NATO nedokáže efektivně zastrašit nepřítele tak, jako v dobách studené války. Rusko začíná dělat své kroky uváženě a agresivně a Západ neodpovídá realisticky. Jde o důsledek jakéhosi zimního spánku mezi koncem studené války a anexí Krymu. Putinovi se ustupuje více, než by se mělo.
Před 73 lety vznikla Severoatlantická aliance. Výročí si připomíná vstupem zásadního nového člena, který může celou jeho podobu a praxi pozměnit. S Finskem se v NATO objeví vysoce moderní armáda s jednou z největších aktivních záloh na světě.
Dne 4. dubna 1949 se sešli vrcholní zástupci Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemska, Velké Británie, Itálie, Dánska, Norska, Islandu, Kanady, Portugalska a Spojených států k podpisu Smlouvy o NATO.
Mírové řešení se špetkou zastrašování
NATO vzniklo na principech mírového řešení konfliktů, ve kterých se členské země nachází nebo se do nich potenciálně dostanou. Teprve poté má ona Smlouva články o kolektivní obraně a odstrašení.
Právě odstrašení bylo trnem v oku východního bloku v čele se Sovětským svazem. V západní Evropě vznikla obrovská vojenská síla ochotná se postavit za své členy. Pro Moskvu by tak přímá vojenská konfrontace mohla být zpočátku existence NATO neúnosná. Postupem času však SSSR vyvinul ohromný jaderný arsenál sdílený i napříč zeměmi budoucí Varšavské smlouvy, která vznikla roku 1955, což pro změnu vytvořilo tlak na západní alianci.
V 60. a 70. letech už NATO i Varšavská smlouva působily jako dvě hlavní světové vojenské síly, zejména coby prostředky přetahované mezi USA a SSSR. V pozadí se mezitím z hluboké krize vzpamatovávala Čína, se kterou postupem času navázal Washington lepší vztahy než Moskva. Vznikal nový světový řád za přičinění nezvládnuté diplomacie sovětských politiků a skvělého využívání soft-power ze strany těch amerických. Pod rozsudkem smrti SSSR se předem podepsal mimo jiné americký diplomat Henry Kissinger se svou legendární pingpongovou diplomacií.
Děsem pro SSSR byl také vznik Evropského společenství, do původní šestky Francie, Itálie, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Západní Německo se přidala roku 1973 ještě Velká Británie. Kromě vojenské síly prostřednictvím evropské integrace propukl ekonomický rozkvět založený na hluboké spolupráci, další nebezpečná věc pro samotnou existenci Sovětského svazu.
Moskva selhávala na všech frontách. Nedokázala prosadit svůj vliv v úžinách Bospor a Dardanely mezi Černým a Středozemním mořem. NATO se tak v únoru 1952 rozšířilo o Turecko a v týž den vstoupily do struktur i Athény. Snahy o komunistické převraty v těchto zemích tak nadobro selhaly. Bolestnou tečkou byl vstup Západního Německa roku 1955 a jeho smíření s Francií – těžce odpracovaný a pro západní struktury velmi výhodný krok.
NATO tak kromě absolutní většiny oceánu okolo evropského kontinentu kontrolovalo i značnou část Středozemního moře a úžiny klíčové pro ruský námořní obchod. Úžiny Skagerrak a Kattegat obsluhovaly norské a dánské ozbrojené síly ještě ve spojení se Švédskem, které sice není členem NATO, ale chuť vzdorovat Moskvě rozhodně mělo. Sovětský svaz byl kontrolován ze všech stran. Situaci Moskvy nepomohlo ani Španělsko, které vstoupilo do NATO v roce 1982. Mělo pod kontrolou Gibraltarský průliv, ve spojení s Portugalskem to byla další, jen těžko prorazitelná vojenská síla.
Šíření demokracie nebo uplatňování moci?
Otázkou je, jestli Spojené státy využívají NATO jako prostředek uplatňování své moci ve světě nebo mu slouží jako obranný pakt, stejně jako ho vnímá většina evropských zemí. Například pro Francii a Velkou Británii bylo těžké přijmout USA jako rozhodující velmoc, protože se ještě uprostřed 20. století obě země nacházely v roli obrovských koloniálních mocností – po druhé světové válce však v bolestivém úpadku.
Další mocnosti a silné ekonomiky – zejména Itálie a Německo, USA přijaly coby hegemona a uvědomovaly si důležitost spolupráce s Washingtonem. Bez zapojení do západních struktur by pravděpodobně Řím propadl komunismu a rozpínání SSSR mohlo pohltit celé Německo, nejen menší východní část.
Dá se tedy říct, že spojenectví s USA pomohlo řadě zemí. Nebývale rostoucí moc jedné země dokázala zastrašit Moskvu od úspěšného vytvoření převratů. Američané tedy dosáhli svého – na jednom kontinentu nashromáždili desítky zemí ochotných bojovat za jejich zájmy. Nutno podotknout, že tyto zájmy měly základy na šíření demokracie, nikoliv brutálního režimu zabíjejícího své vlastní lidi.
Z velké části právě tato západní ideologie stála za rozpadem SSSR. Samotní sovětští občané uprostřed 80. let s perestrojkou a glasností Michaila Gorbačova vnímali západní hodnoty daleko méně negativně, než když hořela studená válka ve své nejvážnější podobě. Gorbačov neměl až takovou potřebu štvát celou společnost proti americké hegemonii a našlo se mnoho lidí toužících po demokratickém Rusku. Dnes to zní trochu jako sci-fi, ale značná část sovětské společnosti opravdu stála o demokratické státní zřízení.
Aliance usnula na vavřínech
Sovětský svaz se rozpadnul, vznikla řada nových zemí a západní struktury se pokoušely o navázání hlubší spolupráce s novou obrovskou demokracií na východě. Jenže jak se během let ukázalo, tak to, co zdánlivě směřovalo k prosperitě a volnosti, bylo zevnitř zkažené stejně jako vlastní předchůdce. Boris Jelcin se zpočátku zřejmě opravdu snažil o změny, Rusko mělo vzkvétat. Stačilo ale ochutnat moc – zejména během války v Čečensku – a ukázalo se, že slavné velké Rusko je ve skutečnosti mafiánský stát řízený zevnitř tajnými službami a jejich bývalým zaměstnancem roku Vladimirem Putinem.
NATO již během toho spalo na vavřínech a rozšiřovalo se o mladé demokratické země. Sice významným způsobem posílilo, avšak pozornost se ani tak nestáčela k rostoucí moci a agresivitě Moskvy, jako spíše k boji s terorismem a šíření demokracie v arabském světě. Běloruska se ujal diktátor Alexandr Lukašenko, na Ukrajině se střídali proruští prezidenti – nebo prezidenti neschopní Rusku vzdorovat. V evropské bezpečnosti se objevila velká zející díra, ze západních struktur vesměs ignorovaná.
Ohromný červený vykřičník Rusové vystavili Západu anexí Krymu. Po více než dvou desetiletích učinili něco, čeho jsou v moderním světě schopné pouze nedemokratické země. Putin vyhlásil otevřenou – zatím diplomatickou – válku Západu v čele s USA.
Od roku 2014 se tak Západ připravuje na nejhorší. Ano, teprve od tohoto roku. Zdaleka však ne s takovou intenzitou, jako za studené války. Z jaderných zbraní se pro něj stalo tabu a brzy to může mít fatální dopady. Role zastrašování je upozaděna, respektive pozměněna. Je náročné analyzovat, jestli Putina zastaví stíhačky v pobaltských zemích, zásobování Ukrajiny nebo rozšíření NATO o severské země.
Chybí základní prvek studené války. Kromě dohod o omezování jaderných zbraní existovaly způsoby, jak nepříteli zabránit v jejich distribuci do jiných zemí. Nyní bude mít k dispozici zbraně hromadného ničení Minsk – a to dokonce na západě svého teritoria. Aliance se pevně drží snahy o nezastrašení Ruska jedním z reálných a účinných způsobů – distribucí svých jaderných zbraní směrem k jeho hranicím. Je to kladná odpověď na požadavky nejhoršího ruského diktátora od dob Josifa Stalina – ruskou bezpečnost zachováme, evropská je v troskách.
Související
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
komentář , NATO , historie , Rusko , Finsko , Sovětský svaz , USA (Spojené státy americké) , válka na Ukrajině , Krym , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 1 hodinou
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 2 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 3 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěli mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
včera
Steinmeier na návštěvě Prahy jednal s Pavlem a uctil památku obětí střelby na FF UK
včera
Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?
včera
RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur
včera
Facebook a Instagram bude vyšetřován EU
včera
Zákaz rozdělávání ohně. Střední Čechy reagují na výstrahu ČHMÚ
včera
Rus v Německu zavraždil dva Ukrajince. Byli to vojáci, tvrdí Kyjev
včera
Pavel považuje Vrbětice za nejbrutálnější napadení české suverenity Ruskem od roku 1968
včera
Slovák, který donášel Rusům, míří za mříže. Neplatil udělenou pokutu
včera
Pavel posvětil nová pravidla pro svazky lidí stejného pohlaví. Platit budou od ledna
včera
Turecko podpořilo Rutteho do pozice šéfa NATO. Chybí mu podpora tří zemí
Turecko potvrdilo, že podpoří do čela Severoatlantické aliance dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho. Podle agentury Reuters to oznámil vysoce postavený turecký činitel.
Zdroj: Libor Novák