Rok 2023 byl v oblasti geopolitiky ještě náročnější než rok 2022. Zatímco na Ukrajině pokračovala ruská válka, Hamás zaútočil na Izrael a ten začal na oplátku devastovat Pásmo Gazy. Oba konflikty se v neutlumené míře táhnou doteď, oběti narůstají a mezinárodní společenství v čele s OSN nedošlo k žádnému řešení. Nyní navíc hrozí rozhoření dalších konfliktů zamrzlých v čase.
Tenze se zhoršuje zejména na Korejském poloostrově. Severní ani Jižní Korea mezi sebou oficiálně nemají mír od konce Korejské války v 50. letech minulého století. K rozpoutání konfliktu tedy stačí jen narušení příměří.
V pátek zamrzlý konflikt začal nabírat na nebývalých obrátkách. Jak napsaly EuroZprávy.cz, Severní Korea vypálila zhruba dvě stovky kusů dělostřelecké munice do moře u západního pobřeží poloostrova, načež Jižní Korea nařídila evakuaci obyvatel nedalekých ostrovů. Jižní soused komunistické země tak spustil dělostřelecké cvičení na pohraničním ostrově Jon-pchjong.
Znesváření nevlastní bratři si tak teď vzájemně ukazují svou sílu. V případě hrozícího konfliktu jde o přirozený proces, avšak mezi zeměmi, které po dlouhé dekády neukončily válku, předznamenává mnohem kritičtější situaci.
Možnost na uzavření míru či dokonce sjednocení už de facto neexistuje. Obě země se dostaly v agresivní rétorice tak daleko, že diplomacie v současné době nepředstavuje relevantní řešení. Korunku agresivnímu přístupu Severní Koreje nasadil vůdce Kim Čong-un hned při novoročním projevu, kdy dal armádním velitelům pokyn v případě vojenské konfrontace „totálně vyhladit“ Jižní Koreu a Spojené státy. Pokyn severokorejského vůdce je značně irelevantní, protože jen těžko dosáhne absolutního zničení obou zemí dřív, než tyto zničí Severní Koreu.
Mezi severním a jižním sousedem na Korejském poloostrově existuje něco, co mezi Sovětským svazem a Spojenými státy v období studené války – záruka vzájemného zničení, což je z anglického MAD – Mutually Assured Destruction. Pokud by se tedy severokorejští armádní velitelé rozhodli pro zničení Jižní Koreje, Spojené státy by podle všeho dostály svým spojeneckým závazkům a prostřednictvím jaderných zbraní zničily Severní Koreu.
Potenciální obnovení konfliktu na Korejském poloostrově je pro geopolitiku ještě kritičtější než ruská válka na Ukrajině. Zatímco se z válečného úsilí Moskvy stává spíše konflikt dlouhodobého charakteru, Druhá korejská válka by znamenala nutnost akutního zásahu nejen pro Spojené státy, ale také Organizaci spojených národů a její Radu bezpečnosti.
Ačkoliv si diktátoři Vladimir Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un vzájemně slibují kooperaci v rámci „svaté války“ proti Západu, není jednoznačné, zda má Severní Korea pro Moskvu a Peking opravdu tak zásadní význam. Je více než pravděpodobné, že pokud se Pchjongjang rozhodně pro vojenskou konfrontaci s jižním sousedem, zůstane na ni kromě možných dodávek zbraní úplně sám.
Jak Putin, tak Si Ťin-pching totiž hledí úplně jinam a vyčerpávání vlastních zdrojů na bratrovražedné hrátky mezi Jižní a Severní Koreou pro ně nemá velký smysl. Kromě toho, že se Ruská federace snaží udržet alespoň to minimum, co získala na Ukrajině, tak pro Si Ťin-pchinga je důležité sjednocení Číny. Podobně jako Kim Čong-un v novoročním projevu avizoval čínské revizionistické choutky a prohlásil, že sjednocení Číny a Tchaj-wanu je neodvratné.
Komunistická Čína se tedy připravuje na sjednocení, což v doslovném překladu znamená agresivní zabrání Tchaj-wanu vojenskou silou. Investování prostředků do Severní Koreje se tedy až tolik nevyplatí. Pozice Pchjongjangu se může zdát jako výhodná na Korejském poloostrově, ale obrovská Čína nebude mít potřebu jej chránit.
Sama o sobě až k poloostrovu sahá a existence Jižní Koreji je pro východní Asii důležitá – dokonce i pro Peking. Pokud Si Ťin-pching míní ekonomický růst své země vážně, nemůže podpořit chudou zemi v boji proti extrémně rozvinutému a bohatému státu. Otázkou ale zůstává, jak racionálně se coby diktátor zachová. V případě podpory Severní Koreje se totiž proti Pekingu postaví nejen Korejská republika, nýbrž i aliance Japonska, Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu a eventuálně i Severoatlantická aliance. Východní Asie a Pacifik by se tak změnily v peklo na zemi pouze na základě choutek slabého diktátora Kim Čong-una.
Související
Sestra vůdce KLDR hrozí: Vybudujeme ohromnou vojenskou sílu
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
Severní Korea (KLDR) , Jižní Korea , komentář
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová