Je to téměř k nevíře, ale rok opět utekl a pomalu se blíží svátky vánoční. Štědrý večer, stejně jako celý advent, nám přináší mnoho zvyků, pověr, rčení a někdy i povinností, jako je především shánění dárků pod vánoční stromeček, kapra na štědrovečerní tabuli, zdobení bytu atd. V takovém shonu si už mnohdy neuvědomujeme, které z vánočních činností jsou dávnou tradicí našich předků a jaké naopak přinesla až novodobá komerce.
Byť jakoby adventní čas začal teprve před chvíli, rychlé tempo času ukazuje, že se již blíží vrchol a závěr tohoto období, kdy se připravujeme na samotné Vánoce. Již na úvod je důležité říci, že v minulosti hrála velkou roli symbolika, která přežívá dodnes, ovšem už si ji mnohdy neuvědomujeme, jelikož nás stíhá především shon, aby se vše stihlo. Přitom v období adventu bychom se měli vnitřně očistit a připravit se tak na radostné prožití vánočního času. Advent byl dobou postní, v níž se lidé měli vyvarovat nadměrného jídla a pití. Byly zakázány bujaré zábavy, tance a zpěvy.
Adventní období začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi a končí odpoledne 24. prosince. Často jsou s ním ale spojovány i některé dny, které mu předcházejí. Tyto dny byly kdysi historicky spjaty s předvánoční dobou a lidová tradice k nim váže řadu obyčejů. Patří k nim například svátek sv. Ondřeje (30. listopadu), sv. Barbory (4. prosince), sv. Mikuláše (6. prosince) a sv. Lucie (13. prosince).
České vánoce jsou sice křesťanské, ale mají zároveň půvab lidové bezprostřednosti, humoru i pověrečných magií a věšteb, které si lidé po staletí předávali od dob pohanských až po nepříliš dávné minulosti. A právě pohanské zvyky se odrážejí hlavně v příbězích svatých a v tradicích, které se na jejich svátek dodržovaly a mnohde ještě stále dodržují.
Například svátek sv. Lucie patřil především ženám a dívkám a snad aby si trochu odpočinuly při vánočním shonu, nesměly v tento den drát ani příst. Nezřídka se za Lucky převlékaly sousedky a kontrolovaly jiné, zda nepředou či nederou peří. Těm, které přistihly při draní, rozfoukaly peří po celé světnici a těm, které předly, rozmotaly napředené nitě.
Zdobení stromků bylo ještě začátkem 16. století katolickou církví považováno za pohanský zvyk a jako takové pronásledováno. Teprve koncem 16. století byl stromek vzat na milost. Poprvé se ozdobené stromky objevily v Německu. Zmínku najdeme v kronice města Brémy z roku 1570. Je zajímavé, že první stromky byly věšeny za špičku od stropu.
Od druhé poloviny 17. století se stromky zdobily v rodinách, nejdřív protestantských, později i v katolických. Ve venkovských rodinách se vánoční stromeček objevil až v druhé polovině 19. století. Jeho nazdobení se většinou ujímaly malé děti. Věšely na něj jablíčka, slaměné ozdoby, perníková kolečka a srdíčka, ořechy, později i papírové řetězy.
Historie vánočních stromečků u nás není dlouhá. První stromeček se rozsvítil v Praze roku 1812 ve vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha. O třicet let později se již stromky prodávaly zcela běžně. Zvyk zdobení stromečků a nadělování dárků pod něj je tak především obrazem 19. století, kdy se ustálila naprostá většina dalších starších zvyků a vánočních činností, které děláme dodnes.
Patří mezi ně například zvyk, že pod snítkou jmelí se mohou všechny osoby, a to bez ohledu na přítomnost kohokoliv jiného, políbit. Dále vypouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů, rozkrajování jablíček při Štědrovečerní večeři, rozlévání olova nebo vosku do studené vody a následné věštění budoucnosti ze vzniklých tvarů atd.
K Vánocům však patří i různá varovná rčení a pověry. Například na Štědrý večer nesměl nikdo sedět naproti dveřím do ulice, aby on nebo někdo z rodiny nezemřel. Nikdo nesměl ani hlasitě kýchnout nebo na někoho hlasitě zavolat, aby si ho nenašla smrt.
Mezi nejstarší dodnes přetrvávající tradice patří stavění betlémů. Zprávy o nich se hojně objevují již ve středověku. Existuje ale i mnoho tradic, které už dnes nedodržujeme, například lidová víra připisovala vánočním koledním obchůzkám magickou moc, které měly přinést štěstí a blahobyt do každého stavení. Na koledu se o Vánocích chodilo o Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok a někde i na Hromnice. Dodnes zůstala mnohde tradice koledování pouze na Tři krále.
Naopak z 19. století pochází novodobý zvyk v podobě novoročních přání, tzv. novoročenky, které ale v dnešní době mobilních telefonů a elektronické pošty upadají poněkud v zapomnění. Stejně tak neoblíbenější vánoční dárek, medvídek, je až záležitostí počátku 20. století, kdy se začal vyrábět ve velkém. Právě s ekonomickým růstem a politicko-sociálním vývojem 20. století je spojená hojná komerce v podobě nadělování dárků, které mnohdy zastínilo ostatní zvyky a tradice tohoto období, které by mělo být především o klidu, pokoře a trávení času v kruhu nejbližších.
Související
V Německu boural opilý Santa Claus. Dárky včas nedoručil
RECENZE: Klíč svatého Petra si chtěl otevřít cestu do srdcí diváků. Povedlo se to?
Vánoce , historie , advent , tradice, zvyky, svátky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kirby: Izraelci začali plnit závazky, o které je požádal Biden. Před invazí do Rafahu nás vyslechnou
před 2 hodinami
Situace na frontě se pro Ukrajinu zhoršila, přiznal Kyjev
před 3 hodinami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 3 hodinami
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 3 hodinami
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 4 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 5 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 6 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 7 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 8 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 9 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 10 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 11 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 11 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 12 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.
Zdroj: Libor Novák