Naši předci věřili v posmrtný život. Také se obávali, že se zemřelí mohou vracet mezi živé, pokud jejich duše nenajde po smrti pokoje. Správný odchod duše na onen svět měly zajistit některé rituály. Pozůstalí třeba otevírali v místnosti okna, aby mohla duše v klidu odejít. Aby se duše nevracela, bylo také nutné zakrýt v domácnosti všechna zrcadla. V některých oblastech lidé ze stejného důvodu zastavovali hodiny.
Zvyk zatlačovat mrtvému oči zase souvisí s vírou, že by nebožtík svým pohledem mohl vybrat někoho z okolí, pro koho by si přišla smrt příště. Totéž mohla způsobit nebožtíkova otevřená ústa, v některých oblastech se ovšem věřilo, že by mrtvý zkrátka neměl po smrti klid, pokud by neměl ústa zavřená. Bradu nebožtíkovi pozůstalí proto podvazovali třeba šátkem. Tomuto šátku se říkalo „podbradek mrtvého“ a rodině měl po pohřbu zemřelého přinášet štěstí. Později funkci šátku nahradila Bible. Prapůvod těchto rituálů můžeme hledat ve velmi staré víře, že mrtvý musí mít uzavřené všechny tělesné otvory, kterými jinak mohly uniknout „zlé síly“ a ohrozit okolí. Také se věřilo, že takto zůstane v těle člověka jeho duše až do pohřbu.
Důraz byl kladen na umývání nebožtíka – to aby vstoupil na onen svět čistý a upravený. Nejčastěji měla omývání na starosti nejstarší osoba ženského pohlaví v rodině. Tento rituál byl doprovázen modlitbou. Voda, která mrtvého očistila, patřila pod okap nebo k plotu, protože se věřilo, že kam se vyleje, tam nic neporoste. Na druhou stranu mohla mít tato „mrtvá voda“ i pozitivní účinky. Přidávala se třeba chronickým opilcům do lahve s kořalkou, aby přestali holdovat alkoholu. Pokud nějaké předměty přišly do kontaktu se zemřelým, měly se dát do rakve. Ručník, kterým byl mrtvý omýván, se musel spálit. Hřeben po učesání zemřelého už nemohl nikdo živý použít, jinak by mu vypadaly všechny vlasy. Na Valašsku zase hřeben dostával nebožtík do rakve, aby se mohl před odchodem na onen svět ještě upravit.
Člověk nejčastěji umíral ve své posteli. Tu pozůstalí v některých krajích spalovali, nikdo jiný už v ní nesměl spát. Zvykem bylo pálit i oblečení, ve kterém někdo zemřel, stejně tak peřiny. Obecně platilo, že se nikdo nesmí dotknout osobních věcí nebožtíka, a to minimálně ještě po dobu čtrnácti dnů od jeho pohřbu. Někde se naopak věřilo, že ze slámy, na které někdo zemřel, by se měly vyrobit došky na střechu. Stavení pak bylo chráněno před požárem.
Mrtvý zůstával v domácnosti s pozůstalými většinou po několik dní, dokud truhlář nevyrobil rakev. Hotová rakev se pak vykropila svěcenou vodou a vystlala bílou plachtou. Nebožtíka pozůstalí oblékli do svátečních šatů, přičemž se potichu modlili o spásu jeho duše. Nikdo při tom nesměl nahlas promluvit, nikdo nesměl mrtvého oslovit jeho jménem. Oblečení do rakve muselo být ušité čistými stehy, uzlíky by mohly zabránit pokojnému odchodu duše z těla. Až do 19. století se mrtvý oblékal zpravidla do šatů bílé barvy, která byla považována za barvu smuteční. Šaty nesměly být nikdy onošené nebo nějakým způsobem poškozené. Pak by se zemřelý mohl vrátit mezi živé a požadovat po nich oblečení vhodnější. Boty do rakve nepatřily. Podle starého přesvědčení by se nebožtík vracel na svět tak dlouho, dokud by boty neprošlapal. Dle křesťanského pojetí nesměl mít v rakvi mrtvý boty proto, že Kristus chodil bosý. Nutno ovšem zmínit i ryze praktický důvod. Obuv byla zpravidla dost nákladnou záležitostí, a proto jich byla do rakve škoda.
Zesnulý i lidé v jeho okolí byli ohroženi působením zlých sil. Mrtvého proto jeho příbuzní hlídali ve dne i v noci, za stálé přítomnosti světla a odříkávání modliteb. Hořící svíce se u mrtvého nechávaly až do jeho pohřbu. Zbytky takových svící se pečlivě schovávaly, protože měly silnou ochrannou moc. V některých krajích se věřilo, že mrtvý krátce po smrti obchází dům. Kdo z živých by ho zahlédl, ten by ho do roka následoval na onen svět.
Po dobu, kdy se mrtvý nacházel v domě, chodili se s ním rozloučit rodinní příslušníci, sousedé, přátelé i nepřátelé. Všechny staré křivdy měly být zapomenuty, aby duše našla pokoje. Někde bylo zvykem nebožtíka podarovávat růžencem nebo svatými obrázky, se kterými byl následně pohřben. Každý příchozí se zpravidla u mrtvého pomodlil, někdy se zpívaly náboženské písně. Před domem se hlasitě modlili za spásu duše žebráci, za což dostávali almužnu.
Uložení mrtvého do rakve a do hrobu bylo tzv. přechodovým rituálem, který ho definitivně oddělil od světa živých. Všechny předchozí úkony ho měly připravit na jeho poslední cestu.
19. května 2024 10:10
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
Související
Tradiční dušičkové sladkosti? Pečivo ve tvaru kostí, rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky
Dušičky jsou starobylý svátek. Lidé ho slaví už více než tisíc let
Dušičky - svátek zesnulých , smrt , tradice, zvyky, svátky , historie
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Princezna Kate čeká na ortel lékařů. Palác se vyjádřil k jejímu aktuálnímu stavu
před 1 hodinou
Policie chce obžalovat 14 převaděčů. Přes hranice dostali dva tisíce migrantů
před 2 hodinami
RECENZE: Svatá s démonickou Bohdalovou se pod podnětnou premisou hroutí a učí nás překrucovat
před 2 hodinami
Tragédie při letu Singapore Airlines. Boeing se dostal do turbulencí
před 3 hodinami
Fiala si volal s Netanjahuem. Premiéři mluvili i o návrhu prokurátora ICC
před 3 hodinami
MS v ledním hokeji: Česko - Kanada 3:4. Velký návrat, pak prohra v prodloužení
před 4 hodinami
V Rusku začaly manévry s nestrategickými jadernými zbraněmi
před 4 hodinami
Fico byl na kontrole. Atentát se řešil ve slovenském parlamentu
před 5 hodinami
Rusové zřejmě způsobili nedávný velký požár ve Varšavě, naznačil Tusk
Aktualizováno před 5 hodinami
Manželka syrského prezidenta Asma Asadová trpí rakovinou
před 6 hodinami
Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua
před 7 hodinami
WHO: Boje v Charkovské oblasti vysídlily přes 14 tisíc lidí
před 7 hodinami
Kreml nečeká průlom od účasti Číny na konferenci o Ukrajině
před 8 hodinami
Finsku dochází s ruskými migranty trpělivost. Žádá EU, aby zasáhla
před 9 hodinami
Supercela v Litomyšli. Bouře způsobila problémy, meteorologové před ní varovali
před 9 hodinami
Extrémní počasí tvrdě zasáhlo Indii. Teploty stoupají ke 47 stupňům, školy zahájily prázdniny předčasně
před 9 hodinami
Ostudný pokus zasahovat do ofenzivy. Izrael se bouří proti plánu ICC na vydání zatykače
před 10 hodinami
Syn svrženého íránského panovníka označil Raísího za masového vraha. Kritizuje světové kondolence
před 10 hodinami
Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta
před 10 hodinami
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
V části Česka hrozí v úterý odpoledne a večer a v noci na středu silné bouřky, příslušnou výstrahu vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napršet v nich může i kolem 50 milimetrů, zesílí také vítr.
Zdroj: Jan Hrabě