Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.
AFP doplnila, že aktivity zaměřené na posílení odolnosti obyvatelstva a snížení jeho zranitelnosti vůči rizikům včetně účinků změny klimatu jsou již nedílnou součástí projektů UNHCR, které se prozatím týkají více než 114 milionů lidí po celém světě.
Z nového fondu však budou financovány výhradně iniciativy zaměřené na ochranu nejohroženějších vykořeněných komunit, což jim poskytne prostředky nejen na to, aby se připravily na rizika spojená s klimatickými změnami, ale i na to, aby se s nimi i vypořádali a překonali je.
Fond tak pomůže zajistit environmentálně udržitelné zdroje v oblastech vysídlení a poskytne více čisté energie, například na provoz vodní infrastruktury, škol a zdravotnických služeb využívaných uprchlíky a obyvatelstvem, které je přijímá.
Bude podporovat i obnovu životního prostředí a investuje do odolnosti prostřednictvím výstavby přístřešků přizpůsobených klimatickým změnám, přispěje k vytváření inovativních způsobů obživy a bude snižovat škodlivý vliv člověka na životní prostředí.
"Dopady klimatických změn jsou stále ničivější, stále více prohlubují konflikty, ničí živobytí a v konečném důsledku vyvolávají vysídlení," upozornil ve svém prohlášení šéf UNHCR Filippo Grandi. UNHCR v prohlášení zdůraznil, že klimatická rizika "silně korelují s konflikty a chudobou", kterým jsou vystaveni mnozí uprchlíci.
OSN už dříve tento měsíc upozornila, že silné vlny veder ohrožují miliony dětí a naléhavě vyzvala k přijetí opatření na ochranu zranitelných lidí před stoupajícími teplotami.
Podle odhadů Dětského fondu OSN (UNICEF) bylo více než 243 milionů dětí v Tichomoří a východní Asii postiženo vlnami veder, což je vystavilo riziku smrti a onemocnění souvisejících s teplem.
UNICEF zdůrazňuje, že děti jsou ohroženy více než dospělí, protože mají menší schopnost regulovat svoji tělesnou teplotu. Organizace OSN předpokládá, že do roku 2050 bude vlnám veder vystaveno více než dvě miliardy dětí.
Globální analytici varují, že rok 2024 bude nejžhavějším rokem v historii, charakterizovaným extrémními klimatickými podmínkami a rostoucími emisemi skleníkových plynů.
V několika zemích v regionu v současnosti panují letní vedra, přičemž teploty se blíží k rekordním hodnotám a pravidelně přesahují 40 stupňů Celsia. Místní meteorologové předpovídají v následujících týdnech ještě prudší nárůst teplot.
Klimatický fenomén El Niňo spojený s rozsáhlým suchem také stále více ohrožuje potravinovou bezpečnost na jihu afrického kontinentu. V hlavních pěstitelských oblastech v Malawi, Mosambiku, Namibii, Zambii a Zimbabwe spadlo během letního období, které na jižní polokouli trvá od poloviny listopadu do února, jen 80 procent srážek, uvedla podle serveru France24 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
FAO ve své zprávě o potravinové situaci a vyhlídkách na úrodu vydávané třikrát ročně konstatuje, že "významné deficity srážek" byly zaznamenány v únoru, tedy v období, kdy má déšť větší vliv na výnosy plodin. Nadprůměrné teploty a nepravidelné srážky situaci ještě zhoršily.
Jižní Afrika, největší producent obilovin v regionu, trpěla v lednu a únoru deficitem srážek a vysokými teplotami, což pravděpodobně vedlo k poklesu úrody kukuřice ve srovnání s loňským rokem, ačkoli její množství zůstalo nad průměrem za posledních pět let.
Přístup k potravinám by podle FAO mohl ještě více ovlivnit pokles příjmů obyvatel venkovských oblastí a možné zvýšení cen v důsledku tlaků na jejich dovoz. Zambie už koncem února oficiálně označila sucho za "národní katastrofu", která zdevastovala zemědělství.
Oteplování způsobené klimatickým jevem El Niňo, které dosáhlo svého vrcholu v prosinci, bylo jedním z pěti nejintenzivnějších zaznamenaných v historii a od března do května přinese nadprůměrné teploty. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO).
WMO zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících měsících.
El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.
Na jihu Jižní Ameriky, jihu USA, v oblasti Afrického rohu a ve střední Asii obvykle způsobuje vydatné srážky, zatímco v Austrálii, Indonésii a některých oblastech jižní Asie, střední Ameriky a severu Jižní Ameriky způsobuje sucho.
Vrchol jeho vlivu obvykle nastává rok po jeho vzniku, což nyní připadá na letošní rok. Jeho protikladem je klimatický jev La Niňa, který naopak přináší ochlazení. Mezi oběma jevy se vyskytují období neutrálních podmínek.
"Každý měsíc od června 2023 stanovil nový teplotní rekord a rok 2023 byl jednoznačně nejteplejším zaznamenaným rokem. I když El Niňo přispěl k rekordním teplotám, hlavním viníkem jsou jednoznačně skleníkové plyny," uvedla šéfka WMO Celeste Saulová. WMO proto naléhá na drastické snížení množství skleníkových plynů v atmosféře, což by pomohlo v boji proti klimatickým změnám.
Letošní rok by ale mohl být teplejší než dosud rekordní rok 2023, právě kvůli klimatickému jevu El Niño, obává se OSN. WMO zdůraznila, že klimatické změny představují největší výzvu pro lidstvo a vyžadují drastické snížení emisí skleníkových plynů.
Generální tajemnice WMO Celeste Saulová uvedla, že už nelze čekat a nutností je podniknout rychlé kroky. Zdůraznila potřebu výrazné redukce emisí a urychleného přechodu na obnovitelné zdroje energie. Saulová upozornila na eskalaci dlouhodobých klimatických změn způsobených lidskou činností, i když fenomény jako El Niño přicházejí a odcházejí přirozeně.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
Klimatické změny vedly k nárůstu vln veder, sucha a požárů po celém světě, přičemž "globální teplota" se posunula o 1,48 stupně Celsia nad předindustriální referenční hodnotu. Samantha Burgessová, zástupkyně vedoucího C3S, zdůraznila, že všechny dny v roce 2023 byly teplejší než v předindustriálním období, což je první takový případ.
Záznamy o počasí jsou dostupné od roku 1850, ale další údaje z letokruhů stromů, ledových jader a sedimentů ukazují, že teploty v roce 2023 byly vyšší než v jakémkoli období předchozích 100 000 let. Téměř polovina roku překročila hranici 1,5 stupně Celsia, což zvyšuje pravděpodobnost, že se klimatické vlivy samovolně stanou katastrofickými.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech.
Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
V roce 2023 dosáhla průměrná globální teplota hodnoty 14,98 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,17 stupně oproti předchozímu rekordnímu roku 2016, informovali meteorologové z unijní služby Copernicus.
Rok 2023 byl celkově o 0,6 stupně teplejší než průměr v období od roku 1991 do 2020. V průběhu roku 2023 byly teploty každého měsíce od června do prosince vyšší než v jakémkoli předchozím roce.
Červenec a srpen loňského roku byly dokonce dvěma nejteplejšími měsíci v historii měření. I v prosinci byly teploty rekordní, přičemž průměrná teplota dosáhla 13,51 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,85 stupně oproti průměru let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně oproti průměru let 1850 až 1900.
Globální průměrné teploty mořské hladiny byly od dubna do prosince mimořádně vysoké, což meteorologové spojují s vlnami mořských veder, které postihly různé oblasti, včetně Středozemního moře, Mexického zálivu, Karibiku, Indického oceánu, severního Pacifiku a severního Atlantiku.
Vliv vysokých teplot lze pozorovat i v rozloze antarktického mořského ledu, která dosáhla rekordně nízkých hodnot v příslušných ročních obdobích. Po celém světě bylo zaznamenáno mnoho extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů. El Niño pak může učinit příští rok z pohledu katastrof ještě horším.
Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.
"Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.
Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý letos a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.
Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.
Související
Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 23 minutami
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 43 minutami
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 58 minutami
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 1 hodinou
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 2 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 2 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 3 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 3 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 4 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 4 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 4 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 5 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 6 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 6 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 7 hodinami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 8 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
před 8 hodinami
Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli
před 9 hodinami
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
před 9 hodinami
Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla
Česko bude chybět mezi 26 zeměmi v sobotním finále Eurovize ve švédském Malmö. Aiko totiž nepostoupila ze čtvrtečního druhého semifinále. Nejlepším českým výsledkem tak zůstává šesté místo Mikolase Josefa z roku 2018.
Zdroj: Lucie Podzimková