Dozví se svět pravdu o smrti JFK? Již brzy by mohly být odtajněny tisíce tajných dokumentů CIA a FBI

Washington – Smrt amerického prezidenta Johna F. Kennedyho je opředena řadou tajemství. Zastřelil jej opravdu Lee Harvey Oswald, nebo existoval druhý střelec? Šlo jen o obří spiknutí? Americký prezident Donadl Trump, který během své kampaně v roce 2016 konspirační teorie kolem smrt JFK podporoval, by měl již brzy rozhodnout o tom, zda veřejnosti odhalí tisíce utajovaných dokumentů o smrti někdejší hlavy USA.

Kennedy byl zastřelen ve svém autě v listopadu 1963 v americkém Dallasu střelcem Lee Harvey Oswaldem - to říká oficiální verze. Stále ale není přesně známo, co o něm zpravodajské služby věděly před atentátem a co spojuje Oswalda a vládu Fidela Castra vládu na Kubě, připomíná deník The Indenendent.

Rozpečetění těchto dokumentů by mohlo odpovědět na tyto a další otázky a mohlo by mít významný dopad na americkou historii. Více než dva miliony dokumentů již byly odtajněny, mnohé byly zadrženy zpravodajskými agenturami a pocházely od původní Warrenovy komise z roku 1964, která se zabývala vyšetřováním smrti JFK.

Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné důkazy o spiknutí, ale film z JFK z roku 1991, který režíroval slavný Oliver Stone, oživila populární fascinaci možným spiknutím. Kvůli tomu v roce 1992 George W. Bush podepsal zákon, který zajistil zveřejnění dokumentů do 25 let. 

Trump má tedy šest měsíců na to, aby rozhodl, zda zablokuje odhalení odhadem 3600 souborů vztahujících se k atentátu, které jsou stále zapečetěny v archivech. Z toho, co je známo, většinou pocházejí od CIA a FBI a mohou pomoci vyřešit přetrvávající otázky o tom, zda tyto dvě agentury zatajily důkazy spiknutí. 

Server Politico uvádí, že tak jako u každého dřívější verze dokumentů týkajících se atentátu na JFK za posledních 53 letech, je prakticky jisté, že některé soubory budou podporovat populární konspirační teorie o vraždě Kennedyho; zatímco další dokumenty je pravděpodobně vyvrátí.

Odborníci doufají, že by tyto materiály mohly zaplnit chybějící mezery a ukázat, proč byl Oswald sledován CIA během jeho výletu do Mexika jen několik týdnů před vraždou, a proč tam navštívil sovětskou a kubánskou ambasádu. Historici se zatím shodují na tom, že se snažil získat víza a přeběhnout na Kubu, odtud se prý pak chtěl dostat do Sovětského svazu.

Trump v rámci předvolebního turné opakovaně upozorňoval na článek magazínu National Enquirer, který spojoval Oswalda s otcem republikánského senátora Teda Cruze, který byl jeho bývalým soupeřem v primárkách. Příběh byl založen na jedné fotografii Oswalda a dalšího muže rozdávajícího letáky podporující Castra krátce před atentátem. Cruz popřel, že by na fotografii byl jeho otec, Rafael Cruz, a nazval Trumpa „patologickým lhářem“.

Nejmenovaný úředník přímo z Bílého domu, který hovořil pod podmínkou anonymity, řekl minulý týden serveru Politico, že Trumpova administrativa „je obeznámena s požadavky“ zákona z roku 1992 a že Bílý dům spolupracuje s Národním archivem „s cílem umožnit hladký proces.“

Martha Murphyová, zástupkyně archivu, serveru Politico řekla, že ačkoliv výzkumníci nedokáží zjistit, zda budou v dokumetech objeveny nějaké "bomby", mohou poskytnout „opravdu zajímavý obrázek studené války“.

Související

John Fitzgerald Kennedy Rozhovor

60 let od atentátu na Kennedyho zůstává jeho pozadí nadále záhadou, míní historik

Uplynulo 60 let od chvíle, kdy série výstřelů ukončila život amerického prezidenta Johna Kennedyho. Atentát, k němuž došlo 22. listopadu 1963 ve městě Dallas, je americkými historiky i publicisty sice pečlivě zmapován, přesto se stále nepodařilo zcela objasnit, kdo jej zosnoval, což nahrává nejrůznějším konspiračním teoriím, uvádí ředitel Historického ústavu Slovenské akademie věd Slavomír Michálek. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kořeny Kennedyho násilné smrti patrně vyrůstaly z tehdejší politické situace ve Spojených státech a z jakého důvodu hodnotí Kennedyho prezidentství jako úspěšné, navzdory tomu, že bylo relativně krátké.  
Robert Kennedy Rozhovor

55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček

Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček. 

Více souvisejících

John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel se zranil na motorce. Je v nemocnici

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale bude nutné krátké pozorování v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Tuto informaci dnes večer zveřejnila prezidentská kancelář na sociální síti X. 

včera

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán: Maďarské tajné služby mají informace o atentátu na Fica

Maďarské tajné služby jsou v neustálém kontaktu se slovenskými tajnými službami, jakož i se službami jiných zemí, například v rámci sítě evropských zemí či členských zemí NATO. Maďarsko tak má informace o tom, co se stalo při atentátu na předsedu slovenské vlády Roberta Fica.

včera

Jiřina Ekrt Jirušková

Jak se chovají Češi na dovolené? Rádi si připlatí za luxusnější služby, říká manažerka cestovky

V posledních letech je vidět rostoucí zájem o nákup dovolených mezi seniory. Meziročně se zdvojnásobil počet lidí ve věku nad 70 let, kteří si objednali letní zájezd. Obecně pak platí, že v České republice roste zájem o dovolené a zájem nesnížily ani vyšší životní náklady. Loňské predikce ekonomů, kteří vyhrožovaly propadem zájmu o dovolené se nenaplnil, zájezdy se kupují vesele dál. Češi si naopak rádi připlatí za luxusnější dovolenkové zážitky, ať už jde o dopravu letadlem či all inclusive služby, říká v rozhovoru PR managerka Invia.cz Jiřina Ekrt Jirušková.

včera

včera

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

Uznání Palestiny bude mít "vážné důsledky", varuje Izrael

Rozhodnutí vlád Irska, Norska a Španělska uznat palestinský stát bude mít "vážné důsledky" pro jejich vztahy s Izraelem. Po předvolání jejich velvyslanců to ve čtvrtek oznámilo izraelské ministerstvo zahraničních věcí, informuje agentura AP.

včera

včera

včera

včera

Oslo

Pohár trpělivosti přetekl. Norsko uzavře hranice Rusům

Norská vláda od 29. května zavede dodatečná omezení vstupu pro občany Ruska, kteří cestují do Norska za turistikou nebo "jinými nepodstatnými účely". Informace byla zveřejněna ve středu na webových stránkách kabinetu, jak uvádí agentura Reuters.

včera

včera

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Den D se blíží. O osudu Pásma Gazy se rozhodne už v pátek

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) oznámil, že v pátek 24. května v 15:00 SELČ vydá rozhodnutí o žádosti Jihoafrické republiky (JAR) nařídit Izraeli zastavení vojenské operace v Pásmu Gazy, včetně města Rafah na jihu této palestinské enklávy. Informaci přinesla agentura AFP.

včera

včera

včera

Počasí

Počasí: V Česku udeří silné bouřky, varovali meteorologové

Česko v pátek opět zasáhnou silné bouřky, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve čtvrtek na sociální síti. Doprovázet je budou zejména přívalové srážky, napršet může kolem 50 milimetrů. Meteorologové také rovnou varovali, že bouřky udeří také o víkendu.

včera

včera

Rusko zaútočilo na město Cherson. Ukrajina poslala rakety na Belgorod

Město Cherson na jihu Ukrajiny se ve čtvrtek ráno stalo terčem ruské palby. O incidentu informoval gubernátor Chersonské oblasti Roman Mročko. Ve zprávě na síti Telegram uvedl, že exploze byly slyšet v částech města poblíž řeky Dněpr.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy