KOMENTÁŘ | Inflace stále ještě roste. Populisté ji svým chováním a hesly o lepších zítřcích nesníží

Čeští voliči mají před blížícím se závěrem letošního roku nejeden úkol. Ten hlavní je vybrat nové reprezentace do místních zastupitelstev a magistrátů. A i když nejen politologové, ale i další odborníci většinou říkají, že komunální volby by se s těmi parlamentními spojovat neměly (nejen proto, že ony reprezentace mají zcela odlišná práva a povinnosti), tak tomu v našich končinách zas tak moc není. Už nyní se třeba ukazuje, a nejen podle voličských preferencí, že lidem se líbí nejen „spanilé“ jízdy v cizí zemi soudem uznaného spolupracovníka totalitní československé Státní bezpečnosti, ale hlavně hesla o tom, že za něj bude zase líp, oproti nějakým argumentům, snažícím se vysvětlit, co v komunálu změnit, ale navíc nálada ukazuje, že snahy samotných lidí deagrofertizovat společnost, nemusí už být tou hlavní motivací ve volbách. Bez ohledu na to, které to jsou.

Ale budiž, patří to k tuzemskému běhu věcí a koloritu. Jenže otázkou je, jaká třeba bude inflace v ekonomice, když nyní jenom proto, že jsou lidé naštvaní kvůli drahotě, zvítězí floskule o tom, že bude líp, když populistická hnutí ovládnou magistráty a obecní zastupitelstva? Kdo pak zaplatí všechny ty dluhy? A bude fakt líp?

Města a obce v Česku utrácejí nejvíce v rámci tzv. běžných výdajů na místní správu, dále za sociální záležitosti a věci, školství, dopravu, ale třeba i za ochranu životního prostředí, ve které je hlavní část výdajů na náklady za nakládání s odpady. Možná si proto řeknete, že když v klíčových městech a regionech zvítězí populisté a lidé, kteří by rádi svým působením vrátili chod země a její fungování a správu věcí veřejných před rok 2021, určitě to povede k onomu „bude líp“. Tedy větším výdajům a pomoci pro lidi. Vskutku?

Nejeden politolog ale asi řekne, že takhle složitě voliči nemyslí a ani nechtějí myslet. Líbí se jim, že jim někdo slibuje, že bude líp bez ohledu na to, co to bude stát. „Oni to přece zaplatí.“ Oni? A přiznejme si, že to nebude stát málo. Můžete také sami namítnout, že za populisticko-levicových vlád, které zemi spravovaly do roku 2021 nejen na celostátní úrovni, ale dost dlouho většinou i na té krajské a obecní, byla průměrná míra inflace ani ne do pěti procent za rok, zatímco nyní za necelý poslední rok nových vládních představitelů je to více než trojnásobek. Tak proč nezvolit takové lidi znovu nejdřív do čela měst, aby tak mohli nejen tlačit na znovuzavedení nejrůznějších věcí zdarma pro všechny, ale i zavést další „vymoženosti“, které nakonec nezaplatí populisté, nýbrž erár. A kdo je ten erár, už slyším, že je to ošklivá otázka, že? Inu, milí čtenáři, erár jsme my všichni. A nutno tady dodat, že tu máme po éře tváří a jejich slibů o lepších zítřcích pořád u věřitelů a v jejich účetních knihách nesplacené položky, zaviněné utrácením právě nyní znovu slibujících politiků, že za nich bude líp, na každou hlavu v tuzemsku ve výši kolem 230 000 korun (údaj je z přelomu roku 2021 a 2022). Správnou námitkou sice může být, že po druhém čtvrtletí dluh na člověka stoupl na 247 tisíc korun a jeho hodnota neklesá, spíše naopak. Ale...

Možnou inspirací, jak z těchto otázek ven, poskytla historie. Chce se ale říct, tuše „návrat do Mordoru“, a to bohužel nejen na české politické scéně, ale stále více i na té globální, že lidé se prostě nechtějí poučit z historie. Už v roce 2003 publikoval Ram Desai studii citovanou například Cambridge University o nálezech k tématu: Democracy, Inequality, and Inflation, tedy Demokracie, nerovnost a inflace. Studie si klade otázku, zda demokracie trpí vyšší inflací než nedemokracie. Studie na údajích z více než 100 zemí světa v letech 1960 až 1999 s použitím různých metod dynamického panelového odhadu pro kontrolu nepozorovaných účinků a potenciální endogenity (tedy jev, který má nějakou vnitřní příčinu) některých nezávislých proměnných došla k závěru, že „na doložených robustních důkazech se dá říct, že demokracie je spojena s nižší inflací v zemích s nižšími nerovnostmi, ale s vyšší inflací v zemích s vyššími nerovnostmi.“

Jak tomu rozumět? Jde o výklad autora, který můžete milí čtenáři napadnout i tak, že je zaujatý, možná i s argumentem o tom, že nedemokracie přece nejsou demokraticky zvolení populisté, ale vím dobře, že řada z vás s ním bude (potichu) souhlasit, totiž, že si budeme dál volit demokraticky lidi, kteří svoje skutky halí jen do zdánlivě líbivých hesel o tom, že zatočí nejen s inflací, dluhy a nedostatky, přitom před tím dlouhou dobu předváděli pravý opak. Ba právě naopak. Zamračených a z mnoha plakátů záměrně se ošklivě tvářících „ksichtů“ si proto nevšímejme. Za nich opravdu líp nebude.

BTW: Všimli jste si, že guru této skupiny politiků a lidí, kteří je mají v oblibě, už chrlí stejnou dikcí slova o jeho opozici jako kremelská propaganda? Místo: Je to kampááááň ‒ tak můžeme slyšet, že voliči jiných politických stran, než je ANO, jsou jen fašisti a nacisti. Rád bych se mýlil, ale zdá se, že partička z ANO asi brzy přijde s požadavkem na denacifikaci České republiky. Jenže ani to tu inflaci nezastaví. Naopak.

Související

Volební štáb hnutí ANO Komentář

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  
Robert Fico, slovenský premiér Komentář

Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?

Poslední dobou se mohlo zdát, že slovenský premiér Robert Fico se stal definitivně moskevskou hlásnou troubou, která neváhá veřejně prohlašovat, že Ukrajina není suverénní stát, Rusko k válce vyprovokovala, s oblibou prohlašoval, že v Kyjevě žádná válka není, že tam vládnou ukrajinští fašisté, a tak podobně. 

Více souvisejících

komentář inflace Volby politika Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

před 3 hodinami

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 8 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

před 21 hodinami

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy