Na fotografiích z roku 1989 je Wang Tanovi dvacet let. Obličej mu zakrývají velké brýle s širokými obroučkami a u úst má červený megafon, kterým promlouvá k davu na náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men) v čínské metropoli Pekingu. Po krvavém potlačení revoluce se stal jednou z nejhledanějších osob v Číně, napsala AFP.
I o třicet let později si stále pamatuje každou vteřinu přelomových dní, kdy vlna protestů zahájená skupinou studentů otřásla vládnoucí komunistickou stranou. Čínská armáda na demonstrace odpověděla brutálním násilím. "Nikdo z nás si nemyslel, že to takhle dopadne. Bylo pro nás nepředstavitelné, že by začali střílet do lidí," svěřuje se Wang v konverzaci na předměstí Washingtonu ve Spojených státech, kde dnes žije.
Wanga velmi překvapilo, že se právě on ze všech organizátorů studentského hnutí stal po demonstracích hledaným "číslem jedna". "Nebyl jsem nejznámější ze studentských vůdců, byl jsem jeden z mnoha," říká. "Po letech jsem si uvědomil, proč jsem byl na seznamu hledaných tak vysoko: měl jsem velmi blízko k intelektuálům a strana chtěla vyvolat dojem, že intelektuálové podněcují demonstrace," vysvětluje disident.
"Thirty years ago this weekend, #TiananmenSquare — the heart of modern China, where the old Forbidden City collides with the party’s Stalinist power symbols in Beijing — was packed with people and hope." https://t.co/ISQ4XsX43n
— John Hemmings (@JohnHemmings2) 29. května 2019
Wang osudné noci na 4. června 1989, kdy Čínská lidová osvobozenecká armáda vyslala proti studentům do centra Pekingu tanky a vojáky s kulomety, na náměstí Brány nebeského klidu nebyl. Na místě, kde se nachází vstup do historického Zakázaného města a komunistický Palác lidu, došlo tu noc k masakru. "Byl jsem na koleji v areálu univerzity. Ale spousta z mých kamarádů, kteří byli na náměstí a v přilehlých ulicích, mi volala, takže jsem se postupně dozvídal stále narůstající počty mrtvých," říká Wang.
Společně s několika přáteli studenty nasedli na kola a snažili se k náměstí dostat. "Nepodařilo se nám to. Všechny ulice byly zablokované vojáky a policisty," vzpomíná Wang. Z krveprolití, během kterého zemřely stovky lidí, byl v šoku ještě dva dny.
Nakonec ale musel začít myslet na to, kde se ukryje. Jeho fotografie se opakovaně objevila ve státní televizi, utekl proto do provincie Chej-lung-ťiang na severovýchodě Číny. Nějakou dobu se také skrýval v Šanghaji. Po měsíci si Wang uvědomil, že je jeho situace bezvýchodná. Přátelé, kteří ho ukrývali, podstupovali nesmírné riziko a on jim nechtěl způsobovat problémy.
Nakonec se vrátil do Pekingu, kde byl okamžitě zatčen a uvězněn. Navzdory své významné pozici dostal relativně mírný trest, čtyři roky za mřížemi za kontrarevoluční činnost. "Můj zážitek z vězení není úplně reprezentativní, byl jsem speciální případ. Moje situace přitáhla mezinárodní pozornost, takže se ke mně chovali slušně. Nebili mě a nemučili mě tak krutě, jak mohli," sdělil. Wanga podmínečně propustili v roce 1993, zůstal ale pod neustálým dohledem. "Policie sledovala každý můj krok. Byl to jen jiný druh vězení," vzpomíná.
Přestože mladý disident dobře věděl, že ho jakýkoliv krok proti komunistické straně může poslat zpátky do vězení, rozhodl se cestovat po Číně a propagovat lidská práva a demokracii.
"Cítil jsem, že je to moje povinnost vůči těm, kdo zemřeli v roce 1989 a obětovali své mládí," zdůvodňuje. Netrvalo dlouho, než zarputilého aktivistu znovu zavřeli, tentokrát na 11 let. V roce 1998 ho ale komunistická strana předčasně propustila, oficiálně prý ze zdravotních důvodů, a vyhostila do Spojených států.
Wang pokračuje na americké půdě v boji za demokratizaci Číny dodnes. Disident, který získal titul na Harvardu v oboru historie, se už nikdy do Číny nesmí vrátit, i když tam stále žijí jeho rodiče. Přesto věří, že se do rodné země ještě někdy podívá. "Dřív nebo později, jsem si tím jistý. Jenom nevím kdy," uzavírá.
Související
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Hongkong obvinil 24 obyvatel, připomněli si masakr na náměstí Nebeského klidu
Masakr na Tchien-an-men (1989) , Čína
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová