Státní hrad Karlštejn patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším českým hradům. Již dávno se stal pomyslnou středověkou ikonou českých zemí a symbolem dávné slávy z časů jeho stavitele Karla IV. Byť se badatelé tomuto objektu věnují již desítky let, dodnes zůstává otázkou jeho přesná doba založení a především účel, kvůli kterému vznikl.
Pro hrad samotný bylo zvoleno zvláštní staveniště, které potřebovalo značnou úpravu. Kněží hora, která dnes stojí přímo naproti hradu, se původně pozvolna svažovala až ke kopci, na kterém hrad stojí. Celá jeho stráň byla v tomto směru odkopána, aby se zamezilo snadnému přiblížení ke hradu. Celkově bylo staveniště z obranného hlediska na poněkud nepříhodném místě, jelikož všechny okolní kopce samotný hrad převyšují. Dané místo ale splňovalo celou řadu jiných podmínek. Byla to například podmínka dostupnosti, kdy cesta z Prahy na nový hrad trvala přibližně půl dne koňmo, nebo též vizuální efekt, který umožňoval právě charakter daného místa.
K zahájení jeho výstavby mělo dojít v roce 1348, byť se toto datum v odborném literatuře nachází s dodatkem „pravděpodobně“. Nejčastěji se tak objevuje datum 10. června 1348, kdy se měl slavnostního zahájení stavby spolu s Karlem IV. účastnit i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stavba samotná probíhala nejspíše mezi lety 1348–1357, ale kompletní byl hrad až v roce 1365, kdy byla dokončena vnitřní výzdoba hradu především v podobě krásných fresek. Stavba i s jeho kompletním vnitřním vybavením tak trvala přibližně 17 let.
Během výstavby získal Karlštejn poměrně unikátní a atypickou podobu. V době, kdy hradní architektura vedla především ke vzniku kompaktních a pohodlných hradů, byl Karlštejn záměrně stupňovitě rozčleněn na několik samostatných částí. V dolní části se nacházel vedle studniční věže purkrabský palác, následně královský palác, o něco výš střední tzv. Mariánská věž a na nejvyšším stupni pak tzv. Velká věž. Všechny tyto jednotky stály odděleně a samostatně, propojené můstky. Co bylo tedy účelem této stavby? Jednalo se o královu soukromou rezidenci, o novou královskou pevnost v rámci Přemyslovského hvozdu, nebo snad o místo uložení svátostí?
Někteří autoři v rámci podoby hradu odkazovali na jeho archaické provedení a viděli v tom snahu Karla IV. o propojení a navázání na starší hradní architekturu Přemyslovců, k nimž se velký král a císař hrdě hlásil a s kterými se tak snažil najít symbolické propojení. Velká role symboliky je na tomto hradě zřejmá, ovšem k jeho konkrétní podobě vedly více pragmatické důvody. Zde je důležité dodat, že původní plán a koncept byl během výstavby několikrát upraven.
O tom, že se nejednalo jen o soukromou rezidenci, jasně vypovídá výběr komplikovaného skalnatého terénu, který neumožňoval běžnou jednoduchou komunikaci mezi jednotlivými stavebními jednotkami například prostřednictvím prostorného nádvoří či pohodlných nástupních schodišť.
Hrad Karlštejn byl nejpravděpodobněji zakládán jako místo pro uložení říšských korunovačních klenotů. Zde se Karel nejspíše inspiroval u Rudolfa Habsburského, který též údajně nechal klenoty odvézt na rodový hrad. Inspiraci pro podobu hradu a jeho výbavu – pokladnici, soukromé pokoje a kapli, pak našel nejspíše při svých návštěvách papežského paláce v Avignonu.
Že byl původní stavební koncept hradu jiný, dokazují stavební úpravy některých jeho částí. Stavební úpravy se dotkly například tzv. Mariánské věže, která byla původně koncipována jako obytná věž, následně zde byla umístěna kaple. U Velké věže o změně hovoří vlámání tělesa schodišťového přístavku do jižní zdi, které bylo vázané až na rozhodnutí o umístění kaple v druhém patře. Zdá se tedy, že původně se se sakrální funkcí věže nepočítalo. Věž přitom v čele disponuje 7 metrů tlustou zdí.
Její situování v čele hradu ve směru ke Kněží hoře, odkud byl hrad nejohrozitelnější, z ní činilo pomyslný štít, kdy chránila celý hrad za sebou. To a další aspekty hovoří o Karlštejně jako o pomyslné pokladnici říšských korunovačních klenotů a nejrůznějších svátostí, které Karel během svého života nasbíral. Samotné sakrální prostory v podobě kaplí pak hradu dávaly v pojetí středověkých lidí další, vyšší ochranu. Karlštejn též svým provedením a výbavou patřil mezi nejdražší světské stavby své doby.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Hrad Karlštějn , architektura
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 1 hodinou
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 2 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 2 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 3 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 3 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 4 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 5 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja (TOP 09) se v pátek rozhodl vzdát nominace do funkce. Ve vládě měl nahradit poslankyni Helenu Langšádlovou, jejíž demisi již přijal prezident Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě