Rakousko zabavilo rodný dům Hitlera. Majitelka má dostat vyšší odškodné, nařídil soud

Bývalá majitelka rodného domu Adolfa Hitlera, které Rakousko nemovitost vyvlastnilo, by měla dostat vyšší odškodnění. Rozhodl o tom soud v hornorakouském městě Ried im Innkreis, informoval list Salzburger Nachrichten. Gerlinde Pommerová by měla podle rozsudku, který zatím není pravomocný, dostat více než 1,5 milionu eur (38,5 milionu korun).

Rakouská vláda vyvlastnila dům ve městě Braunau am Inn, v němž se v roce 1889 narodil nacistický vůdce Adolf Hitler, na základě zákona přijatého parlamentem v prosinci roku 2016. Ústavní soud předloni potvrdil platnost vyvlastnění, kterému se Pommerová bránila.

Podle aktuálního rozhodnutí soudu v Riedu, o kterém informoval list Salzburger Nachrichten, bylo odškodnění, které stát původní majitelce za vyvlastněný dům s přilehlými pozemky nabídl, příliš nízké a to "především s přihlédnutím k té zvláštnosti, že se v případě hlavní budovy jedná o rodný dům Adolfa Hitlera". Místo 310.000 eur (téměř osm milionů korun) by podle rozsudku měla Pommerová dostat 1,508 milionu eur (38,8 milionu korun).

Rozsudek zatím není pravomocný. Stát zastupovaný finanční prokuraturou se proti němu může ještě odvolat.

Kromě sporu o výši odškodnění se Gerlinde Pommerová s Rakouskem soudí stále i kvůli samotnému vyvlastnění. Po rozhodnutí rakouského ústavního soudu o jeho přípustnosti se žena obrátila ještě na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Rakousko dlouhodobě usilovalo o odkoupení domu v Braunau. Pommerová to ale odmítala, a stát proto přistoupil k vyvlastnění. Podle posledních plánů chce Rakousko nemovitost nechat strhnout a na jeho místě postavit nový objekt, který by sloužil charitativním nebo administrativním účelům a nemohl by být lákadlem pro neonacisty.

Krátce po anšlusu Rakouska, tedy připojení země k nacistickému Německu v roce 1938, prohlásili nacisté Hitlerův rodný dům za památku. Posléze fungoval jako výstavní síň. Pommerovi získali nemovitost v restituci v roce 1952 a rakouská vláda si ji od počátku 70. let pronajímala. Do roku 2011 v budově fungovaly chráněné dílny, v dalších letech byl dům prázdný.

Související

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

Více souvisejících

Adolf Hitler Rakousko odškodnění

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy