostl další z hegemonů, který měl ovlivnit geopolitické dění na pět dekád dopředu.
Se vznikem Sovětského svazu a následně komunistického, chcete-li socialistického východního bloku, se svět definitivně rozdělil na Západ a Východ. Napříč oběma bloky rostla nenávist vůči Američanům a Rusům, zatímco si Čína žila tak trochu svým životem a globální jih podléhal největším světovým mocnostem, především tedy ekonomicky. Mezitím v Evropě vznikal zárodek bloku, jehož pevnou součástí je i Česká republika, ač jako země bývalého východního bloku. Během padesátých a šedesátých let minulého století se dva znepřátelené národy začaly usmiřovat a položili tak základy Evropského společenství, od roku 1992 lépe známého coby Evropská unie. Francouzi a Němci se dokázali přenést přes veškerou vzájemnou zášť a vytvořit velký ekonomický, politický a mocenský blok přímo na evropském kontinentu. Takovou situaci Evropa ještě řádně nepocítila.
Na původních šest zemí – tedy Francii, Západní Německo, Itálii, Belgii, Nizozemsko a Lucembursko – se nabalily další a další. Idea volného obchodu byla pochopitelně velice lákavá. Problém postupné evropské integrace ale není dostatečně jednoduchý na to, abychom ho tady rozebírali. Každopádně po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 skončila nebezpečná studená válka, o pár stupňů chladnější než druhá světová. Zdálo se, že se svět ustálí, druhá světová válka přestane hýbat našimi životy, a nebudeme se bát o holé životy.
Evropská unie si od roku 1991 tak trochu žila svým životem, přibírala nové členy. Spojené státy a ostatní země se přizpůsobily novému „světovému pořádku“. Mimo jiné záleželo i na obnově znovu vzniklé Ruské federace, do níž začaly proudit západní investice – není třeba si to vyčítat, šlo o jasnou příležitost a Moskva po nějakou dobu měla na západě otevřené dveře. Dokud se Severoatlantická aliance a Evropská unie nezačaly „rozpínat“, jak zní oficiální verze Kremlu. Evropeizace a westernizace Ukrajiny, ačkoliv dobrovolná a demokratická, narušila zájmy nové rostoucí velmoci – Ruské federace. Nejrozlehlejší země na světě, jíž chybí přátelé.
Související
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
komentář , II. světová válka , válka , USA (Spojené státy americké) , Sovětský svaz , historie
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová