Biden dle médií dostane možnost vybrat člena nejvyššího soudu, Breyer odstupuje

Soudce Nejvyššího soudu Spojených států Stephen Breyer letos téměř po třech dekádách ve funkci odstoupí. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informují americká média včetně agentury AP a televize NBC News.

Americkému prezidentovi Joeu Bidenovi se tak nejspíš naskytne možnost poprvé vybrat člena nejvyšší soudní instance v USA, na převaze konzervativních soudců nad liberálními v poměru šesti ku třem to ale nic nezmění.

Post na nejvyšším soudě je doživotní, soudci se ovšem mohou kdykoli rozhodnout odejít do důchodu. Podle informací amerických médií se tak Breyer chystá učinit po skončení nynější schůze soudu, která potrvá do června.

Breyer byl do funkce jmenován v roce 1994 tehdejším prezidentem Billem Clintonem a nyní je jasně nejstarším členem devítimístného soudního senátu. V srpnu oslavil 83. narozeniny. Veřejnoprávní rozhlas NPR jej v dnešním článku popisuje jako "praktického a umírněně liberálního" soudce, který se v zákulisí snažil budovat podporu pro rozhodnutí představující jakousi střední cestu mezi konzervativním a liberálním křídlem soudu.

Breyer byl považován za člena liberálního křídla, nicméně někteří liberální aktivisté a dokonce i zákonodárci jej již několik měsíců vyzývají k odchodu. Důvodem je skutečnost, že Demokratická strana od loňského ledna drží prezidentský post i kontrolu nad Senátem, na uvolněné místo tak může být relativně snadno dosazen další liberální soudce. Na soudě by ale i tak zůstala zachována převaha konzervativců v poměru šesti ku třem, která trvá od podzimu 2020.

Členy nejvyššího soudu v USA jmenuje prezident, následně nominanty schvaluje Senát. Biden v minulosti uvedl, že případné uvolnění místa by využil ke jmenování první soudkyně tmavé pleti. Jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump dostal možnost jmenovat soudce hned třikrát a Senát ovládaný tehdy Republikánskou stranou postupně schválil nominace Neila Gorsuche, Bretta Kavanaugha a Amy Coneyové Barrettové, což posílilo konzervativní většinu.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová dnes uvedla, že na plánu prezidenta Bidena nominovat do nejvyššího soudu černošku se nic nezměnilo. Breyera by podle médií mohla nahradit Ketanji Brownová Jacksonová, která pro něj kdysi pracovala a od loňského roku je soudkyní vlivného odvolacího soudu ve Washingtonu. Jako další potenciální Bidenova volba je uváděná členka kalifornského nejvyššího soudu Leondra Krugerová.

Biden se zatím k věci podrobněji nevyjádřil, neboť Breyer informaci o odchodu do důchodu ihned nepotvrdil. Deník The New York Times s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj píše, že oficiální oznámení se očekává ve čtvrtek.

Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer nicméně už ohlásil, že Bidenův kandidát by rychle dostal možnost předstoupit před zákonodárce a že schvalovací řízení by postupovalo s "veškerou záměrnou rychlostí". Demokraté za současného stavu mohou nového člena nejvyššího soudu schválit bez jediného republikánského hlasu, neboť tento proces nemůže menšina senátorů blokovat tak jako legislativní návrhy. Zároveň potřebují postupovat rychle, neboť vše mohou změnit listopadové volby do Senátu, který aktuálně demokrati kontrolují jen díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Související

Donald Trump Analýza

Trumpova kandidatura visí na vlásku: Čím je tak problematická a co dokáže malý americký stát?

Volby prezidenta Spojených států se kvapem blíží a již delší dobu se rýsují dva jasní kandidáti: Donald Trump z Republikánské a Joe Biden z Demokratické strany. O post jednoho z nejmocnějších lidí planety se tak budou zřejmě ucházet dva muži se zkušeností v tomto úřadu. Budoucnost Trumpovy kandidatury ale visí na vlásku, protože je vyloučen už z primárek ve státech Maine a Colorado, čímž se teď bude zabývat Nejvyšší soud USA. Není totiž jasné, jestli státy mohou tyto kroky činit autonomně. Na soudním rozhodnutí tak závisí vše. 

Více souvisejících

nejvyšší soud USA Joe Biden

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy