Jeden z nejnáročnějších summitů posledních let čeká od čtvrtka prezidenty a premiéry členských zemí Evropské unie. Vrcholné schůzce, která má rozhodnout o zpřísnění emisních závazků či určit další směr společného boje proti covidu-19, budou svou aktuální důležitostí dominovat dvě původně neplánovaná témata: zablokovaná situace kolem unijního rozpočtu a stále bezvýsledné jednání o budoucích vztazích s Británií.
Mezi hlavní postavy schůzky vůdců 27 zemí budou patřit zástupci Maďarska a Polska - dvou států, které blokují schválení budoucího sedmiletého rozpočtu EU a fondu podpory ekonomik zasažených koronavirem. Německá kancléřka Angela Merkelová se jako šéfka předsednické země pokusí přimět maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho polského kolegu Mateusze Morawieckého, aby souhlasili s tím, že čerpání unijních peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu.
Obě země, s nimiž unijní orgány již několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, novou podmíněnost dosud odmítají, což ohrožuje schválení bezprecedentního balíku peněz o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (asi 48 bilionů korun). Německo však dnes přišlo s kompromisním návrhem, k němuž zatím neměly zásadní výhrady žádné země. Spočívá v ujištění, že se podmínka bude uplatňovat nestranně a nezávisle a že případné odstřižení od unijních peněz předem posoudí unijní justice.
Pokud se pod tento návrh ve čtvrtek podepíšou všichni lídři, rozpočet i fond budou odblokovány. Orbán i Morawiecki ovšem dlouhodobě odmítali, že by se s podobným ujištěním jejich země spokojily. Pokud by si Maďaři a Poláci své veto nerozmysleli, začne od ledna unie fungovat s provizorním rozpočtem, krizový fond by však ostatních 25 států mohlo vytvořit bez Budapešti a Varšavy.
"Pokud nebude dohoda, bude předseda (Evropské rady Charles Michel) chtít probrat plán B navrhovaný německým předsednictvím a Evropskou komisí," řekl dnes novinářům k této variantě vysoce postavený unijní činitel.
Lídři EU se v Bruselu nevyhnou ani debatě o stále zablokovaných rozhovorech s Británií. O šancích na uzavření dohody si promluví se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která dnes večer v Bruselu přivítá britského premiéra Borise Johnsona.
Někteří politici dávají najevo, že tento summit je pro ně krajním termínem pro rozhodnutí o osudu pobrexitových jednání. Podle unijních činitelů se však nedá čekat, že by na summitu mohla být schválena případná dohoda či přijato nějaké zásadní rozhodnutí například o ukončení rozhovorů.
Mezi nejdůležitější rozhodnutí, která by lídři na summitu měli učinit, je podpora zpřísnění klimatických cílů EU k roku 2030. Emise skleníkových plynů by se podle nového návrhu komise měly v unii jako celku omezit nejméně o 55 procent proti roku 1990, zatímco dosud platil cíl 40 procent. Zatímco většina států západní či severní Evropy nový závazek podporuje, některé země z východního křídla unie včetně Česka chtějí do summitových závěrů dostat jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné pokladny dostane výměnou například za zavírání uhelných elektráren. Úspěch klimatické části summitu podle diplomatů závisí právě na tomto bodě, ale i na odblokování rozpočtu, bez něhož nechtějí některé země s novými emisními cíli souhlasit.
Summit by měl rovněž rozhodnout o společném postupu při distribuci vakcín proti covidu-19, kterou EU chystá od ledna. Jednat se bude i o další koordinaci protikoronavirových opatření, od nichž by podle Bruselu neměly státy upouštět příliš rychle.
Tématem schůzky budou i napjaté vztahy evropského bloku s Tureckem. Některé státy v čele s Řeckem, Kyprem či Francií se snaží prosadit rozšíření sankcí za turecký průzkum těžby ve Středomoří, podle diplomatů však část zemí zůstává nakloněna opatrnějšímu postupu, takže schválení návrhu je nejisté.
Summit se bude zabývat i možnostmi posílení společného boje proti terorismu či budoucími vztahy se Spojenými státy. Vzhledem k velkému počtu důležitých témat unijní činitelé nevylučují, že dvoudenní vrcholná schůzka se může protáhnout do soboty.
Související
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
EU (Evropská unie) , Summit EU , Brexit , rozpočet
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová