Před padesáti lety lidé poprvé vstoupili na měsíční povrch. Astronauté Neil Armstrong a Buzz Aldrin z americké mise na Měsíc Apollo 11 se tímto "malým krokem pro člověka, ale velkým skokem pro lidstvo" zapsali do historie, za posledních 47 let je ale nikdo nenapodobil. Nyní se však výlety na Měsíc plánují znovu, a chtějí je uskutečnit jak USA, tak i Čína a evropské státy.
Od přistání lunárního modulu programu Apollo 11 na Měsíci uplynulo padesát let. Tehdy američtí astronauté Neil Armstrong a Buzz Aldrin poprvé v historii lidstva vstoupili na povrch souputníka Země. Později americké kosmické lodě přistály na Měsíci ještě pětkrát. Naposledy v roce 1972.
Podle astronoma z Akademie věd České republiky Pavla Suchana byla výprava Apolla 11 doposud největším zlomem v kosmonautice. "Poprvé člověk přistál, chodil a poté jezdil po jiném tělese než po Zemi," vysvětlil Suchan pro EuroZprávy.cz význam této mise.
Podle předsedy astronautické sekce České astronomické společnosti Milana Halouska kosmonautiku od doby prvních letů Gagarina, Titova, Sheparda i Gleana až do současnosti provází obrovské množství nových vědeckých postupů, technických inovací a průmyslových patentů.
Lidé dodnes využívají mnoho vyvinutých v době první etapy kosmonautiky kovových slitin, umělých hmot, textilních materiálů ale i procesů například manažerského řízení kvality a produktivity. "Je to neuvěřitelná šíře znalostí, kterou dnes často bereme za úplně běžnou součást našich životů, aniž vůbec tušíme, že za tím stojí kosmonautika, a konkrétně třeba program Apollo," řekl Halousek pro EuroZprávy.cz.
I když obecně nejvýznamnější misí byla podle něj Apollo 11, kdy se člověk poprvé vstoupil na jiné kosmické těleso, z vědeckého pohledu byly nejpřínosnější poslední tři mise. "Američtí astronauté tehdy s sebou měli na povrchu Měsíce i rover který jim značně rozšířil operační prostor, na němž se pohybovali," vysvětlil.
Podle Halouska byla vědecky mimořádně zajímavou také dvanáctá mise, kdy astronauté přivezli z Měsíce i jiný materiál než měsíční horninu. Konkrétně to byly kousky kabeláže, kusy tepelné ochrany a kamera ze sondy Surveyor 3. Předtím byly více než dva roky vystaveny podmínkám kosmického vakua, extrémním výkyvům teplot a působení kosmického záření. Umožnilo to vědcům prozkoumat, jak tyto faktory působí na různé objekty.
I když třináctá mise na Měsíci nepřistála, podle Halouska ukázala, že lidé okolo programu Apollo jsou jak vědecky, tak i manažersky zdatní, že zvládnou přivést domů i tak těžce poškozenou kosmickou loď, jako tomu bylo v případě této expedice.
"Tehdejší konstruktéři měli k dispozici tužku, pauzák, gumu, logaritmické pravítko a nějaké ty počítače, i když elektronický mozek na palubě lunárního modulu, co šestkrát dosedl na Měsíc, byl méně výkonný než mikroprocesor v dnešním kávovaru," popsal pro EuroZprávy.cz tehdejší technologie ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.
Sázelo se podle něj proto na jednoduchost a důmyslnost. Objevovaly se nové způsoby, jak zvládnout manévry při startu, pobytu na oběžné dráze Měsíce i Země, letu k Měsíci i na jeho povrchu.
Také bylo podle Duška potřeba uchránit astronauty před všemi nástrahami včetně těch, o kterých do té doby nebylo nic známo. "Kosmonauti se tehdy pohybovali ve vakuu s extrémním rozsahem teplot od minus sta sedmdesáti stupňů ve stínu do sta třiceti v přímém slunečním světle. Navíc zcela odkázáni sami na sebe, s podpůrným týmem stovky tisíc kilometrů daleko a vybavením rozpočítaným na gramy," popsal Dušek podmínky, ve kterých museli pracovat účastníci misí Apollo.
Přitom astronauti z Apolla 11 neměli ani životní pojistku. Podle Duška ale vymysleli způsob, jak by mohli zajistit své rodiny penězi v případě, kdyby zemřeli. Podepsali štos fotografií, které by jejich rodiny mohly dražit.
Na letech k Měsíci se podíleli i Češi. Například když skončil projekt Apollo, Zdeněk Kopal z Litomyšle dostal jako jeden ze stovky nejvýznamnějších odborníků malou ampuli s měsíčním prachem. Vysypal ji na hrob Julese Verna.
Podle Suchana se kosmické lety podařilo uskutečnit především díky rivalitě mezi USA a Sovětským svazem. "Tím, že Sovětský svaz předhonil USA startem první družice i letem prvního kosmonauta světa, vyprovokoval USA k heroickému výkonu, kdy od vyhlášení programu prezidentem Kennedym stáli astronauté za osm roků na Měsíci," vysvětlil pro EuroZprávy.cz.
Dodal, že kosmické projekty obou států byly podřízeny vojenským zájmům, ostatně v kabině kosmické lodě nemusel nutně být kosmonaut ale například jaderná nálož. Obě velmoci dokonce vycházely z německých válečných balistických raket V-2 a Američané využívali služeb jejich tvůrce Wernhera von Brauna. "V době přistání prvních lidí na Měsíci už byla tato válečná rétorika naštěstí výrazně upozaděna a do popředí se dostaly národní hrdost a národní prestiž," sdělil Halousek.
Dušek odhaduje, že se lety k Měsíci v nejbližší době dají očekávat jen v podobě robotů a dálkově ovládaných průzkumných sond. Jsou efektivnější, protože za stejné peníze, kolik stojí výprava lidské posádky, lze na Měsíc poslat více sond. Navíc je podle Suchana let s lidmi podstatně komplikovanější a rizikovější.
V posledních pár letech se ale zájem o lidský let na Měsíc vrací. "Mluví o tom americká NASA, ještě více ale Evropská kosmická agentura, která plánuje na Měsíci stavbu základny, a také Čína," uvedl Suchan.
Zatímco v době, kdy se konaly mise Apollo, mohli astronauti strávit na povrchu Měsíce maximálně desítky hodin, teď by podle Duška to mohly být týdne i měsíce. "Uvažuje se o podobném rytmu jako u základen v Antarktidě, tedy buď v délce jednoho roku nebo dvou let," sdělil serveru EuroZprávy.cz Dušek.
Současný let k Měsíci by podle něj mohl být trenažérem pro misi k Marsu, protože Měsíc je výrazně blíže k Zemi. Výprava na Mars by trvala nejméně dva roky letu a doprovázely by ji komplikace spojené se slunečním zářením.
Související
Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Měsíc obíhá družice, chce na něj vyslat i posádku
Japonský modul SLIM přistál na Měsíci s dosud nevídanou přesností
vesmír, Měsíc , měsíc , vesmir
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 1 hodinou
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 1 hodinou
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 1 hodinou
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 2 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 2 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 3 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 3 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 4 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 4 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 5 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 5 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 6 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 6 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 7 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 8 hodinami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 8 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
před 9 hodinami
Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli
před 10 hodinami
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
před 10 hodinami
Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla
Česko bude chybět mezi 26 zeměmi v sobotním finále Eurovize ve švédském Malmö. Aiko totiž nepostoupila ze čtvrtečního druhého semifinále. Nejlepším českým výsledkem tak zůstává šesté místo Mikolase Josefa z roku 2018.
Zdroj: Lucie Podzimková