ROZHOVOR | Jak se nás dotkne střídání v Bílém domě? Mohou přijít problémy, varuje pro EZ známá ekonomka

ROZHOVOR - Američané za několik dní rozhodnou, kdo na příštích pět let povede jejich zemi. Hodně se toto může změnit také po ekonomické stránce, nebo v hospodářských vztazích s Evropou. Právě o tom jsme si povídali s ekonomkou, zakladatelkou a ředitelkou poradenské společnosti Next Finance Markétou Šichtařovou.

Volby nového amerického prezidenta jsou za dveřmi. Ovlivní změna šéfa Bílého domu nějak světovou ekonomiku, či dění na akciových trzích?

Mohlo by. V první chvíli docela určitě: V případě vítězství Clintonové si finanční trhy uklidní, protože Clintonová je pro ně „čitelnější". Naopak v případě vítězství Trumpa by v první reakci akciové trhy globálně propadly, zlato posílilo. A co by následovalo, je je zatím otevřená otázka. Pořád je totiž ve hře varianta, že by během několika málo dní spekulanti nabyli dojmu, že předvolební řeči jsou jen řeči. To by poté trhy stabilizovalo. Pokud by ale Trump hned v prvních výrocích po svých vítězných volbách dál naznačoval, že hodlá dotáhnout své sliby do konce, pád trhů by pravděpodobně pokračoval. A díky spuštění takzvaných automatických příkazů by se následně mohl přetavit v dlouhotrvající a globální pokles finančních trhů.

Může nový prezident nějakým zásadním způsobem změnit ekonomické vztahy s Evropskou unií?

Vztahy se mohou zhoršit. Trump je velký ochranář domácího trhu, je příznivcem kvót a cel. A právě toto ochranářství by mohlo tvrdě dopadnout na některé evropské exportéry do USA.

Dá se říci, jestli pro Evropu, potažmo pro Českou republiku, „výhodnější" zvolení Donalda Trumpa nebo Hillary Clintonové?

Výhrou není ani jedno. Clintonová je regulátorka všeho možného v pravém slova smyslu. Trump je zase v mezinárodních vztazích ochranář amerického trhu. Clintonová neskrývá nepřátelství vůči Rusku, které je sice na jednu stranu pochopitelné, ale z pohledu Evropy poněkud nepraktické, protože Evropa ať chce, či nechce, musí s Ruskem kvůli své geografické poloze nějak vycházet. Nějaké znovuobnovení „studené války" tedy není v zájmu Evropy. No a Trump je vůči Rusku zase opačný extrém.

Hodně se mluví o tom, jaký mají oba kandidáti program v oblasti imigrace, nebo o jejich postoji k Rusku. Dá se nějak shrnout, jaké plány mají v oblasti hospodářství?

U Clintonové se to shrnout dá: Na české poměry je to taková „sociální demokratka". Takže zvýšení daní pro bohaté, vyšší majetkové daně, vyšší přerozdělování, vyšší dotace do školství, zdravotnictví. Její politika by USA víc zadlužila. Nic moc dobrého pro americkou ekonomiku.

U Trumpa je to mnohem složitější. Trump je dosti nečitelný proto, že má – s prominutím – v ekonomických záležitostech nejspíš trochu guláš. Nepostupuje dle žádné ucelené teorie, ale má řadu nápadů, které jsou vzájemně poněkud nekonzistentní. Proto se v rámci vnitřního amerického trhu netají liberalizací ekonomických podmínek (typu nižší daně), k tomu je ovšem nekonzistentní nepokryté ochranářství v zahraničním obchodě. Právě proto se finanční trhy Trumpa tolik bojí – nevědí totiž, co si o něm mají myslet.

Dá se očekávat, že Clintonová bude pokračovat v politice Baracka Obamy. Trump však naznačil, že je pro radikální omezení obchodu s některými zeměmi v čele s Mexikem a Čínou a hlubokou revizi dosavadních obchodních smluv. Je něco takového vůbec reálné?

Na to je jednoduchá odpověď: Je to možné. Ale spustilo by to globálně nepěknou vlnu ochranářství, na které by všechny země – opakuji, že všechny – tratily. A také není jisté, nakolik to Trump myslel vážně.

Trump se netají tím, že by rád zlepšil vztahy s Ruskem. Mohl by v případě, že se do Bílého domu dostane, zrušit protiruské sankce? A o by to pro Moskvu přesně znamenalo?

Sankce by zrušit mohl, ale velký efekt by to nemělo. Rusko je momentálně drcené hlavně nízkými cenami ropy, sankce jsou pro něj spíš druhotné.

Kdybyste měla vy šanci volit v amerických prezidentských volbách, komu byste dala přednost a proč?

Kdybych byla já Američanka, byla bych oběma nabízenými možnostmi tak otrávená, že bych možná k volbám vůbec nešla. Těžko říct, co je horší. Jsem ráda, že se mezi nimi nemusím rozhodovat. Víte, Trump bývá často označován za jakéhosi „libertariána" – tedy za pravicového a současně svobodomyslného politika. Jenomže to je hluboké nedorozumění, k tomu má velmi daleko! Jeho program není v pravém slova smyslu programem, je to snůška oportunistických roztříštěných nápadů, které jsou sice celkem pravicové, ale současně ohromně proregulační. Tahle kombinace je pro mě sice možná o něco málo přijatelnější než clintonovská kombinace levice & regulace, ale stejně ji nesu velmi těžce.

Díky za rozhovor.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor Markéta Šichtařová (ekonomka) Prezident USA

Aktuálně se děje

včera

včera

Ryan Gosling jako Kaskadér.

RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí

Ryan Gosling a Emily Blunt byli loni vedlejšími tvářemi letního fenoménu Barbenheimer, oba byli za své role nominováni na Oscara. Teď se před kamerou, a ve filmu i za kamerou, potkávají u dalšího projektu s blockbusterovými ambicemi. Kaskadér je v tom nejlepším slova smyslu pohodovou zábavou, jež nepostrádá hravost, důmyslnost a zbytečně se nepáře s logikou.

včera

včera

včera

FC Liverpool hraje své domácí zápasy na stadionu Anfield Road.

Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu

Fanoušci fotbalového Liverpoolu už vědí, kdo bude od sezóny 2024/25 novým kormidelníkem jejich miláčků a tudíž nástupcem Jürgena Kloppa, německého kouče, který už předem avizoval, že tato sezóna bude jeho poslední na pozici trenéra anglického celku. Podle BBC se jím stane nizozemský stratég Arne Slot, jenž v současnosti působí jako kouč Feyenoordu Rotterdam. Právě s tímto klubem se měl Liverpool domluvit na uvolnění Slota za 9 milionů eur (v přepočtu přes 226 milionů korun) s tím, že si nizozemský klub přijde na další dva miliony eur (přes 50 milionů korun) v rámci dodatečných bonusů.

včera

včera

Helena Langšádlová

Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja

Výměna na postu ministra pro vědu a výzkum se ve čtvrtek přiblížila. Prezident Petr Pavel přijal demisi končící ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09). Na Pražský hrad zároveň zamířil návrh na jmenování Pavla Tuleji, který by se měl v pondělí chopit vládní funkce.

včera

Vladimir Putin

Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva

Kromě bojů na frontě se válka na Ukrajině rozšířila i do strategických oblastí, jako jsou rafinerie, které jsou klíčové pro zásobování Ruska palivy. Ukrajinci k těmto nelehkým akcím využívají dronů, které poškodily některé z těchto rafinerií natolik, že jejich produkce ropy byla omezena. To způsobilo růst cen a nedostatek paliva v celém Rusku.

včera

Petr Fiala

Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl ve čtvrtek do funkce nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jana Čuřína, který dosud působil jako bezpečnostní ředitel Úřadu vlády. Vláda rozhodla o jeho jmenování na jednom z březnových zasedání. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň

Po vyřazení Viktorie Plzeň z Evropské konferenční ligy, kde zaznamenala poprvé v historii klubu postup až do čtvrtfinále evropského poháru, přičemž v této fázi nakonec nestačila na Fiorentinu, se trenér Miroslav Koubek nechtěl nikterak vyjadřovat ke své budoucnosti. Nyní už je ale jasno v tom, že nejstaršího fotbalového trenéra na scéně tuzemské Fortuna ligy, která bude nosit od příštího ročníku název Chance liga, uvidí fotbaloví fanoušci právě i v následující sezóně. Dvaasedmdesátiletý stratég se totiž dohodl s plzeňským vedením na prodloužení smlouvy o další rok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO

Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy