Německo ve středu po dlouhých 16 letech zažije výměnu v čele vlády, konzervativní kancléřku Angelu Merkelovou vystřídá sociální demokrat Olaf Scholz. Zda Scholz dokáže vést Německo také po čtyři volební období jako Merkelová, to se lze zatím jen dohadovat, budoucí kancléř již ale naznačil, že by rád vládl i po parlamentních volbách v roce 2025. Ve středu, kdy ho poslanci Spolkového sněmu zvolí kancléřem a kdy mu Merkelová úřad oficiálně předá, začne prozatím jeho první mandát.
Změnu v kancléřském úřadu média i komentátoři označují za historickou, neboť snese srovnání s koncem ér prvního kancléře Konrada Adenauera či kancléře sjednotitele Helmuta Kohla. Zatímco za Adenauera byly položeny základy demokracie poválečného Německa a za Kohla se Německo znovusjednotilo, tak za Merkelové země mocensky posílila.
"Za éry kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera byli ještě Němci zaneprázdněni sami sebou," řekl v rozhovoru se zahraničními novináři emeritní profesor Humboldtovy univerzity v Berlíně Herfried Münkler. Dodal, že za Merkelové Německo přestalo být nemocným mužem Evropy, který se vyrovnává se znovusjednocením, a stalo se hospodářským tahounem s rostoucí politickou váhou. Merkelová, která byla vyhlášená hledáním kompromisů, přitom podle Münklera dokázala na evropském poli hledat řešení mezinárodních krizí tak, aby se proti značnému německému vlivu ostatní státy nestavěly odmítavě. V minulosti totiž Evropa na růst Německa reagovala vznikem koalicí, které měly být protiváhou, což se nyní neděje.
Středeční předání kancléřské moci nebude jen politickým předělem, ale i jedinečnou událostí. Pro 13 milionů z 83 milionů obyvatel Německa to bude vůbec poprvé v jejich životě, co budou svědky nástupu nového kancléře. Celá generace Němců totiž v úřadu nezažila nikoho jiného než Merkelovou.
Merkelová se za své vlády musela vypořádat s řadou mezinárodních krizí, z nichž jednu, kterou je pandemie nemoci covid-19, předává Scholzovi. Jednou z priorit nové vlády sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) tak bude prosazení povinného očkování proti covidu a hledání rovnováhy mezi občanskými právy a karanténními opatřeními.
Scholzova vláda se musí zaměřit i na konsolidaci státních financí, protože Německo se kvůli hospodářským dopadům pandemie po letech rozpočtových přebytků muselo značně zadlužit. Loni si země vypůjčila 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč), což bylo nejvíce v dějinách spolkové republiky. Letošní schodek bude ale ještě vyšší, plánován je na 240,2 miliardy eur (6,1 bilionu Kč).
Jedním z ústředních bodů koaliční smlouvy je udržení rozpočtové disciplíny a nezvyšování daní, což byl požadavek šéfa FDP Christiana Lindnera, který povede ministerstvo financí. Německo přitom i v nadcházejících letech musí počítat se značnými výdaji, protože v zájmu ochrany klimatu chce co nejvíce urychlit přechod na ekologické zdroje energie a na hospodářství bez emisí oxidů uhlíku. Do roku 2030 by si koalice přála uzavřít uhelné elektrárny, což je o osm let dříve než stávající plány. Nulové emise skleníkových plynů pak chce Německo do roku 2045.
Velké výdaje Německo také čekají v investicích do železnice, elektromobility, digitalizace či výstavby bytů. Koalice chce, aby se v zemi stavělo tempem 400.000 nových bytů ročně, z nichž čtvrtina má být kvůli cenové dostupnosti podpořena z veřejných prostředků. K lepší sociální spravedlnosti pak má přispět i navýšení minimální mzdy ze současných 9,60 eur na 12 eur (305 korun) za hodinu, což byl jeden z hlavních Scholzových volebních slibů.
Změnu Scholzova vláda plánuje také v zahraniční politice. Koalice chce prohloubit integraci Evropské unie a posílit pravomoce Evropského parlamentu. Nastupující ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v rozhovorech s médii opakovaně prohlásila, že chce proti autoritářským režimům v Rusku a Číně vystupovat tvrději a s důrazem na demokratické hodnoty a lidská práva. Baerbocková by si dovedla představit i dovozní omezení z čínských regionů, ve kterých si vláda represemi a nucenou prací vynucuje poslušnost obyvatel. Rovněž by si přála jednotnou unijní politiku vůči Číně, která již Berlín varovala před konfrontačním kurzem.
Vysvědčení Scholzově vládě vystaví voliči v roce 2025, kdy je řádný termín parlamentních voleb. Scholz v sobotu na mimořádném sjezdu SPD naznačil, že i po nich by rád vládl. "Sociální demokraté, Zelení a FDP vstupují do koalice, aby přátelsky spolupracovali a aby byli znovuzvoleni," řekl Scholz. Zabránit se tomu zcela jistě pokusí kancléřčina konzervativní unie CDU/CSU, která míří do opozice. Unie má nyní čtyři roky, aby po odchodu Merkelové, která v zářijových volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, našla novou identitu a získala zpět ztracené voliče. Prvním krokem k tomu je výběr nového předsedy CDU, o kterém bude jasno v lednu.
Související
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
V Německu byli napadeni dva politici z protiimigrační strany AfD
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
před 1 hodinou
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
před 2 hodinami
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
před 3 hodinami
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
před 4 hodinami
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
před 4 hodinami
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 5 hodinami
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 5 hodinami
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 5 hodinami
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 6 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 6 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 7 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 7 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 7 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 8 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 9 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 9 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 9 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 10 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 11 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák