Téměř desetina obyvatel Země - dle odhadů 768 milionů lidí - trpěla v roce 2020 podvýživou, konstatuje Jessica Eiseová, která přednáší socio-environmentální studia na Texaské univerzitě. V komentáři pro server The Conversation jako jeden z důvodů identifikovala koronavirovou pandemii, která zasáhla ekonomiku, pracovní trhy, narušila dodavatelské řetězce a zvýšila cenu potravin.
Podle poslední zprávy o potravinové bezpečnosti, kterou každoročně vydává OSN, se počet hladovějících oproti roku 2019 ostře zvýšil, a to o 118 milionů lidí, upozorňuje autorka komentáře. Podotýká, že v uvedeném roce trpělo podvýživou "jen" 8,4 % světové populace.
Lidé, kteří trpí podvýživou, jsou chronicky hladoví, což znamená, že nemají dostatek potravy k normálnímu, zdravému a aktivnímu životu minimálně po jeden rok, vysvětluje Eiseová. Vyzdvihuje, že tento stav je mimořádně závažný především pro děti, u kterých se mohou projevit trvalé následky.
"Podvýživa je nejvíce přítomná a nejrychleji roste v nízkopříjmových zemích jako Jemen, Demokratická republika Kongo a Burundi," pokračuje akademička. Dodává, že naopak jen málo lidí ve státech jako Německo, Kanada či Austrálie naplňuje kritéria pro podvýživu, která stanovila Organizace pro výživu a zemědělství při OSN.
Mnohaletý pokrok, kterého bylo celosvětově dosaženo při řešení tohoto problému, oslaboval již před příchodem pandemie, zhruba od roku 2014, tvrdí Eiseová. Konstatuje, že k vleklým ekonomickým potížím se nyní přidal koronavirus, v důsledku čehož hrozí hladomor mnoha oblastem světa a výhled na plné nastartování ekonomik nejchudších zemí zůstává momentálně nadále špatný.
Ohrožení hladem roste
Ještě více obyvatel planety zažívá mírné až vážné ohrožení pro svou potravinovou bezpečnost, což dle definice znamená, že nemají konsistentní každodenní přístup k jídlu, které potřebují, uvádí autorka komentáře. Poukazuje, že podle OSN to v roce 2020 platilo o 30 % světové populace, což představovalo meziroční nárůst o 3,4 %,
"Lidé, kteří zažívají několik let hlad jako děti, mají větší pravděpodobnost, že zemřou před dosažením dospělosti," pokračuje Eiseová. Upozorňuje, že těm, kteří se dospělosti dožijí, hrozí celoživotní zdravotní a mentální potíže.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Důvod spočívá v tom, že děti s nedostatečnou výživou mohou zažívat zakrnění, což znamená, že jejich mozek a tělo se nevyvinou do plného potenciálu, nastiňuje akademička. Podotýká, že to může ovlivnit schopnost jedince soustředit se, věnovat se více úkolům najednou a podněcovat výkyvy nálad.
Snížení míry dětského hladu ve světě je mimořádně naléhavé, jelikož možnost zotavit se z potíží vyvolaných nedostatečnou výživou s postupem času klesá, deklaruje Eiseová. Shrnuje, že hlad má přitom mnoho příčin, například války, chudobu a klimatickou změnu.
Mezinárodní organizace práce při OSN na druhou stranu odhaduje, že v roce 2020 zaniklo ve světě dohromady 255 milionů plných pracovních úvazků, uvádí autorka komentáře. Doplňuje, že z tohoto pohledu je dopad pandemie mnohem horší než otřes vyvolaný finanční krizi v roce 2009.
"A přesto, jelikož se hlad zvyšoval již před rokem 2020, pouhé ukončení koronavirové pandemie zřejmě tento trend nezvrátí," píše Eiseová. Připomíná, že mnoho zemí světa - především v Asii a Africe - sužují války a chudoba.
Sílí také dopad klimatické změny, plodiny ohrožují vedra a projeví se nepochybně i extrémní počasí, obává se autorka komentáře. Domnívá se, že bez patřičných opatření, která by rychlost klimatické změny snížila a přizpůsobila se již napáchaným škodám, může hlad dále zesílit a může prudce poklesnout počet lidí, kteří mají dostatek potravin.
Aktualizováno 20. dubna 2024 19:52
Wagnerovci opět v akci: Putinovi žoldáci vytlačili americké vojáky z Nigeru
Související
Světový potravinový program vysychá. Akutním nedostatkem jídla trpí 345 milionů lidí, jejich počet raketově roste
Severní Korea na prahu katastrofy: Lidé umírají hlady a ze země není uniku, potvrzují místní
hladomor , chudoba , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Klimatické změny
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
před 2 hodinami
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
před 3 hodinami
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
před 3 hodinami
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
před 4 hodinami
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 5 hodinami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 6 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 6 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 7 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 8 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 9 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 9 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 10 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 11 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 12 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 13 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 13 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 14 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 22 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová