Winston Churchill čelil v červnu 1941 složité volbě. Napadení Sovětského svazu nacistickým Německem totiž znamenalo, že se Londýn a Moskva staly spojenci. Přestože Churchill zastával velmi tvrdé protikomunistické postoje, 22. června 1941 prohlásil: „Nebezpečí pro Rusko je… nebezpečí pro nás a nebezpečí pro Spojené státy… Rusku poskytneme jakoukoliv pomoc.“ A to i přesto, že Spojené království samo čelilo nedostatku vojenského materiálu.
Pomoc Sovětskému svazu začaly zprostředkovávat konvoje námořních lodí. Ty, které pluly směrem do Archangelsku a do Murmansku, byly označovány jako „PQ“ podle velitele P. Q. Edwardse, který stál u zrodu této myšlenky. Jak uvádí internetové stránky pq17.eclipse.co.uk, první konvoj opustil Spojené království v srpnu 1941. Během následujících deseti měsíců Londýn vypravil dalších 12 konvojů, jež tvořilo 103 lodí. Krom jednoho ztraceného plavidla dosáhly všechny tyto lodě svého cíle.
V květnu 1942 byl vypraven konvoj PQ 16, který na cestě do SSSR ztratil pět lodí. To mohlo působit jako varování. Následující konvoj, PQ 17, se stejně jako předchozí formace shromáždil v přístavu Hvalfjord na Islandu. Jeho ochranu zajišťovala řada torpédoborců, korvet a čtyři křižníky pod velením admirála Louise Hamiltona. Konvoj vyplul směrem do Sovětského svazu 27. června 1942.
První týden plavby byly zaznamenány jen drobné potyčky s německými bombardéry a ponorkami. Nebezpečí ovšem představovala blízkost norského pobřeží, jež měl Berlín pod kontrolou. Obzvláště německá bitevní loď Tirpitz vzbuzovala obavy britské admirality, která se ho v podstatě neustále snažila sledovat. Podle informací Královského letectva opustil Tirpitz společně s dalšími plavidly 2. července norský přístav Trondheim a směřoval směrem ke konvoji PQ 17.
4. července zahájilo německé Luftwaffe silný letecký útok na konvoj PQ 17. Desítky bombardérů Ju 88 a He 111 na formaci zaútočily z několika směrů. Obrana ovšem blížící se letouny včas zpozorovala a Němcům se podařilo zasáhnout pouze několik spojeneckých plavidel. Jeden z velitelů obranných lodí, Jack Broome, si tehdy poznamenal do svého deníku: „… za předpokladu, že nám vystačí střelivo, se PQ 17 může dostat kamkoliv.“
Dostupné zpravodajské informace a neznalost polohy bitevní lodě Tirpitz přesvědčily spojeneckou admiralitu, že se německá Kriegsmarine chystá v noci ze 4. na 5. července k útoku. Admirál Louis Hamilton signalizoval Jacku Broomeu, že německá plavidla jsou jistě již blízko, přestože je nezaznamenala ani spojenecká letadla, ani válečné lodě. Rozkazy z Londýna zněly jasně: „NALÉHAVÉ – Kvůli hrozbě přítomnosti hladinových plavidel je konvoj rozptýlen a takto pokračuje do ruských přístavů. VELMI NALÉHAVÉ – Rozptylte konvoj.“
Velitel Jack Broome zprávy okamžitě předal nedůvěřivým posádkám dopravních lodí. Do Archangelsku a Murmansku měly postupovat nezávisle na ostatních plavidlech. Doprovodné obranné lodě rozdělil na dvě skupiny. Slabé a pomalé korvety poslal taktéž směrem do Archangelsku. Torpédoborcům pak nařídil stáhnout se ke křižníkům admirála Louise Hamiltona, se kterými budou společně čelit útoku německých hladinových plavidel.
Následující červencové dny ukázaly, jak hluboce se spojenečtí velitelé mýlili. Rozptýlené dopravní lodě se staly snadným cílem pro německé letectvo a ponorky. Bitevní loď Tirpitz se ke konvoji vůbec nedostala a 5. července pouze krátce vyjela z přístavu. Z 35 lodí, jež opustily islandský přístav Hvalfjord, bylo 23 potopeno. Na jejich palubách se nacházelo přes 3000 automobilů, asi 400 tanků a okolo 200 letadel. Stalin následně obvinil královské námořnictvo ze zbabělosti a opuštění konvoje. Obranný doprovod ovšem sotva mohl bránit jednotlivě plovoucí lodě, jež uposlechly rozkaz rozptýlit konvoj.
Související
Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
II. světová válka , nacisté , Winston Churchill
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 1 hodinou
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 2 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 2 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 3 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 4 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 5 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 5 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 6 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 7 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 8 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 9 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 9 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 10 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 12 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 18 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je ruský imperialismus největší hrozbou pro bezpečnost a je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina bránila proti ruské agresi. Uvedl to po jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem v Budapešti. Szijjártó potvrdil postoj Maďarska, které není ochotno dodávat zbraně Ukrajině.
Zdroj: Karolína Svobodová