RECENZE - Problém stále rostoucí oblasti vědy propojené se snahou vybudovat „lepší svět“ za pomoci umělé inteligence je lákavým, a oblíbeným tématem filmařů – stačí třeba vzpomenout na Spielbergův film A. I. Umělá inteligence (2001). S dalším příspěvkem do nekonečné debaty přispívají režisér Wally Pfister a především známý tvůrce nové podoby Batmana Christopher Nolan, tentokrát v roli producenta.
Dalo by se říci, že jak Pfister, tak Nolan se „obsadili" do neobvyklých rolí – tihle dva se spolu znají opravdu dobře, stačí vypočítat jejich společné projekty, které prvně jmenovaný absolvoval za hledáčkem kamery a druhý ho vedl od režijního pultíku. Počítejme – trilogie nového Batmana (Batman začíná, Temný rytíř a Temný rytíř povstal), dále Počátek, Memento, Insomnia či neprávem poněkud opomíjený Dokonalý trik. Tentokrát se rozhodli ponořit do světa digitálních technologií a položit otázku, na níž není jednoznačná odpověď.
William Caster (Johnny Depp) je na vrcholu života – jeho vědecký projekt týkající se umělé inteligence, nazvaný PINN se zdá být úspěšný, má štěstí na dobré spolupracovníky, mezi nimiž je i jeho manželka Evelyn (Rebecca Hall). Při přednášce, kde má své záměry obhájit, na něj zaútočí jeden ze stoupenců hnutí RIFT, označující jeho postupy za prohřešek proti přirozenému vývoji života. Kulka potažená poloniem způsobí, že Caster postupně umírá. Evelyn se proto pokusí zachránit alespoň jeho mysl, v rámci jím obhajované transcedence a s využitím paměťových bloků PINN vytvoří jeho umělou podobu. Tím se dostane do sporu s Willovými kolegy a svými přáteli Maxem (Paul Bettany) a Joem (Morgan Freeman) a přes jejich výhrady svůj záměr prosadí. Díky propojení vědcovy mysli s internetem získává Evelyn prostředky nutné k zakoupení bezvýznamného městečka Brightwood a pod jejím (ale vlastně Willovým) vedením tu vyroste nejmodernější laboratoř. Jenže RIFT neskládá zbraně – skupina unese Maxe a je odhodlána za každou cenu Casterovu expanzi zastavit. Je otázkou, zda to vůbec půjde, a pokud ano, jaké to bude mít pro obyvatele planety následky.
Podle dobře informovaných zdrojů byl Depp scénářem víc než nadšen. „Ihned ho takříkajíc chytil a Johnny mu vdechl zcela novou podobu. Já sám jsem chtěl udělat krok stranou a nejít vyšlapanou cestou „inteligentní stroj pokoušející se ovládnou svět". Chci, abychom si mohli položit otázky, proč vlastně technologie používáme. Jsou dobré? Jsou špatné? Dokážeme využít my je nebo ony nás?" líčí přípravnou fázi Wally Pfister. Je naprosto evidentní, že nelze zcela zřetelně určit hranici dobra a zla, potenciální snahy ovládnout svět nebo mu maximálně pomáhat. V určitou dobu si dokonce můžeme říci, že Caster vlastně nechce nic jiného než dobro lidské populace, proto sdružení RIFT může mít extremistický nádech a působí spíše destruktivně, ovšem ani tento náhled není jednoznačný a hlavně přesný. A to je možná jeden z hlavních nedostatků filmu, v určité fázi to vypadá, že tvůrci sami mají problém s odůvodněním, proč je strana A lepší než protivník B a zmateně vyhledávají argumenty pro jejich jednání, což působí stále více nepřesvědčivě. Pak nastávají dějové zvraty jdoucí svým způsobem proti logice a nastupují klasická klišé v podobě – nehledejte pro danou situaci opodstatnění, my to tak chtěli a potřebovali, proto to tak bude bez ohledu na přirozenost. I přístup ke kritickým situacím má velké díry v logice: pokud je voleno nějaké řešení, je předloženo jako jediné možné a vůbec se nepolemizuje o tom, proč nešlo jít jinou, snadněji zdůvodnitelnou cestou. Ve světě „modré sféry" je přeci teoreticky i prakticky možné prolomení jakékoli obrany, tudíž je zbytečné používat brutální síly nebo volit krajně nepravděpodobný plán. I proto závěr vyznívá zmateným až teatrálním dojmem, protože zase hraje na strunu nahodilého procenta pravděpodobnosti, k němuž se nakonec zázračně všechno snese.
Film je samozřejmě velikou digitální podívanou a zejména prostředí laboratoře PINN je dechberoucí, až člověka napadne, jak nicotný proti současným technologiím je. Když si to uvědomí, přijde mu téměř úsměvný výčet zvučných jmen filmového plátna, která jsou v souvislosti s Transcendencí zmíněna, ale nakonec vypadla ze hry buď z vlastní iniciativy nebo konečným výběrem. Johnny Depp má ve snímku dost obtížnou úlohu, protože téměř dvě třetiny filmu k nám promlouvá pouze z počítačových monitorů, takže většina pozornosti se soustředí na příběhově nevyrovnanou Evelyn. Rebecca Hall nebyla jedinou adeptkou, v hledáčku byly Noomi Rapace, Emily Blunt či Rooney Mara, zatímco Kate Winslet neměla o roli zájem. I pro Maxe bylo víc alternativ, ale i tady nepadla přání štábu na úrodnou půdu – to byl případ Toma Hardyho či Ewana McGregora. Kate Mara v úsilí o roli Bree přetlačila Alison Brie. Ve zprávách doprovázejících přípravy padala i jména jako Christopher Waltz, Tobey Maguire nebo James McAvoy. Z konečného výběru se však může zdát, že Nolan s Pfisterem si (pochopitelně ne ve všech případech) volili jednotlivce, s nimiž už něco vytvořili.
Transcendence nám jasnou odpověď na palčivou otázku nedá, spíš ještě naše tápání prohloubí. Z toho důvodu nejspíš nebude přijata nejlépe, protože souboj citů a technologií tu vyznívá nerozhodně a spíš než vyzdvihnout přednosti obou pólů se snaží je podrobit kritice. Nicméně jako určité varování fungovat může. A v neposlední řadě jde o další vizuálně působivý snímek, v němž najdeme i překvapivě nemálo půvabných detailů.Další informace o filmu na ČSFD.cz
TRANSCENDENCE
USA (2013)
Hrají: Johnny Depp, Rebecca Hall, Paul Bettany, Kate Mara, Morgan Freeman, Cillian Murphy, Cole Hauser, Josh Stewart, Wallace Langham, Cory Hardrict, Olivia Dudley.
Hudba: Mychael Danna
Kamera: Jess Hall
Scénář: Jack Paglen
Režie: Wally Pfister
120 minut
Premiéra: 17. dubna 2014 (Česká republika)
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 32 minutami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 1 hodinou
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 1 hodinou
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 2 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 3 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 3 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 4 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 5 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 5 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 6 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 6 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 8 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák