Jednu z posledních velkých civilizací Nového světa vytvořili Aztékové. Její pád předznamenal zánik celého světa předkolumbovské Ameriky. Přitom Aztékové představovali značně vyspělou a rozvinutou kulturu i společnost, která čerpala z místních tradic a nadále je rozvíjela. Jejich říše zabírala v podstatě celé území dnešního státu Mexiko. Správní aparát představoval vládce, řada kněží i elitních válečníků, přičemž celá aztécká společnost byla značně bojovná. Přesto jejich říše padla v řádu několika měsíců.
Příchod Aztéků do oblasti středního Mexika souvisel se zánikem toltéckého státu zhruba v polovině 13. století. To umožnilo příchod dalších skupin Chichiméků, do nichž patřil i kmen Aztéků. Jejich rodištěm byl bájný Aztlan v severní části Mexika, odkud v závěrečné fázi migrací přišli do Mexického údolí. O tomto putování vypráví aztécké příběhy v dochovaných kodexech. Historická fakta svědčí o jejich severském působišti a následném průchodu přes Tulu, bývalé hlavní město Toltéků, až do oblasti Mexického údolí.
Označení Aztékové je však trochu nepřesné. Sami se nazývali jako Mexikové. Jednalo se o skupinu, která se oddělila od původního velkého kmenu Aztéků ze severu. Právě Mexikové se vydali do údolí k jezeru Texcoco. Zde je jejich působení doloženo během počátku 14. století, kdy se ovšem jednalo o nevýznamný a slabý kmen, který byl napadán okolními nepřáteli, což je vedlo k neustálým přesunům. Přesto je dnes užívané především pojmenování Aztékové.
Po neustálých šarvátkách došli až do bažinatých, neobydlených částí jezera Texcoco, které vytvářely malé ostrůvky. Právě zde měl podle pověsti na kaktus sednout orel, mající v zobáku hada. To mělo být božím znamením pro lid Aztéků k založení města, které zde také založili. Stal se jím Tenochtitlán, který se následně stal ohromnou metropolí. K růstu města docházelo díky rafinovanému postupu Aztéků, kteří vytvářeli umělé ostrůvky, kterými zvětšovali užitkovou plochu. Na těchto ostrůvcích vznikala obydlí, ale také pole, což zajišťovalo dostatečnou produkci pro obživu obyvatel města. To do budoucna tvořila pravidelná síť ulic, komplexy budov, pyramidy, tržiště, hřiště pro míčovou hru a další objekty. Celkově zde mohlo žít 125 000 až 150 000 lidí.
Aztékové přitom museli i prvních letech svého nového, malého státu, doslova bojovat o svou existenci, která spočívala v bojích s okolními mocnými městy. Boje pak vystřídaly diplomatické jednání a výhodné sňatky, což vedlo až k výhodným spojenectvím. Významnou roli v rozvoji říše Aztéků hrálo založení tzv. Trojspolku, tedy spojenectví tří měst – Tenochtitlanu, Texcoca a Tlacopanu. Tato aliance tří mocných měst se dokázala zbavit dalších rivalů v oblasti Mexického údolí, což následně v druhé polovině 15. století umožnilo Aztékům expanzi i do dalších částí země, až jejich říše pokryla značnou část území dnešního státu Mexiko.
Jejich společnost rozvíjela i různé kulturní a umělecké vzorce. Ať už šlo o užívání kalendáře a obrázkového písma, astronomická pozorování i rozvoj společensko-právních a obchodních aspektů. Vedle toho vytvořili Aztékové krásné drobné i monumentální kousky umění v podobě sošek, oltářů, pyramid a chrámů, ale i zlatých šperků či keramických, krásně malovaných pohárů.
Významnou roli v životě Aztéků ale hrála válka v honbě za dobytím a ovládnutím nového území. Místy však zůstávaly ostrůvky nezávislých, vzdorujících městských států, s kterými Aztékové vedly nekonečné boje. Válečníci se těšili značného uznání. Aztékové věřili, že pokud válečník zemře na bojišti, nebo na obětním oltáři, změní se po smrti v kolibříka a může tak doprovázet Slunce na jeho pouti od úsvitu k zenitu. Válkou však Aztékové necílili jen k dobývání území, ale také k získávání zajatců. Takové války se nazývaly „květinové války“. Šlo o to získat co největší počet zajatců, kteří byli následně na velkém chrámu v centru hlavního města před davy lidí obětováni. Jednalo se do jisté míry o skutečná jatka. I když bylo obětování lidí součástí mnoha civilizací Střední Ameriky, Aztékové tyto praktiky dovedli až na hranici únosnosti. Denně mohly být obětovány i stovky lidí, během týdne pak několik tisíc.
Není divu, že jejich ideologický a náboženský koncept, stejně jako jejich snaha o nadvládu, vedla u mnoha sousedních států k velké nevůli a odporu. Právě toho využili Španělé, když sem v roce 1519 připluli. Jejich posádka čítala jen několik set mužů, ovšem domorodých bojovníků, kteří se připojili na jejich stranu proti Aztékům, bylo nad desetitisíce. Dobývání říše Aztéků pomocí křivých slibů, lží, intrik, zajetí a následně pomocí lidské a palebné síly, doprovázené vyhladověním, tak umožnilo Španělům a jejich spojencům dobytí říše za cca dva a půl roku. Říše Aztéků padla v létě roku 1521. Ovšem z jejího pádu se ostatní kmeny neradovali dlouho, jelikož se následně dobyvatelská síla Španělů obrátila proti nim.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
500 let od dobytí Mexika. Jak vypadaly poslední chvíle Aztécké říše?
Obřadní věž Aztéků vydala tajemství. Archeologové našli dalších 119 lebek
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
před 1 hodinou
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
před 2 hodinami
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
před 2 hodinami
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
před 3 hodinami
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
před 3 hodinami
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno před 3 hodinami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 4 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 4 hodinami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 4 hodinami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 5 hodinami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 5 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 6 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 6 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 8 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 8 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 9 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 9 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 10 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 10 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
Z Nepálu přichází špatná zpráva pro horolezce. Tamní nejvyšší soud totiž nařídil vládě, aby omezila počet povolení k výstupu na nejvyšší horu světa Mount Everest a další himálajské vrcholy. S odkazem na právníka, který o omezení usiloval, o tom informovala AFP.
Zdroj: Lucie Podzimková