NÁZOR - V uplynulých devíti letech Libye přestala být suverénní zemí, konstatuje Daniel R. DePetris v komentáři pro server National Interest. Analytik z think tanku Defense Priorities deklaruje, že severoafrický ropný stát přišel o nezávislost, hrdost a sebeúctu a nyní se zmítá v zuřivé občanské válce živené cizími mocnostmi, kterým nedělá problém využívat Libyi k prosazování vlastních cílů.
Konec v nedohlednu
V současné Libyi je rozdělené vše od ropného průmyslu po politickou moc, připomíná DePetris. Poukazuje, že občanská válka proti sobě postavila mezinárodně uznanou vládu v Tripolisu a na východě země zakořeněnou Libyjskou národní armádu polního maršála Chalífy Haftara, přičemž konflikt trvá již šest let a konec není v dohlednu.
Haftarova téměř roční ofenziva na Tripolis se zasekla a milice, které na západě Libye zpravidla válčí mezi sebou, se spojily k obraně metropole, upozorňuje analytik. Dodává, že nastal krvavý pat a dochází k bombardování civilních cílů z bezpilotních letounů.
Prakticky každá vnější mocnost, která se v Libyi angažuje, chápe, že ani jedna ze stran není schopna vojensky zvítězit, nastiňuje DePetris. Podotýká, že přesto panuje značný nesouhlas ohledně diplomatického způsobu řešení.
Ruský prezident Vladimir Putin se minulý týden pokusil přimět libyjského premiéra Fáize Sarrádže s Haftarem k uzavření příměří, ale Haftar svůj podpis odmítl připojit, uvádí analytik. Doplňuje, že uplynulou neděli německá kancléřka Angela Merkelová navázala tam, kde Putin skončil a pozvala Sarrádže s Haftarem na konferenci, které se měly účastnit i cizí mocnosti opakovaně porušivší zbrojní embargo OSN.
Jednání se účastnily Spojené arabské emiráty, Rusko a Francie, tedy hlavní Haftarovi podporovatelé, stejně jako přední spojenci Sarrádže, Turecko, Itálie a EU, rekapituluje DePetris. Připomíná, že podle Merkelové bylo hlavním účelem přimět všechny strany spojené nějakým způsobem s libyjským konfliktem mluvit stejným jazykem v naději, že bojující strany pochopí, že musí začít seriózní diplomatický proces.
"Toto poselství by pochopitelně bylo mnohem legitimnější a upřímnější, pokud by polovina účastníků v Berlíně neporušovala embargo a zbrkle neopouštěla a nevybírala si oblíbence," píše analytik. Připouští však, že jednání v Berlíně bylo úspěšnější než to v Moskvě, protože po čtyřech hodinách debaty účastníci schválili šestistránkové komuniké, které si dává za cíl zmrazit frontové linie a připravit se na komplexní politický dialog.
Cár papíru
Komuniké uvádí, že signatáři jednomyslně a plně respektují rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Libyi, především zbrojní embargo, které má vyloučit vojenské řešení situace, uvádí DePetris. Dodává, že má být posíleno monitorování, zda embargo není porušováno, a založen výbor, který bude řešit klíčové spory, o něž ve válce jde.
Mírně pozitivní zprávou je to, že Sarrádž i Haftar již nominovali své zástupce do tohoto výboru, a tak se po skončení konference evropští organizátoři plácali po zádech a vyjadřovali opatrný optimismus, že to nejhorší je v Libyi u konce, poukazuje analytik. Varuje však, že je zcela jinou otázkou, zda dohoda vydrží.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Zaprvé, Sarrádže a Haftara nebylo vůbec vidět," upozorňuje DePetris. Připomíná, že obě strany sice chválily pokrok, ale uvedení představitelé spolu nezasedli v jedné místnosti a Merkelová přiznala, že se vzájemně nenávidí, jelikož Sarádž považuje Haftara za agresora, který se snaží dobýt Tripolis, nastolit vojenskou diktaturu ve stylu Muammara Kaddáfího a řídit zemi autoritářsky, zatímco polní maršál považuje současnou vládu za slabou, nezákonnou a zcela závislou na milicích složených především z islámských extremistů.
Jde o toxický vztah, který regionální mocnosti nikterak neřeší, konstatuje analytik. Z toho vyvozuje druhý bod: dokud budou vnější hráči jako Spojené arabské emiráty, Egypt a Turecko odhodlané živit libyjskou válku, žádný diplomatický proces neuspěje.
Moskvu sice libyjská válka a Haftar začínají unavovat, ale Emiráty zatím neprojevily zájem o deeskalaci konfliktu, upozorňuje DePetris. Doplňuje, že Egypt zase považuje Haftarovy milice za nejlepší hráz proti nastolení islamistické vlády ve svém sousedství a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan - horká hlava s iluzí velkého hráče - považuje Libyi za příležitost pro rozšíření tureckého vlivu do Afriky, uzavření energetických kontraktů ve Středomoří a expanzi Ankary coby mocenského hybatele do další části arabského světa.
"Přidejte odpadlického libyjského generála s napoleonským komplexem do této směsi a je zjevné, že žádné společné komuniké není tak silné, aby tyto rozdíly překlenulo," obává se analytik. Deklaruje, že komuniké nic neznamená, pokud je jeho realizace laxní, monitoring nemá dostatečné zdroje a vynucování je spíše vtipem.
Rozhovory v Berlíně tak DePetris hodnotí pouze jako první krok, protože výsledné komuniké je pro Libyjce dalším cárem papíru. Pro Evropany však konference znamenala uznání, že libyjská válku již nemohou ignorovat, zdůrazňuje analytik. Dodává, že se ale teprve ukáže, zda má Evropa dostatek sil a ochoty vynucovat příměří v zemi a dodržování politických dohod.
Související
Kolik je v Libyi vlastně mrtvých? Vychází najevo, že to nikdo neví
Chcete pomoct lidem postiženým katastrofou? Posílejte raději peníze než dary, tvrdí server a vysvětluje proč
Libye , Chalífa Haftar , Fáiz Sarrádž
Aktuálně se děje
včera
Češi ve třetím zápase na MS poprvé padli. Po bojovném výkonu prohráli se Švýcary až na nájezdy
včera
Vzácné prohlášení. Princ William promluvil o zdraví nemocné manželky Kate
včera
Tragická nehoda autobusu v Indonésii. O život přišli úspěšní studenti střední školy
včera
Nečekaná rána pro program MS v České televizi. Expert Antoš měl autonehodu na skútru
včera
Zemřel Arthur L. Irving, kanadský miliardář a naftař
včera
Rusové se připravují na nekonečnou válku, tvrdí Zelenského poradce
včera
Rusové odhalili hlavní problém ukrajinské armády
včera
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
včera
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
včera
Tragický odpolední pád ultralightu na Jihlavsku nepřežil pilot
včera
Šance na polární záři bude i v dalších letech. Kvůli aktivitě Slunce
včera
Černý kašel v Česku: SZÚ eviduje dvě další úmrtí. Případů přibylo přes 1200
včera
Putin učinil osudové rozhodnutí: Zaútočí na NATO a tyto země, varují experti
včera
Ukrajina chce zvrátit postup Ruska. Vyměnila velitele zodpovědného za linii v Charkovské oblasti
včera
Migrační pakt nestačí. EU unie nedosáhla v otázce migrace dostačujícího pokroku, varuje Fiala
včera
Pomáhat Ukrajině za každou cenu? Slováky bráníme my a Česko, protože dali Kyjevu svá letadla, varuje Maďarsko
včera
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
včera
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
včera
Lavrov vzkazuje Západu: Pokud se chcete bít za Ukrajinu, Rusko je připraveno
včera
Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou
Ceny spotřebitelských výrobků v Česku v dubnu vzrostly o 2,9 procenta ve srovnání s předchozím rokem, což představuje zrychlení oproti březnovému dvouprocentnímu nárůstu. Hlavními tahouny inflace byly ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). V porovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v dubnu zvýšily o 0,7 procenta.
Zdroj: Karolína Svobodová