Uplynulo 60 let od chvíle, kdy série výstřelů ukončila život amerického prezidenta Johna Kennedyho. Atentát, k němuž došlo 22. listopadu 1963 ve městě Dallas, je americkými historiky i publicisty sice pečlivě zmapován, přesto se stále nepodařilo zcela objasnit, kdo jej zosnoval, což nahrává nejrůznějším konspiračním teoriím, uvádí ředitel Historického ústavu Slovenské akademie věd Slavomír Michálek. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kořeny Kennedyho násilné smrti patrně vyrůstaly z tehdejší politické situace ve Spojených státech a z jakého důvodu hodnotí Kennedyho prezidentství jako úspěšné, navzdory tomu, že bylo relativně krátké.
Nakolik jsou události z Dallasu z 22. listopadu 1963 historicky probádané? Domníváte se, že se s odstupem šesti desetiletí mohou objevit prameny, které by na atentát vrhly nové světlo?
Americkými historiky i novináři jsou nepochybně probádány pečlivě a podrobně. Nedávno zpřístupněné dokumenty CIA – jakkoli bombasticky ohlášené – posun v tom, co o atentátu dnes víme, nepřinesly. Samozřejmě, vždy se mohou objevit nové prameny, které nemusí být čistě oficiálního charakteru a původu. Takže pořád je zde prostor pro různé konspirační teorie a závěry. Nechci spekulovat, zda a kdy se najdou nějaké další dokumenty, a teď mám na mysli takové, které by jasně a přesně řekly, kdo za atentátem stál. Uvidíme.
Jak jste sám zmínil, atentát na pětatřicátého prezidenta Spojených států oblíbeným tématem stoupenců a šiřitelů konspiračních teorií. Ostatně průzkum z roku 2021 naznačil, že oficiální vyšetřovací verzi nevěří dvě třetiny současných Američanů. Domníváte se, že jde o důsledek prosté přitažlivosti podobných převratných historických události, které mají vždy potenciál vyvolávat v široké veřejnosti i velmi divoké představy a úvahy, nebo se v tom projevuje spíše spletité pozadí atentátu?
Konspirační teorie jsou staré jako politika sama a budou zde s námi i v budoucnosti. Lidé jsou ovlivněni propagandou, hoaxy, rádi hledají takové teorie a konspirace. To, že dvě třetiny Američanů v současnosti nevěří oficiální vyšetřovací verzi, mě nepřekvapuje. I u nás lidé obecně rádi věří konspiračním nesmyslům a propagandě. Propaganda a konspirace jsou mocné čarodějky.
Jaký byl vlastně účel Kennedyho cesty do Dallasu, která se mu stala osudnou? A proč se pohyboval v otevřené limuzíně?
V listopadu 1963 již byla v plném proudu kampaň na prezidentské volby plánované na následující rok. Texas byl důležitý v tom smyslu, že právě zde hrozil rozkol Demokratické strany. Kennedy proto na cestě trval, i když mu ji jeho spolupracovníci nedoporučovali. Přítomné Američany chtěl také pozdravit z otevřené limuzíny, ve které jel spolu s první dámou. V koloně aut, která po poledni směřovala z letiště Love Field do centra Dallasu, necestoval sám. Rovněž v otevřené limuzíně jej doprovázel guvernér Texasu John Connaly s manželkou Nellie. V dalším autě je následoval viceprezident Johnson se svou lepší polovičkou.
Můžete čtenářům připomenout sled dalších událostí?
Z budovy skladu učebnic zazněly během šesti vteřin tři výstřely. První zasáhl Kennedyho zezadu do šíje, prošel krkem a zranil guvernéra Connalyho. Nebyl smrtelný. Druhý výstřel minul, avšak třetí zasáhl prezidentovu hlavu. Místní lékaři se Kennedyho pokoušeli zachránit, ale beznadějně. Okolo třinácté hodiny zemřel.
Zadržen byl zaměstnanec zmíněného knižního skladu Harvey Lee Oswald, který na prezidenta střílel z okna. Avšak za dva dny byl zavražděn na hlavní policejní stanici v Dallasu Jackem Rubym, majitelem nočního klubu, který měl vazby na podsvětí. Vyšetřovatel a soudce Earl Warren později zveřejnil zprávu, že Oswald jednal samostatně. Kdo však stál v pozadí atentátu a proč se to nepodařilo objasnit, zůstává dodnes záhadou. To ostatně nahrává konspiračním teoriím, které jste zmiňoval.
V čem vy jako historik spatřujete hlavní kořeny atentátu? Byla pro ně určující spíše Kennedyho zahraniční politika, nebo postoje k vnitřním problémům Spojených států?
Toto je těžká otázka, na kterou se asi nedá přesně odpovědět. Podle mého se kořeny atentátu pravděpodobně nacházely spíše na domácí americké politické scéně. Americká společnost byla v té době v jakémsi dynamickém novém startu a ne každý si osvojil optiku rovnoprávnosti, lidských práv, rovnosti před zákonem či možností vzdělání. Těchto domácích faktorů bylo nepočítaně a nebyly jen politického charakteru. V konzervativní Americe nebylo málo těch, kteří například doslova křižovali ženy za používání antikoncepční pilulky, která se objevila v roce 1961. Jelikož se odborně věnuji československo-americkým vztahům po druhé světové válce, samozřejmě zároveň nepodceňuji kořeny atentátu, které souvisely se zahraničními vztahy, bipolárním rozdělením tehdejšího světa a probíhající studenou válku.
Jaký byl kontext Kennedyho prezidentství a jaké cíle si v úřadu předsevzal?
Výsledek prezidentských voleb v roce 1960 byl těsný. Oba kandidáti, republikán Richard Nixon a demokrat John Kennedy, dostali 34 milionů hlasů, Kennedy získal o pouhých 118 tisíc víc. Po inauguraci v lednu 1961 jej čekalo množství domácích i zahraničních problémů, včetně hrozby jaderné války. Mladý třiačtyřicetiletý prezident ztělesňoval nový vítr v americké politice, který dostal název politika „nových hranic“. Šlo o komplex hospodářských, obchodních, sociálních i vojenských opatření rozčleněných do navzájem propojených podskupin. Politika „nových hranic“ si ovšem razila cestu pomalu, mimo jiné i proto, že narážela na bariéry vnitropolitického rozložení sil.
Také zahraničněpolitický rozměr „nových hranic“ představoval celý komplex problémů. Směřování Spojených států v této oblasti naznačil Kennedy již na svém inauguračním projevu. Položil důraz na mír a pokrok, zároveň vyzval k těsnější spolupráci se spojenci v NATO. Ve své podstatě se rysy Kennedyho zahraniční politiky, která vycházela z amerického velmocenského postavení, nelišily od jeho předchůdců. Pod vlivem aktuálních událostí však docházelo k jejím modifikacím. Projevilo se to mimo jiné v přehodnocení vojenské doktríny, kdy strategii hromadné odvety nahradila strategií pružné reakce. Důraz se začal klást na budování speciálních jednotek, ovšem i další rozvoj jaderných zbraní.
Když zmiňujete jaderné zbraně, jistě se nabízí otázka karibské raketové krize, která vypukla na podzim 1962, právě během Kennedyho prezidentství. Je poměrně rozšířeným názorem, že jejím vítězem byl právě tehdejší šéf Bílého domu. Souhlasíte s tím?
Poté, co Sovětský svaz rozmístil na Kubě ofenzivní zbraně, včetně balistických raket, se svět ocitl na prahu války, která mohla znamenat jaderný holocaust. Kennedy byl postaven před úkol ochránit vitální zájmy Spojených států a předejít takové konfrontaci. Za pomoci strategie námořní blokád, respektive karantény, se tento cíl podařilo splnit. To, kdo vlastně nakonec vzešel z celé karibské raketové krize jako vítěz, patří do samostatné kategorie otázek. Byl to skutečně Kennedy, který dosáhl toho, že Sověti souhlasili s demontáží a odvozem svých jaderných zbraní z Kuby?
Kennedy se mohl rozhodnout mezi třemi možnostmi – nedělat nic, nařídit vojenský útok, nebo právě blokádu, kterou nakonec zvolil a sovětského vůdce Nikitu Chruščova vyzval k tomu, aby nařídil návrat sovětských lodí s nákladem raket zpět do Sovětského svazu. Tváří v tvář pevnému americkému postoji Chruščov po třinácti dnech skutečně kapituloval, nařídil návrat pětadvaceti sovětských lodí s raketami, i demontáž hotových odpalovacích ramp na Kubě. Proto Kennedy zdánlivě z události vyšel jako zachránce svobodného světa. A to byl moment jeho nejcennějšího triumfu, kterým z velké části zastínil svou předchozí blamáž v podobě podpory neúspěšného pokusu kubánského exilu svrhnout režim Fidela Castra po vylodění v Zátoce sviní.
Nakonec, jak hodnotíte Johna Kennedyho jako politika a prezidenta? Byl v úřadu úspěšný?
Johna Fitzgeralda Kennedyho hodnotím určitě pozitivně. V úřadu však byl velmi krátce. Mnoho věcí – ať už v domácí nebo v zahraniční politice – zkrátka neměl šanci prosadit. Nechci teoretizovat, kam by se Amerika ubírala v jednotlivých oblastech života, kdyby nepřišel listopadový atentát v Dallasu a Kennedy byl prezidentem další funkční období. Samozřejmě, dal by se vymodelovat scénář, jak mohla americká společnost vypadat, pokud by Kennedy žil dál a zůstal v úřadu, nicméně to je spíše otázka pro jiné společenské vědce a odpověď s sebou nese riziko velkých omylů.
Kennedy každopádně představoval novou Ameriku. Do Bílého domu usedl jako první katolík. Byl mladý, schopný a populární. Přestože na jedné straně plnými doušky užíval radostí, které život nabízel, a byl ztělesněním tlusté čáry za americkým konzervativismem, zároveň dokázal postihnout – i za pomoci okruhu skvělých absolventů Harvardu – také vážná témata tehdejších Spojených států i bipolárního světa.
Související
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
rozhovor , John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) , Slavomír Michálek
Aktuálně se děje
před 31 minutami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 1 hodinou
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 1 hodinou
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 2 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 3 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
Turecko obnoví obchod s Izraelem až v případě trvalého příměří v Pásmu Gazy a neomezeného přísunu humanitární pomoci do této palestinské enklávy, uvedl v pátek turecký ministr pro obchod Omer Bolat. Uvedla to agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák