Postup boje s covidem-19 je limitovaný z velké části kvůli tomu, že jen 2 % lidí v rozvojovém světě byly proti nemoci očkovány, konstatují profesor epidemiologie David Heymann, profesor vnitřního lékařství Ashish Jha a představitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Edward Kelley. V komentáři pro server Los Angeles Times naznačují, že velká část cesty ke zvládnutí aktuální pandemii je stále před námi.
Prioritou je rozvojový svět
"Ztraceno bylo příliš mnoho životů. Rodiny, společenství a národy jsou zdevastovány...Naše maratónské úsilí bylo úspěšné, ale poslední kilometr může být ten nejtěžší," citují autoři komentáře slova někdejšího generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna z dubna 2015 na adresu tehdy probíhající epidemie eboly v západní Africe.
Když americký prezident Joe Biden spolu se svým týmem v tomto týdnu požádal na koronavirovém summitu zástupce průmyslu, aby přijali nové závazky, které by pomohly ukončit stávající pandemii covidu-19, zjevně podle odborníků zapomněl právě na zrádnost "posledního kilometru", před nímž Pan varoval šest let zpátky.
Kontext je odlišný, připouštějí Heymann, Jha a Kelley. Vysvětlují, že v roce 2015 šlo o otázku, jak rychle posílit zdravotnický systém během šíření krvácivé horečky v několika zemích, které bylo sice smrtící, ale relativně krátkodobé, zatímco dnes svět čelí respiračnímu onemocnění, které se šíří téměř dva roky, a přesto nadále zabíjí na 65 tisíc lidí týdně.
Spolu s tím dochází k zásadnímu narušení chodu zdravotnických systémů, varují experti. Odkazují na zprávy UNICEF a WHO, že během pandemie například došlo k omezení běžného očkování, který nyní chybí 23 milionům dětí, což je nejvyšší číslo za celé desetiletí.
Je jistě nezbytné rychle zajistit miliardy dávek vakcín, léčiva a kyslík zachraňující životy, stejně jako nastavit globální mechanismy, které poskytnou lepší přípravu na budoucí pandemie, připouštějí autoři komentáře. Postrádají však plán, jak proočkovat, ochránit a lépe připravit miliardy lidí, kteří nemají dostatečný přístup ke zdravotní péči.
"Co se týká globální proočkovanosti, stávající prioritou kampaně je dostat 2,4 miliardy dávek do konce roku 2021 do rozvojové světa a naočkovat 40 % světové (populace)," pokračují Heymann, Jha a Kelley. Poukazují, že naději se denně snaží posílit partneři kampaně skrze snímky letounů s vakcínami přistávajících v různých částech planety, ale ve skutečnosti 70 % těchto vakcín bylo uvolněno jen pěti státy.
COVAX, organizace, která koordinuje světovou kampaň očkování proti covidu-19, v září musela omezit své nastavené cíle o 30 %, upozorňují odborníci. Zmiňují i prohlášení WHO, že více než třetina afrických zemí má velké problémy s distribucí vakcín na lokální úrovni, protože tamní infrastruktura - pomyslný "poslední kilometr" - není funkční, stejně jako v případě epidemie eboly v roce 2015.
Kvůli absenci stříkaček mohou zemřít další miliony
Za ještě víc zarážející označují autoři komentáře skutečnost, že nemáme ani dost injekčních stříkaček, abychom proočkovali svět a podle aktuálních odhadů chybí pro pokrytí celé kampaně až 5 miliard kusů. Připomínají, že přitom již v roce 1999 WHO, UNICEF a OSN vyzývaly své partnery, aby nefinancovaly pouze vakcíny, ale také infrastrukturu k jejich bezpečné aplikaci.
I tak většina darovaných vakcín momentálně proudí do chudých zemí bez injekčních stříkaček a experti odhadují, že pokud se jejich nedostatek nepodaří vyřešit, mohou kvůli infekcím vyvolaným opakovaným používáním aplikátorů zemřít další 2-3 miliony lidí, konstatují Heymann, Jha a Kelley. Nutné je proto podle nich upřít pozornost světa na hlavní cíl v podobě záchrany životů.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Dosavadní řešení se soustředí na přísun komodit, nikoliv osob, které mohou poskytovat péči a očkovat v prvních liniích, vysvětlují autoři komentáře. Deklarují, že pokud má mít snaha zvýšit přístup ke kyslíku a ochranným pomůckám nějaký efekt, musí být doprovázena výcvikem a školením pracovníků v první linii, což zahrnuje i větší zapojení místních zdravotníků do očkování, aby se lékařský personál mohl soustředit na péči o nakažené.
"Snahy o nápravu narušených (zdravotnických) systémů teprve začínají," píšou odborníci. Vysvětlují, že diskuze o tomto byla zahájena již loni na jaře na Světovém zdravotnickém shromáždění a bude pokračovat i po letošním koronavirovém summitu, přičemž nejvíce skloňovaným bodem je posílení výrobních kapacit.
To ale znamená, že se v pomyslném maratónu opět zaměřujeme na první úsek a ignorujeme příval otázek, jak mají jednotlivé země úspěšně zvládnout závěrečnou fázi očkovacího řetězce, tedy doručení a bezpečnou aplikaci vakcín místnímu obyvatelstvu, včetně tomu nejhůře dosažitelnému, kritizují Heymann, Jha a Kelley.
V březnu 2015 jsme přijaly závazky, o kterých jsme si mysleli, že pomohou vytvořit svět, v němž se epidemie eboly nemůže opakovat, připomínají autoři komentáře. Připouštějí, že mezinárodní společenství tehdy selhalo, částečně i kvůli tomu, že zapomnělo na důležitost "posledního kilometru", což bychom v případě aktuální pandemie neměli znovu dopustit.
Aktualizováno 20. dubna 2024 19:52
Wagnerovci opět v akci: Putinovi žoldáci vytlačili americké vojáky z Nigeru
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Ebola , očkování , rozvojové země
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
před 1 hodinou
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
před 1 hodinou
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 2 hodinami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 3 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 4 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 5 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 5 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 6 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 7 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 8 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 8 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 9 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 10 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 11 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 12 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 20 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva.
Zdroj: Jan Hrabě