nacisté

Před 85 lety vpochodovaly Hitlerovy jednotky do Porýní

Komerční šíření nacistických symbolů bude zřejmě trestné

Komerční šíření materiálu k propagaci národního socialismu a dalších podobných hnutí bude zřejmě trestné. Poslaneckou úpravu dnes schválila Sněmovna ve vládní novele trestního řádu a zákoníku, která se týká alternativních trestů. Zavedena by měla být také stálá zbraňová amnestie nebo terapeutické programy pro rizikové řidiče.

Do Polska se vrátí dva obrazy ukradené za války nacisty

Muzeum Pontevedra ve španělské Galicii vrátí do Polska dva obrazy z 15. století, které za druhé světové války ukradli nacisté a později se objevily ve Španělsku. Agenturu EFE o tom informoval ředitel muzea Juan Manuel Rey.

Žádné pomníky fašistům ani komunistům. Slovensko zakázalo propagaci období nesvobody

Na Slovensku bude až na výjimky zakázáno pojmenovávat ulice a veřejná prostranství po představitelích komunistického, fašistického a nacistického režimu, stejně jako umisťovat na památníky, pomníky či pamětné desky symboly propagující zmíněných ideologií. Změnou příslušných zákonů, kterou navrhli poslanci vládní koalice, o tom dnes rozhodl slovenský parlament.

Archivy vydaly tajemství. Zakladatel festivalu Berlinale se zapletl s nacisty víc, než se vědělo

Zakladatel mezinárodního filmového festivalu Berlinale se zapletl s nacistickým režimem více, než se dosud vědělo. Vyplývá to z nové studie mnichovského Ústavu pro soudobé dějiny (IfZ), o které informovala agentura DPA. Alfred Bauer podle historiků po válce systematicky zakrýval stopy své činnosti v dobách Třetí říše.

Nacisté ji nikdy nenašli. Zraněné vojáky vozili do nemocnice s páskou přes oči

Největšího globálního vojenského konfliktu v dějinách lidstva v letech 1939-1945 se zúčastnila většina zemí světa. Druhá světová válka si vyžádala více než 62 miliónů obětí. Partyzánka a lékařka Franja Bidovecová byla velitelkou tajné nemocnice na Slovinsku, kterou nacisté nikdy nenašli. Byli zde léčeni zranění partyzáni, spojenečtí vojáci, ale i vojáci mocností fašistické Osy.

Senát podpořil návrh zřídit den památky obcí vyhlazených nacisty

Senát dnes v úvodním kole podpořil návrh svojí místopředsedkyně Miluše Horské (KDU-ČSL) na zařazení nového významného dne do kalendáře. Má to být Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace a připomínal by se 24. června. Na toto datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrh nyní projedná školský výbor.

Čelili nacistům, pak komunistům. Česko si připomnělo 75 let od návratu letců RAF do vlasti

Památku československých letců sloužících v britském Královském letectvu RAF (Roayal Air Force), kteří se před 75 lety vrátili z Velké Británie do vlasti, si dnes připomněli lidé u památníku okřídleného lva na pražském Klárově.

Čeští politici odsun Němců dodnes politizují, konstatuje historik

Před 75 lety se československý prezident Edvard Beneš rozhodl podepsat dekret, jímž připravil Němce o občanství, čímž umožnil jejich odsun ze země. Publicista Jiří Padevět v této souvislosti poukázal na to, že si lidé stále neuvědomují, že se nejednalo zrovna o legitimní postup, ač v té době nezbytný.

Vyhlazovací program "eutanazie". Nacisté zabili v Hadamaru přes 10 tisíc postižených

V plynových komorách nenápadného hesenského městečka Hadamar zemřelo za pár měsíců roku 1941 přes 10.000 duševně nemocných. Nacistický režim je nepovažoval za schopné produktivní práce, a tudíž za hodné života. Rozsudek smrti nad oběťmi podepisovali lékaři ve více než 500 kilometrů vzdáleném Berlíně, aniž by je kdy viděli.

Německý soud v procesu s nacistickým dozorcem snížil kvalifikaci

Německý soud v procesu s třiadevadesátiletým Brunem Deyem, který byl jako bývalý příslušník nacistické ozbrojené organizace SS obžalován z podílu na smrti 5230 lidí, zejména Židů, snížil kvalifikaci z napomáhání k vraždám na zabití. Požádala o to prokuratura, která se obávala, že by s přísnějším hodnocením Deyeho činů nebylo možné dovést případ do konce, napsala dnes agentura DPA.

Putin chce využít koronakrize. Mocnosti jsou připraveny jednat

Před 75 lety došlo k porážce Nacistického Německa a následné kapitulaci Japonska, díky čemuž skončila 2. světová válka, jeden z nejkrvelačnějších konfliktů v dějinách lidstva. Nyní při příležitosti výročí tohoto historického mezníku věří ruský prezident Vladimír Putin, že by současná globální zdravotní nouze mohla přispět znovusjednocení dřívějších spojeneckých mocností.

Hrdinně kladli odpor gestapu. Před 78 lety padli parašutisté, kteří provedli atentát na Heydricha

ANALÝZA - Dlouho je nacisté nemohli vypátrat. Jednotky gestapa a SS přivedl na stopu československých parašutistů rotmistrů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, kteří z výsadku Anthropid provedli smrtelný atentát či vojenský útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha až zrádce Karel Čurda ze skupiny Out Distance. Podraz přišel paradoxně z řad výsadkářů. Díky němu se Němci dostali k lidem, kteří o úkrytu hrdinů věděli. Krátce po čtvrté hodině ranní 18. června 1942, před 78 lety, začali nacisté o síle 800 mužů dobývat pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, v němž statečně přesile vzdorovali i velitel Adolf Opálka z Out Distance, Josef Valčík ze Silver A, Josef Bublík a Jan Hrubý z Operace Bioscop a Jaroslav Švarc zastupující výsadek Tin. Výsadkaři měli na území tehdejšího Protektrorátu Čechy a Morava své úkoly a poslání. V bezvýchodné situaci zvolali: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“

Maginotova linie nezabránila pádu Francie, pevnosti ale vydržely

Francouzská armáda budovala od konce 20. let na hranicích země mohutný pevnostní systém, který měl odradit či zastavit útočníka. Soustava železobetonových objektů, která se táhla od belgických hranic až k Itálii, ale svůj cíl nesplnila.

Šíření a používání nacistických symbolů by mohlo být trestné

Komerční šíření propagandistických předmětů národního socialismu i dalších podobných hnutí i použití jejich symbolů by mohlo být až na výjimky trestným činem. K vládní novele trestního zákona to navrhl v dnešním druhém sněmovním čtení připojit předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Vládní předloha by měla přinést častější ukládání peněžitých trestů místo krátkodobých trestů vězení.

Bartošek chce trestat používání nacistických symbolů

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek chce v souvislosti s kauzou kalendáře s portréty osobností třetí říše do zákona prosadit trestání šíření propagandistického materiálu či použití symbolů hnutí národního socialismu. Na twitteru dnes uvedl, že úpravu předložil jako pozměňovací návrh k úpravám trestního zákoníku. Za nově zařazené trestné činy by podle návrhu měly hrozit až tři roky vězení či peněžitý trest.

Nakladatelství čelí trestnímu oznámení kvůli kalendáři s nacisty

Předseda Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma podal trestní oznámení kvůli kalendáři s portréty osobností třetí říše pro rok 2021, které vydalo nakladatelství Naše vojsko. Společnost podle něj porušila zákon, který zakazuje propagaci hnutí potlačujícího práva a svobody člověka.

Koncentrák v Jasenovaci "snesl srovnání jen s Dantovým peklem"

Chorvatsko se na začátku druhé světové války dočkalo formální nezávislosti, ve skutečnosti se ale jednalo o stát plně závislý na libovůli Němců a Italů, jehož představitelé ve jménu svého národa spáchali řadu zločinů. Největší hrůzy jsou spojeny s koncentračním táborem Jasenovac, kde zemřely desítky tisíc lidí. Posledních pár stovek vězňů se v něm v noci z 21. na 22. dubna 1945 pokusilo probít na svobodu, přežila jen zhruba stovka z nich.

Na vraždění v Zákřově si v dubnu 1945 gestapo přizvalo kozáky

Jedním ze symbolů německých zvěrstev páchaných za druhé světové války jsou hromadné vraždy civilistů. Tyto barbarské činy páchaly německé síly i jim sloužící jednotky jiných národností ve všech okupovaných zemích. V Česku je nejhrůznějším příkladem těchto činů vyvraždění a vypálení středočeských Lidic, byly však desítky dalších případů. Jedním z nich je brutální vražda 19 mužů z osady Zákřov u Tršic na Olomoucku německými okupanty a rusky mluvícími kozáky v německých službách 20. dubna 1945.

V dubnu 1945 zavraždili Němci na Konopišti osm amerických vojáků

Němečtí okupanti spáchali během druhé světové války na území Česka tisíce barbarských zločinů, mimo jiné i vraždy válečných zajatců. Jedním z takových případů bylo i mučení a zastřelení osmi sestřelených amerických letců poblíž velitelství cvičiště SS na konopišťském zámku 19. dubna 1945.