Konec sociálních dávek pro muslimy? Profesor má jasno

Belgičtí vyšetřovatelé zveřejnili zprávu, že nejméně pět osob podezřelých ze zosnování teroristických útoků v Paříži a Bruselu před masakrem pobíralo sociální dávky od belgického státu. Informaci, kterou přinesl jako první deník Wall Street Journal, okomentoval belgický fyzik a filozof Jean Bricmont. Profesor Katolické univerzity v Lovani poskytl rozhovor serveru rt.com.

Sociální dávky nejsou příčinou

Podle profesora je velmi zavádějící argumentovat tím, že lidé, z nichž se stali teroristé, pobírali sociální dávky. "Pochopitelně, pokud by lidé věděli, že oni plánovali teroristický útok, nešlo o to omezit sociální systém, ale zavřít je do vězení, sledovat je nebo tak něco," konstatuje filozof s tím, že využít tuto skutečnost ve prospěch volání po omezení sociálních dávek, k čemuž nyní dochází, je velmi špatné.  

Apely k omezení sociálních dávek již neřeší, koho by se opatření mělo přesně týkat. "Bude se to týkat všech muslimů, všech podezřelých, každého?" ptá se Bricmont. Připomíná, že současná belgická vláda již sociální systém oklešťuje a dávky se rok od roku snižují.      

Profesor se tedy domnívá, že omezení sociálního systému může mít za následek pouze zvýšení rizika, že se více lidí ocitne v prekérní situaci, která je nakonec může přimět k násilnému jednání.  

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Nemyslím si, že by byly dávky jakýmkoliv problémem," deklaruje Bricmont. Podotýká, že finanční úniky ve skutečnosti výrazně převyšují výdaje do sociální oblasti a pokud by dávky mohly zabránit teroristickým útokům, jednalo by se o opatření za velmi malé peníze.

Pro veřejnost může být sice pobuřující, že lidé na sociálních dávkách zabíjejí jiné lidi, ale profesora více než skutečnost, že teroristé pobírají dávky, pobuřuje to, že vraždí lidi. "Pokud by měli práci, nepobírali by dávky, já bych to i tak považoval za stejně hrozné a pobuřující," konstatuje akademik.  

Bricmontovi se zdá, že Wall Street Journal se v souladu se svou neoliberální agendou pokouší využít tento argument proti sociálnímu systému. S daným postupem však profesor nesouhlasí a deklaruje, že pobírání sociálních dávek nemá absolutně nic společného s terorismem. "Je to psychologicky šokující, ale zastavme se a přemýšlejme o tom," nabádá expert. Pokládá otázku, komu bychom dávky omezili. Pokud víme, že je někdo terorista, není to podle odborníka záležitost sociálního systému, ale policejního dohledu, což je zcela jiná oblast.   

Neútočí uprchlíci ale Evropané

Islámský stát již dříve nabádal své stoupence, aby využívali výhod evropských sociálních systémů. Dá se tedy podle profesora tato skutečnost jednoduše ignorovat?

"Otázka zní: Co ví policie?" odpovídá Bricmont. Nepochybuje o tom, že je potřeba s Islámským státem bojovat. Osobně by byl pro možnost spojit se v Sýrii s Ruskem za účelem boje s džihádisty, jelikož současná opatření považuje za pouze málo efektivní bombardování. Problém podle profesora nachází na syrském pozemním bojišti, nikoliv mezi belgickými občany či migranty směřujícími do evropských zemí.    

"Je to velmi zlé, ale pointa je, že se nejedná o uprchlíky," reaguje expert na dotaz, jak hodnotí současnou bezpečnostní situaci v Evropě, kdy v nedávné době došlo k sérii hrozivých útoků, přičemž některé jsou připisovány právě uprchlíkům. Mnoho pachatelů ve skutečnosti představovalo občany evropských zemí, kteří v nich vyrostli, připomíná profesor.  

"Neznám každý jednotlivý případ, ale mnoho teroristů zde vyrostlo," vysvětluje Bricmont. Domnívá se, že v jistý moment těmto osobám zřejmě došla trpělivost s problémy, které Západ způsobil na Blízkém východě a nestabilitou, kterou v regionu rozpoutal.   

Související

Více souvisejících

Belgie Islámský stát (IS) Teroristické útoky v Belgii

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy