Francie bude volit parlament, prezident Macron bojuje o sílu svého vlivu

Francouzi budou v neděli v prvním kole voleb vybírat své zástupce do Národního shromáždění. V 577 obvodech bude o stejný počet mandátů soupeřit na 6300 kandidátů. Pro usnadnění výběru voličům vznikly čtyři koalice - v čele té středové stojí Emmanuel Macron, který v dubnových volbách obhájil post prezidenta.

O tom, jak velkou moc bude mít tento centristický politik v příštích letech, však rozhodnou právě parlamentní volby. Předvolební kampaň, podle médií minimální a nevýrazná, končí dnes o půlnoci.

V čele předvolebního průzkumu společnosti Ifop je s 26 procenty levicová koalice Nová lidová, socialistická a ekologická unie (NUPES), kterou vede krajně levicový politický veterán Jean-Luc Mélenchon. Ten v dubnových prezidentských volbách skončil třetí a opakovaně veřejně prohlašuje, že by se měl stát příštím premiérem Francie. Na druhém místě v sondáži je s těsným odstupem jediného procentního bodu Macronova středová koalice Spolu (Ensemble). Na třetím místě je krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) vůdkyně Marine Le Penové, kterou plánuje volit asi 21 procent dotazovaných.

V průzkumu Elabe má naopak Spolu náskok půl procentního bodu před NUPES. Průzkum také upozorňuje na čtvrté místo a 11 procent pro blok vedený Republikány (LR).

Francouzský systém voleb do Národního shromáždění je dvoukolový většinový a poměrně složitý, což komplikuje i předvolební průzkumy. Získaná procenta odevzdaných hlasů se nemusejí projevit v počtu získaných mandátů a teprve ty rozhodují o parlamentní většině. Systém také silně znevýhodňuje extremistické strany, mezi něž se řadí i RN.

Pokud v prvním kole v daném obvodu nikdo nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postupují do druhého kola ti, kteří překonali hranici 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti. Ve Francii se tak v praxi koná 577 lokálních soubojů, které rozhodnou o budoucí národní politice.

Magickou hranicí těchto voleb je 289 mandátů. Pokud by koalice Spolu tuto hranici překonala, Macron by posílil svou pozici a měl by větší šanci například na prosazení dlouho plánované důchodové reformy. Macronův plán na posun odchodu věku do důchodu z aktuálních 62 na 65 let byl jedním z nejviditelnějších témat prezidentské i parlamentní kampaně a vyvolal vlnu odporu. Macron usiluje také o ekonomické reformy na posílení kupní síly Francouzů, proti jejímuž poklesu se ozývají hlasité protesty.

Pokud by koalice Spolu zvítězila, ale v parlamentu by neměla většinu, musel by Macron hledat spojence pro dlouhodobou spolupráci nebo pro jednotlivé zákony. Všichni ti, kteří Macrona podporují, se už ale stali součástí jeho koalice, a je proto málo pravděpodobné, že by našel další stranické partnery. Rozhodující politickou silou, pomyslným jazýčkem na vahách, by se mohli stát konzervativní Republikáni.

Třetím možným, a pro Macrona nejbolestivějším, výsledkem, by byla jeho prohra. Pokud by ho některá z formací, podle aktuálních průzkumů nejspíš NUPES, předstihla, následovala by kohabitace. Prezident by musel jmenovat premiérem zástupce nejsilnější parlamentní strany či koalice, který by byl z odlišného politického uskupení než on sám. Z francouzského prezidentského systému by se tak rázem stal parlamentní a hlavní slovo by měl premiér. Macronovi by zůstala v kompetenci jen zahraniční politika a velení ozbrojených sil. Prosazování reforem by bylo pro Macrona prakticky nemožné.

Kohabitaci zažila Francie od roku 1986 třikrát, nejdelší z nich byla mezi lety 1997 a 2002. Pravicový prezident Jacques Chirac musel tehdy spolupracovat se socialistickým premiérem Lionelem Jospinem. Tato zkušenost částečné paralýzy veřejného života vedla Francii ke zkrácení délky prezidentského mandátu ze sedmi na pět let, aby se parlamentní a prezidentské volby konaly ve stejném roce a snížilo se riziko kohabitace.

Volební účast ve Francii není povinná a podle analytika společnosti Ipsos, která dělá průzkumy, mají Francouzi jiné starosti než volby a účast bude poměrně nízká. K nízké účasti, odhadované zhruba na 45 až 50 procent, přispívá i nevýrazná kampaň, zapojení lídrů na poslední chvíli i celková otupělost vůči politickému dění, vyjmenovávají francouzská média.

Většina volebních místností se ve Francii otevře v neděli v 08:00 a zavře v 18:00, ve velkých městech o dvě hodiny později. V zámořských územích, která leží v jiném časovém pásmu, se bude hlasovat už v sobotu. Francouzi žijící v zahraničí si svých 11 zástupců vybírali už o minulém víkendu, stejně tak obyvatelé Francouzské Polynésie. Celkem je Francie rozdělena na 577 volebních obvodů, v každém je v průměru 125.000 voličů.

Volební lístky dostali Francouzi poštou, k dispozici jsou i ve volebních místnostech. Koalice vznikly proto, aby si kandidáti podobně smýšlejících stran nekonkurovali v jednotlivých obvodech. V principu jde spíše o koordinaci kandidatur, hlavně na levici ale uzavření dohody předcházela dlouhá vyjednávání. NUPES nakonec tvoří Mélenchonova Nepodrobená Francie (LFI), Socialistická strana (PS), Francouzská komunistická strana (PCF), největší ekologicky orientovaná strana Evropská ekologie - Zelení (EELV) a další malé subjekty. NUPES razí krajní program zahrnující velké výdaje státu, všeobecný odchod do důchodu v 60 letech a faktický odchod Francie z Evropské unie a z NATO, což odpuzuje řadu čelných socialistů. Díky podpoře ekologických témat má NUPES podporu mnoha mladých voličů.

Navzdory očekávání k uzavření koalice nedošlo na krajní pravici. Le Penová odmítla nabídku bývalého novináře Érika Zemmoura na spolupráci s hnutím Znovudobytí! (Reconquete!), které vzniklo krátce před prezidentskými volbami. Le Penová hlásá politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být určen pouze "pravým Francouzům" a chránit je před globalizací a před islamizací Francie. Zemmourovy teze jsou podobné.

Promacronovská koalice Spolu vznikla v listopadu 2021. Tvoří ji vládní strana Obnova (Renaissance, bývalá Republika v pohybu, LREM), strana MoDem, nová strana Horizonty někdejšího premiéra a nejoblíbenějšího francouzského politika Édouarda Philippa a několik menších stran.

První odhady volebních výsledků se očekávají bezprostředně po uzavření posledních volebních místností ve 20:00. Nejúspěšnější kandidáti, kteří ale nezískali nadpoloviční většinu hlasů, se 19. června utkají v druhém kole.

Související

Více souvisejících

Emmanuel Macron volby ve Francii

Aktuálně se děje

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy