Michelangelo skryl do portrétu básnířky i vlastní karikaturu

Portrét básnířky pochází z roku 1525 a je vystaven v Britském muzeu. Markýza z Pescary pocházela ze staré římské rodiny Colonnů. Po smrti manžela se už nevdala a do konce života se věnovala kulturní a náboženské činnosti. Vřelý přátelský vztah ji pojil s Michelangelem.

Podle de Campose z univerzity v Porto Alegre se obrys postavy podobá jiné karikatuře sebe sama, kterou Michelangelo přikreslil vedle sonetu z roku 1509, v němž sarkasticky líčí nesnadnou a fyzicky náročnou práci na Sixtinské kapli.

Brazilský badatel se domnívá, že karikatura může být skrytým "podpisem" umělce a může svědčit o tom, jak zhruba padesátiletý Michelangelo vypadal a v jakém byl zdravotním stavu. "Tehdejší umělci podléhali mnoha omezením - nemohli například svá díla signovat. Michelangelo mohl tímto způsobem omezení obejít," uvedl de Campos.

Tým brazilského vědce minulý rok zveřejnil teorii, že Michelangelo při práci na Medicejské kapli ve Florencii používal pohanské symboly: dobytčí lebku, kruhy propojené provazy a mušli. Ty prý evokují tvar dělohy a vaječníků. Renesanční génius je do své práce zakomponoval s úmyslem "ztvárnit schopnost obrody a obnovy mezi životem a smrtí", vysvětlují brazilští badatelé.