ROZHOVOR - Už jen hodiny zbývají do chvíle, kdy si Spojené státy zvolí svého nového prezidenta. Je skutečně pozoruhodné, jaké dva kandidáty vygeneroval americký, nesmírně volebně komplikovaný systém, dominantně spočívající na penězích, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ekonomka Ilona Švihlíková.
Volby nového amerického prezidenta jsou za dveřmi. Ovlivní změna šéfa Bílého domu nějak světovou ekonomiku, či dění na akciových trzích?
Samozřejmě, že ovlivní. Je patrné, že současný finanční establishment jednoznačně preferuje Hillary Clintonovou, která je s ním koneckonců intenzivně propojena. Trump celou svou kampaň působí jako neřízená střela, takže je obtížnější analyzovat, co od něj přesně čekat.
Může nový prezident nějakým zásadním způsobem změnit ekonomické vztahy s Evropskou unií?
Samozřejmě, že může a uveďme alespoň jeden příklad a to je tzv. TTIP, neboli Transatlantická dohoda, která je momentálně na bodu mrazu. Oživení agendy v oblasti obchodu a investic by se spíše dalo očekávat u Hillary Clintonové, i když byla pod tlakem Sandersových příznivců dotlačena k tomu se poněkud distancovat od podobné dohody, Transpacifické. Ale pochybuji, že by ji tento postoj vzhledem k finančnímu zázemí její kampaně dlouho vydržel. Donald Trump se k dohodám tohoto typu staví odmítavěji a intenzivněji zdůrazňuje princip „America First", což se u něj projevuje mimo jiné v důrazu na to, aby americké firmy zůstávaly v USA.
Dá se říci, jestli pro Evropu, potažmo pro Českou republiku, „výhodnější" zvolení Donalda Trumpa nebo Hillary Clintonové?
Hillary Clintonová a její politika je přehlednější a je poměrně dosti jasné, co od ní očekávat, a to jak v ekonomické politice, tak i v zahraniční, kde patří mezi jestřáby. Bezesporu by dále vyostřila vztahy s Ruskem, pravděpodobně i s Čínou, což podle mého názoru v našem zájmu rozhodně není. Trumpova ekonomická agenda se zdá být více protekcionistickou a zahraniční politika dává šanci na změnu, i když nevíme, jaká přesně změna by to byla. Vzhledem k bývalé Trumpově ženě by se mohla nabízet kladná vazba k ČR, ale neslibovala bych si od toho žádné speciální přínosy.
Hodně se mluví o tom, jaký mají oba kandidáti program v oblasti imigrace, nebo o jejich postoji k Rusku. Dá se nějak shrnout, jaké plány mají v oblasti hospodářství?
Hillary Clintonová klade důraz na velký investiční program zaměřený primárně na infrastrukturu, změny v daních (posílení střední třídy, zvýšení daní pro nejbohatší) a určité základní prvky sociální legislativy, včetně podpory školství a výzkumu, či obnovitelných zdrojů energie. Jak už jsem uvedla, pod tlakem se musela distancovat od TPP, kterou dříve považovala za výbornou dohodu.
Donald Trump se nechává inspirovat Reaganem, alespoň podle jeho slov. V kritické analýze americké socio-ekonomické reality bylo možno najít podobnosti s Bernie Sandersem, ale navrhovaná řešení jsou velice odlišná. Klíčovým prvkem Trumpových ekonomických návrhů jsou daňové změny, především razantní snížení daní, včetně těch korporátních, politika deregulace, která má Spojeným státům vrátit konkurenceschopnost a přispět k tomu, aby americké firmy neinvestovaly v zahraničí a nepřesouvaly tam pracovní místa. Trump je velice kritický vůči Číně a její hospodářské politice, to má společné s Clintonovou. Odmítá dohody jako je TPP a hovoří o řadě protekcionistických opatření, včetně cel na mexické a čínské výrobky.
Dá se očekávat, že Clintonová bude pokračovat v politice Baracka Obamy. Trump však naznačil, že je pro radikální omezení obchodu s některými zeměmi v čele s Mexikem a Čínou a hlubokou revizi dosavadních obchodních smluv. Je něco takového vůbec reálné?
Revize obchodních smluv bezesporu není nemožná, koneckonců dohoda NAFTA se žádné velké oblibě netěší ani v jedné ze smluvních zemí. Připomenu, že o revizi NAFTA, tedy Severoamerické zóny volného obchodu, která již funguje více než dvacet let, hovořil i Barack Obama při své první volební kampani. Na tomto tématu bezesporu Trump získává body. Podobně je tomu s kontroverzní Transpacifickou dohodou.
Omezení obchodu s Mexikem či Čínou je už jiná kapitola, která by nutně narazila jednak na smluvní závazky USA v rámci Světové obchodní organizace a mohla by také vést k odvetné celní válce. Každopádně v obou tématech Trump narazí na vlivné domácí nepřátele, např. na Americkou obchodní komoru.
Trump se netají tím, že by rád zlepšil vztahy s Ruskem. Mohl by v případě, že se do Bílého domu dostane, zrušit protiruské sankce? A co by to pro Moskvu přesně znamenalo?
Zlepšení vztahů se může odehrávat různými způsoby, a bude také hodně záležet na tom, kdo bude přesně v Trumpově „týmu." Je potřeba uvést, že sankce proti Rusku mají podstatně dramatičtější dopad na evropské země, než na USA. Navíc je Rusko mnohem více zasaženo poklesem cen ropy, než sankcemi. Zlepšení vztahů s Ruskem nelze nahlížet jen prismatem ekonomickým, ale především okem diplomacie – jako možnost snížení obrovského napětí v mezinárodních vztazích a možnost obnovení důvěry mezi velmocemi, která je dnes na bodu mrazu. A to je situace, která tedy malým zemím jako ČR rozhodně neprospívá.
Kdybyste měla vy šanci volit v amerických prezidentských volbách, komu byste dala přednost a proč?
Volila bych Bernieho Sanderse, který ve své neobvykle úspěšné kampani oslovil především mladý elektorát. Ale protože byl Demokratickou stranou řekněme, „zneutralizován", zůstává výběr mezi dvěma rekordně nepopulárními kandidáty. Je skutečně pozoruhodné, jaké dva kandidáty vygeneroval americký, nesmírně volebně komplikovaný systém, dominantně spočívající na penězích. Ukazuje to na jasnou štěpnou linii, kterou vidíme do určité míry i v jiných vyspělých zemích – mezi establishmentem a anti-establishmentem. A výběr závisí na tom, jestli si myslíte, že je možné pokračovat dál stylem „business as usual", nebo jestli už ze zoufalství raději zvolíte to kladivo, které má šanci ten establishment rozmlátit na kusy. Já patřím k těm, kteří se domnívají, že opravit ten současný systém už nelze.
Děkujeme za rozhovor.
Související
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
rozhovor , Ilona Švihlíková , Prezident USA
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 2 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) tvrdí, že ruské jednotky se dopustily mimosoudních poprav ukrajinských vojáků, kteří se vzdávali a chtěli se dostat do zajetí.
Zdroj: Libor Novák