Dnes již osamělá zřícenina hradu Kunžvart se nachází v jižních Čechách, konkrétně v okrese Prachatice nedaleko státní hranice s Německem. Ač byla jeho kamenná věž přirozenou dominantou okolí, dnes již zůstává skryta v lesním porostu před zraky návštěvníků a hlubším zájmem odborníků. I díky tomu si uchovává mnohé otázky a záhady.
Hrad stojí na stejnojmenném vrcholu, který tvoří žulový výchoz východní rozsochy hory Strážný. Se svou polohou v nadmořské výšce 1033 metrů patří k nejvýše položeným hradům v České republice. Primů má však tento hrad více.
Badatelé se o hrad začali více zajímat až v pokročilé 2. polovině 20. století, přesto si hrad dodnes nezasloužil dostatečnou pozornost, která by dokázala odpovědět na mnoho otázek kolem něj.
První otázkou je, kdy byl hrad vystavěn. K jeho založení a počátkům chybí jakékoliv písemné zprávy. Poprvé se připomíná až v listině z roku 1359 jako „castrum Kungenslen“, když byl Karlem IV. společně s vimperským panstvím potvrzen Peškovi z Janovic a synům jeho bratra Herbarta. Odborníci se však domnívají, že hrad je jedním ze stavebních počinů otce Karla IV., krále Jana Lucemburského, který se tak snažil zajistit jižní hranici. Hrad totiž leží asi 1,5 kilometru od městyse Strážný u státních hranic. Samotný název obce napovídá o historické povaze tohoto místa, coby strážního bodu na historickém přechodu přes zemskou hranici, kterou měl nedaleký hrad Kunžvart střežit. Jeho roli potvrzuje i původní název Königswarte, v překladu „Královská stráž“.
S odkazem na současný stav bádání tak lze říci, že hrad vznikl pravděpodobně na počátku 14. století z podnětu Jana Lucemburského. Strážný objekt zde ovšem mohl stát již dříve, za časů posledních Přemyslovců, jelikož archeologické nálezy svědčí o lidské aktivitě v místech hradu už ve 13. století.
Je-li takto prozatím vysvětlen původ a funkce hradu, je zajímavé dodat, že svou roli hrad zřejmě brzy ztrácí, jelikož po převodu do majetku pánů z Janovic spočinul zcela na periferii zájmu. Hebart z Janovic a jeho následníci, stejně jako další majitelé vimperského panství, kterými byli například Kaplířové ze Sulevic, Malovcové z Malovic, Rožmberkové či Kolovratové, sídlili výhradně na pohodlnějším hradě, později zámku, ve Vimperku. Zda svou strážní roli, spojenou například s výběrem cla, plnil Kunžvart i za šlechtických majitelů během 14. a 15. století je těžké říci.
K zániku hradu došlo nejpozději během 1. poloviny 16. století. V roce 1547 se hrad Kunžvart uvádí jako pustý. Poslední zpráva z roku 1578 hovoří o požáru na hradě. Je zřejmé, že během následujících desetiletí se nadobro začal měnit ve zříceninu.
Poslední záhadou je samotná podoba hradu. Jeho pozůstatky dodnes představuje pouze zmíněná kamenná věž, která se tyčí do výše asi 15 metrů. Přístupová cesta vedla k hradu od západu, kde byl hrad chráněn skalní rozsedlinou upravenou na příkop. Kolem hradu však chybí jakékoliv pozůstatky po dalších objektech či po opevnění, což při existenci kamenné konstrukce obytné věže může zarážet. Je více než pravděpodobné, že areál hradu musel být ohrazen. Bylo to však zřejmě jen pomocí dřevěného opevnění, snad formou palisády.
Zajímavé je i provedení samotné věže. Jedná se o čtverhrannou věž, kterou lze považovat za donjon, tedy obytnou věž, se zaobleným západním nárožím. Nad pravidelným, téměř čtvercovým půdorysem o straně 10 × 10 metrů, se zvedala tři zděná podlaží a nelze vyloučit další dřevěnou nebo hrázděnou nástavbu. Jednotlivá patra byla plochostropá. Zdi věže mají tloušťku 240 cm, v jihovýchodní stěně jsou dochována tři střílnová okénka a čtvrté je v severovýchodní stěně nad vstupem do hradu. Ze tří rozměrných čtvercových oken ve druhém podlaží jsou dvě již zřícená. Situování a formát oken napovídá, že obytné prostory se nacházely až ve druhém a vyšším patře. Do přízemí se vstupovalo průchodem opatřeným na obou koncích portály, z nichž vnější bylo možné zajistit mohutnou závorou.
Hrad tak ve své době představoval jednoduchý typ donjonového hradu. K plnému zodpovězení jeho počátků a konkrétní podobě by však bylo zapotřebí archeologického výzkumu. Do té doby si hrad uchová kouzlo neznáma.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , cestování , Lucemburkové , šumava
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 2 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 3 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 4 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 5 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 6 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěli mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
včera
Steinmeier na návštěvě Prahy jednal s Pavlem a uctil památku obětí střelby na FF UK
včera
Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?
včera
RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur
včera
Facebook a Instagram bude vyšetřován EU
včera
Zákaz rozdělávání ohně. Střední Čechy reagují na výstrahu ČHMÚ
včera
Rus v Německu zavraždil dva Ukrajince. Byli to vojáci, tvrdí Kyjev
včera
Pavel považuje Vrbětice za nejbrutálnější napadení české suverenity Ruskem od roku 1968
včera
Slovák, který donášel Rusům, míří za mříže. Neplatil udělenou pokutu
Specializovaný trestní soud na Slovensku poslal Bohuše Garbára do vězení za vyzvědačství pro Rusko a braní úplatků. Soud nevyhověl žádosti odsouzeného o odpuštění zbytku dříve uloženého finančního trestu. Garbár si má nově odsedět přes rok a půl, proti rozsudku podal stížnost.
Zdroj: Jan Hrabě