Rekordní vlny veder, které letos postihly mnoho zemí a způsobily nejteplejší měsíc v historii měření, zhoršují podmínky milionů lidí, kteří uprchli před ozbrojenými konflikty a nyní žijí v uprchlických táborech na Blízkém východě. V extrémních teplotách, které se místy vyšplhaly až na 50 stupňů Celsia, se matky často ocitají v situacích, kdy musí volit, zda použijí vzácnou vodu na pití, vaření nebo na hygienu svých dětí.
Nedostatek čisté vody a používání kontaminované vody způsobuje vážné zdravotní problémy a v uprchlických táborech se šíří infekční nemoci, včetně cholery, upozorňuje server televize Al-Arabíja. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) zdůrazňuje, že z 25 nejzranitelnějších zemí vůči změnám klimatu je 14 zasaženo ozbrojenými konflikty. Ímán Trabalsíová z blízkovýchodní pobočky MVČK uvádí, že změny klimatu, zejména extrémní vedra, zvyšují humanitární potřeby v těchto oblastech. Konflikty současně ničí infrastrukturu a znesnadňují přístup k základním službám, včetně zdravotní péče.
Zvýšené teploty mají zvláště silný dopad na země, jako je například Írán. S populací přes 85 milionů obyvatel se Írán potýká s důsledky klimatických změn a globálního oteplování. V létě letošního roku byla kvůli extrémnímu horku vyhlášena dvoudenní dovolená pro vládní úředníky a banky. Teploty v mnoha městech přesáhly 40 stupňů Celsia a některé regiony dokonce dosáhly téměř 50 stupňů.
V syrských uprchlických táborech jsou důsledky současného konfliktního prostředí a extrémních veder cítit akutně. Červený kříž popisuje situaci v táborech, kde teploty dosahují 40 stupňů a více. Obyvatelé se shromažďují u stanovišť, kde se rozdává voda, aby naplnili lahve a kanystry tím málem vody, které jim zůstalo. Obyvatelé se zde snaží přežít v extrémním horku, což je zejména pro osoby s handicapem nebo speciálními potřebami nesmírně obtížné.
Ahmad Muhammad Abdal Fattáh je jedním z těch, kteří se v táboře nacházejí ve ztížených podmínkách. Před deseti lety utrpěl vážné zranění v Sýrii, kvůli kterému je ochrnutý na dolní část těla. I když je zařazen do rehabilitačního programu, jeho pokrok je malý. Jeho stav by vyžadoval chirurgický zákrok, který však pracovníci Červeného kříže v současných podmínkách nemohou zajistit.
"Pro Ahmada je život v táboře v létě skutečným utrpením: Nemůže se pohybovat, tráví celý den v přehřátém stanu a má jen omezený přístup k elektřině pro provoz ventilátoru," uvedl humanitární pracovník abú Hamad.
V uprchlickém táboře v Jemenu, konkrétně v pouštní oblasti Maríb, dosáhly teploty během léta téměř 50 stupňů Celsia. V jednom ze stanů žije dvanáctiletá Fátima se svou matkou, která bojuje s rakovinou ve stadiu konečného stadia. "Když dívka odhrnula starou deku, která sloužila jako náhražka dveří, spatřili jsme uvnitř ženu tak vyhublou, že vypadala jako dítě," popsal humanitární pracovník. Vzhledem k neúnosnému horku ve stanu si žena musela lehnout na matraci venku, aby alespoň trochu mohla dýchat čerstvý vzduch," dodal.
Situace se navíc zřejmě nezlepší. El Niño, které způsobuje na řadě kontinentů horké počasí, může mít v některých částech světa příští rok vážné potravinové, vodní a zdravotní dopady. Přirozený, cyklický klimatický jev, může ve spojení s účinky globálního oteplování vyvolat lokální sucho a hlad, stejně jako zvýšené šíření nemocí přenášených, varují vědci.
Letos je zatím situace nejhorší. Průměrná teplota za červenec 2023 je podle Světové meteorologické organizace nejvyšší v historii, konkrétně o 0,72 stupně Celsia teplejší než průměr z let 1991–2020 za červenec. A situace se jen tak nezlepší. "Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.
Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.
Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy. Odborníci však tvrdí, že nejčastějším negativním dopadem na zdraví vyvolaným horkem je propuknutí nemocí přenášených komáry, jako je malárie a horečka dengue.
Klimatické změny ale podporují nejen šíření nemocí. I samotná vedra jsou riziková a nebezpečná. "Vlny veder zabíjejí více lidí než jakékoli jiné nepříznivé počasí v USA. V loňském roce bylo v Evropě v souvislosti s horkem o 60 000 více úmrtí," míní Gregory Wellenius, vedoucí Centra pro klima a zdraví na Bostonské univerzitě.
Generální tajemník OSN António Guterres podle televize CNBC nedávno vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Rekordní teploty zaznamenané v červenci podle něj totiž ukazují, že Země už přechází z fáze globálního oteplování do "éry globálního varu".
Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).
Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .
Ve skutečnosti by se mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.
Podobnou myšlenku minulý týden prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.
Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru.
Související
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
Počasí , uprchlické tábory , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno před 1 hodinou
Mimořádná zpráva Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 1 hodinou
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
před 1 hodinou
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 2 hodinami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 2 hodinami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 2 hodinami
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 3 hodinami
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 4 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 5 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 6 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 6 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 6 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 8 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS, které údajně Ukrajina obdržela od Spojených států. Některé z nich prý byly sestřeleny nad anektovaným Krymským poloostrovem, informuje agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák