Jan Marek Marci z Kronlandu je jméno, které laické veřejnosti mnoho neříká. Na tuto osobnost českých dějin se tak trochu zapomíná. Přitom byl významným barokním polyhistorem. Výborně se orientoval v oblasti fyziky, matematiky, astronomie, filozofie, hlavně však medicíny. Působil jako lékař dvou císařů.
Osobnost Jana Marka Marci velmi dobře vystihl fyzik Ivan Štoll: „Jeho jméno dnes málokomu co řekne. A přece byl jedním z nejvzdělanějších lidí pobělohorské doby u nás, rektorem univerzity, věhlasným lékařem, filozofem a vlastně prvním českým fyzikem, který bývá srovnáván s Galileem Galileim. Jako první se zabýval pružnými srážkami těles, prováděl optické pokusy, jimiž předčil pozdější objevy Newtonovy a dalších slavných fyziků.“
Jan Marek Marci se narodil v Lanškrouně dne 13. června 1595. Když mu bylo šest let, celá rodina se odstěhovala do Litomyšle, kde jeho otec od roku 1604 zastával významnou funkci purkrabího na litomyšlském zámku. Matka Jana Marka se jmenovala Dorota a byla dcerou jistého Jiříka Peřiny. V Litomyšli navštěvoval Jan Marek českou městskou školu. Poté, v roce 1608, odešel studovat na jezuitské gymnázium do Jindřichova Hradce. Zde studium úspěšně ukončil v roce 1612. O tři roky později začal své studium filozofie na jezuitské univerzitě v Olomouci. Zde dne 18. srpna roku 1616 získal titul magistra.
Z Olomouce odešel studovat medicínu do Prahy. Na zdejší univerzitě obhájil v roce 1625 svou doktorskou dizertační práci z medicíny. Ta pojednává zejména o epilepsii, dále o dalších chorobách mozku, jako je mrtvice, závrať nebo obrna. V roce 1626 byl Jan Marek Marci jmenován fyzikem Království českého. O čtyři roky později se stal řádným profesorem pražské univerzity. Ve stejném roce se oženil. Jméno jeho manželky je bohužel neznámé, pravděpodobně však pocházela z rodiny Misseroniů, brusičů diamantů původem z Itálie.
V roce 1638 byl Jan Marek Marci poprvé jmenován děkanem lékařské fakulty na univerzitě v Praze. Ve stejném roce cestoval do Říma, kde se pokusil setkat s Galileim, avšak neúspěšně. Tomuto učenci později poslal dopis. Na akademickém poli povýšil roku 1662, když se stal rektorem pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity.
V roce 1647 se stal osobním lékařem císaře Ferdinanda III., o deset let později i jeho syna Leopolda I. Roku 1648 se aktivně účastnil třicetileté války, když při obraně Prahy před Švédy pomáhal raněným jako vojenský lékař. Za zásluhy byl roku 1654 povýšen do šlechtického stavu. Marek si zvolil přídomek z Kronlandu, který odkazoval na jeho rodné město.
Více než polovina vědeckých spisů tohoto učence vznikla v době třicetileté války. O období před ní, o první polovině 17. století, se někdy hovoří jako o období vědecké revoluce. Tehdy se evropská věda oprošťovala od antických vlivů a důraz byl kladen především na experiment a logické a deduktivní myšlení, což se projevilo hlavně v oblasti fyziky a medicíny. V díle Jana Marka Marci je patrné propojování medicíny, filozofie, fyziky a chemie v jeden celek.
Za zachování alespoň části Marciho díla vděčíme jeho žákovi Václavu Dobřenskému. Ten některé jeho spisy také posmrtně vydal. Největší část těchto spisů je věnováno mechanice a optice, přičemž Marci vycházel převážně z vlastních experimentů. Zásadní jsou například jeho práce z oblasti mechaniky, kdy definoval zákon volného pádu a věnoval se pohybu těles v tíhovém poli. Dále se Marci věnoval podstatě světla, jeho šíření, odrazu a lomu světla či optickým jevům v atmosféře. Uvedl také několik vlastností duhy a správně vysvětlil její vznik. Čerpal přitom z vlastního zkoumání barevného spektra pomocí skleněných hranolů různého uspořádání. Jako první přišel na to, že paprskům různých barev lze připsat různé úhly lomu. Tento objev však bývá přisuzován až Newtonovi. Roku 1650 vyšlo Marciho dílo o astronomii, ve kterém se zabýval určování zeměpisné délky podle polohy Měsíce. V době zámořských plaveb se jednalo o aktuální téma. Na základě svých znalostí z oblasti fyziky a mechaniky Marci sám sestavil lékařské kyvadélko, díky kterému pak měřil tep svým pacientům. Ve své lékařské knize z roku 1635 zformuloval ucelenou a originální teorii rozmnožování a embryogeneze. Jedná se na danou dobu o velice pokrokové dílo, ve kterém Jan Marek Marci vlastně definoval genetický kód, když hovořil o „souboru idejí“.
Ke konci života se Jan Marek Marci potýkal se zdravotními problémy. Roku 1666 se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že dne 31. prosince pořídil závěť za přítomnosti svědků. Údajně ji už ani nebyl schopen podepsat a tohoto úkolu se ujal jeho syn. Následujícího roku na Zelený čtvrtek zemřel. Jan Marek Marci měl prý celkem dvanáct dětí, z nichž se pouze pět dožilo dospělého věku. Od roku 1970 nese jméno českého vědce jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , medicína , fyzika , Jan Marek Marci
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 58 minutami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 2 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 2 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 3 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 4 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 5 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 5 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 6 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 7 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 8 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 8 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 9 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 10 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 12 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 18 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je ruský imperialismus největší hrozbou pro bezpečnost a je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina bránila proti ruské agresi. Uvedl to po jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem v Budapešti. Szijjártó potvrdil postoj Maďarska, které není ochotno dodávat zbraně Ukrajině.
Zdroj: Karolína Svobodová