Brno - Národní divadlo Brno v polovině února odstartovalo projekt České snění, který je tvůrčím příspěvkem tamního činoherního souboru k roku české státnosti. Součástí projektu je i inscenace Věra, jež vypráví fascinující příběh nejslavnější české gymnastky.
Národní divadlo Brno zahájilo 15. února projekt České snění, jenž je tvůrčím příspěvkem činoherního souboru k roku české státnosti. První akcí bylo promítání dokumentu Věra 68 a debata s režisérkou Olgou Sommerovou. Součástí projektu je i premiéra nejnovější inscenace Věra, pokračovat bude 6. března v 17.15 debatou s autorkou hry Simonou Petrů a režisérkou Terezou Karpianus před reprízou inscenace. Po představení se bude konat i komentovaná procházka scénografií na jevišti divadla Reduta.
Věra je původní česká hra Simony Petrů, která vypráví fascinující příběh nejslavnější české gymanstky. Nejuváděnější brněnská autorka ji napsala přímo pro činohru Národního divadla Brno.
„Životopisy ráda přenechávám historikům a dokumentaristům. Tedy těm povolanějším, vzdělanějším a ráda bych, kdyby objektivnějším. Pokud píšu hru o skutečně žijící postavě, používám její život jako obecnější metaforu tématu, kterému se chci věnovat. A tak jako během psaní toužím přiblížit a obhájit její postoje, toužím stejně tak přiblížit a obhájit svůj pohled na věc. Nechci a nemohu být nestranná, ukazuji jen svůj úhel. A pokaždé se těším na každou konfrontaci s odlišným názorem, pokud se podaří vyvolat v divácích reakci v podobě smysluplného dialogu o věci, jsem šťastná. Chci téma otevřít, říct, co si o něm myslím já a jen pobídnout ostatní, jestli by nestálo za to se na chvíli zamyslet,” říká autorka hry Simona Petrů v tiskové zprávě.
Původní drama líčí osudy Čáslavské jako cestu samurajského bojovníka, při níž každý dosažený stupeň znamená vyrovnat se s novou obtížnou překážkou, obstát v klíčových životních zkouškách, hrát za každých okolností fair play, neztratit víru v sebe, druhé, ve smysl lidské existence. Takových zatěžkávacích momentů a zlomových okamžiků bylo ve Věřině životě plno. Její příběh je zároveň příběhem o víře a beznaději v Čechách druhé poloviny dvacátého století do současnosti.
Věra Čáslavská (3. 5. 1942 – 30. 8. 2016) se od dětství věnovala baletu a krasobruslení. Stala se svěřenkyní tehdejší královny gymnastiky Evy Bosákové, kterou sesadila z trůnu. Jedním z vrcholů Věřiny sportovní kariéry byla olympiáda v Tokiu v roce 1964, kde vybojovala tři zlaté medaile a srdce diváků. Získala si je originálním prvkem na bradlech, který do té doby nepředvedla žádná žena, dodnes se mu říká „ultra cé“. Při cvičení sice spadla, ale vrátila se a prvek úspěšně zopakovala.
Na památku dostala od jednoho z fanoušků samurajský meč, což podle Čáslavské bylo vyšší vyznamenání než samotné zlato. Stala se propagátorkou česko-japonských vztahů, za což byla v roce 2010 oceněna nejvyšším japonským vyznamenáním, Řádem vycházejícího slunce. Ostatně jakási vědma jí prý vyčetla z dlaně, že v minulém životě byla samurajem. „Právě v době největšího temna a nesvobody se mi Japonsko jevilo jako země, kde pro mě každý den vychází přátelské, laskavé a nadějné slunce, to mi ohromně pomáhalo“, vzpomínala po letech.
Rok 1968 byl pro Věru osudový. Slavila sportovní triumf na olympiádě v Mexiku, během níž se vdala za českého reprezentanta v běhu Josefa Odložila. Své tvrdě vybojované medaile „věnovala“ mužům Pražského jara a postavila se proti sovětským tankům, které tou dobou okupovaly Československo. Při vyhlašování výsledků odvrátila na stupních vítězů při sovětské hymně nepatrně hlavu. Tichý protest ji v její zemi uvrhl na další léta do zapomnění…
Svou odvahu a statečnost však projevovala dál. Po sametové revoluci se stala poradkyní prezidenta Václava Havla, předsedkyní Československého a později Českého olympijského výboru. Čelila rodinné tragédii a osobní krizi. Žila v neutuchající víře a pravdě, věrna svým zásadám a občanským postojům i svému jménu.
V hlavní roli Věry se představí hostující Gabriela Štefanová. Dále uvidíme Kláru Apolenářovou, Jana Grundmana, Isabelu Smečkovou Bencovou a Martina Veselého. Světová premiéra se konala 2. března 2018 v 19 hodin v divadle Reduta v Brně.
Související
RECENZE: Lhář. Nová inscenace v Národním divadle v Brně odhaluje naši nepoučitelnost
RECENZE: Salome je bezchybně realizovaná opera Národního divadla v Brně
Národní divadlo Brno , kultura , Divadla , Věra Čáslavská , Jan Grundman (herec) , Divadlo Reduta , Gabriela Štefanová (herečka) , Olga Sommerová
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková