Demokraté schválili nové pořadí primárek, změny prosazoval i Biden

Vedení americké Demokratické strany dnes schválilo nové pořadí stranických shromáždění a primárek před prezidentskými volbami v příštím roce. Prezident Joe Biden mimo jiné prosadil, aby nominační proces nezačínal jako dosud stranickým shromážděním ve státě Iowa, ale primárkami v Jižní Karolíně. Informovaly o tom agentury AP a Reuters, podle kterých jde o snahu zvýšit váhu hlasů černochů a dalších menšin.

Agentura AP připomněla, že první nominační shromáždění a primárky jsou důležité, protože řada uchazečů o stranickou nominaci do boje o Bílý dům, kterým se nedaří získat dostatek financí či dát silný impulz své kampani, se vzdá svého cíle už po prvních pěti nominačních kláních.

Nový kalendář stranických primárek a volebních shromáždění prosazoval Biden, který podle AP svou opětovnou kandidaturu na prezidenta oznámí zřejmě v příštích měsících. Podle nově schváleného plánu by se nejprve uskutečnily primárky v Severní Karolíně, a to 3. února. Právě Severní Karolína zachránila Bidenovu nominační kampaň v roce 2020, připomněla Reuters. Po Severní Karolíně by měly následovat New Hampshire a Nevada. Jako čtvrtá by o demokratické nominaci rozhodovala 13. února Georgie, následovaná Michiganem. Většina dalších států by hlasovala o takzvaném supervolebním úterý na počátku března.

Původně bylo pořadí států Iowa, New Hampshire a pak až Nevada a Jižní Karolína. V prvních dvou zmiňovaných státech má naprostou většinu bělošské obyvatelstvo, připomněla AP. V Jižní Karolíně či Georgii žije naproti tomu silná černošská menšina.

"Demokratická strana zrcadlí Ameriku, stejně jako tento návrh," uvedl ještě před schválením termínů předseda Demokratického národního výboru Jamie Harrison.

AP připomněla, že nový volební kalendář demokratů může být prakticky bezvýznamný v případě, že by se 80letý Biden skutečně rozhodl ucházet znovu o prezidentský úřad. V takovém případě se nečeká, že by čelil silným vyzyvatelům. Důležité by ale pořadí hlasujících států v nominačním procesu mohlo být ve volbách v roce 2028.

Související

Donald Trump Analýza

Trumpova kandidatura visí na vlásku: Čím je tak problematická a co dokáže malý americký stát?

Volby prezidenta Spojených států se kvapem blíží a již delší dobu se rýsují dva jasní kandidáti: Donald Trump z Republikánské a Joe Biden z Demokratické strany. O post jednoho z nejmocnějších lidí planety se tak budou zřejmě ucházet dva muži se zkušeností v tomto úřadu. Budoucnost Trumpovy kandidatury ale visí na vlásku, protože je vyloučen už z primárek ve státech Maine a Colorado, čímž se teď bude zabývat Nejvyšší soud USA. Není totiž jasné, jestli státy mohou tyto kroky činit autonomně. Na soudním rozhodnutí tak závisí vše. 
Barack Obama, 44. prezident Spojených států amerických Rozhovor

Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát

Před 15 lety, 4. listopadu 2008, proběhly ve Spojených státech prezidentské volby, jejichž vítězem se stal demokratický kandidát Barack Obama. V Bílém domě vůbec poprvé zasedl politik jiné než bílé barvy pleti, což u části Američanů posilovalo dojem, že jde o politika nového typu, který dokáže přinést změnu, konstatuje Jan Hornát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že každý si ovšem pod touto změnou představoval něco jiného. V americké společnosti dnes podle něj nicméně patrně převažuje dojem, že právě během Obamova prezidentství v zemi výrazně narostla politická a společenská polarizace, byť interpretace jejích příčin zůstávají pro mnohé především otázkou pohledu. 

Více souvisejících

Demokratická strana (USA) Joe Biden

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

Natálie Grossová ve filmu Společně sami.

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

včera

Zbyněk Stanjura

Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se Pavel Novotný rozhodl sám ze strany odejít. Stanjura to řekl v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

včera

včera

David Pastrňák

Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS

Největší česká hokejová hvězda David Pastrňák je blízko tomu, aby mohla být v pondělí přivítána v Praze, kde by se připojila k národnímu týmu na mistrovství světa. Poté, co útočník se svým Bostonem vypadl z play-off kanadsko-americké NHL, měl nyní projít bez problémů nezbytnou zdravotní prohlídkou a na základě toho ho tak jeho zaměstnavatel může uvolnit. Zdravotní prohlídkou pak prošel i další bostonský medvěd Pavel Zacha.

Aktualizováno včera

včera

včera

Peter Pellegrini

Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas

Na kulatý stůl slovenských politických stran zatím ani po atentátu na Roberta Fica (Smer-SD) nedozrál čas, řekl zvolený prezident Peter Pellegrini v neděli. Pellegrini se v týdnu sešel s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a navrhl jednání politických subjektů. Občany dnes vyzval, aby se nenechali unést negativními emocemi, které může přinést další politický souboj. 

včera

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu

V Česku od dnešní 14. hodiny hrozí silné bouřky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) aktualizoval výstrahu, která se nově týká severních, severovýchodních a východních Čech a části Moravy až do půlnoci. Nejmenší pravděpodobnost výskytu bouřek je na jižní Moravě a v částech Vysočiny a Zlínského kraje.

včera

Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD), který se ve středu stal obětí atentátu, je aktuálně mimo ohrožení života, uvedl v neděli vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer-SD). Ficův stav je ale nadále vážný. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy