Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.

Už dopoledne dohodu v Bruselu podepsali předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Dokument následně vyrazil letecky do Londýna, kde svůj podpis připojí i premiér Boris Johnson.

? LIVE NOW: EU-UK Agreements signature in Brussels https://t.co/E4q0uwsL27

— Charles Michel (@eucopresident) December 30, 2020

Británie opustila EU letos na konci ledna. Do čtvrteční půlnoci je ale ještě v přechodném období, kdy musí dodržovat pravidla EU, na jejichž podobu ale již nemá vliv. Na Štědrý den se Londýn s Bruselem dohodly na podobě budoucích vztahů po 1. lednu 2021.

Dohodu, která má 1240 stran hlavního textu a dalších 800 stran příloh, Evropský parlament zatím neschválil, hlasovat o ní bude až po Novém roce. Ujednání tak budou od 1. ledna platit jen provizorně. Tuto možnost už v pondělí schválili zástupci sedmadvaceti členských zemí EU.

O dohodě, která mimo jiné umožní obchodovat mezi Británií a EU bez plošných cel, začali debatovat poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes dopoledne a brzy ji i schválili. Očekává se, že okolo 23:00 hodin místního času (půlnoci SEČ) ji schválí také Sněmovna lordů, která k ní však podle deníku The Guardian pravděpodobně připojí dodatek, jehož text poukazuje na určité nedostatky ujednání. Přijetí dodatku však zákon nijak nepozdrží ani nebude mít vliv na jeho podobu. Dohoda se stane platným zákonem poté, co ji formálně potvrdí královna Alžběta II.

Premiér Johnson v projevu k poslancům dohodu označil za jednu "z největších dohod o volném obchodu na světě". Vyzdvihl také krátkou dobu, za jakou byla jeho vláda podle něj schopna podmínky budoucích vztahů s EU vyjednat. "Uzavřít dohodu s Uruguayí Evropské unii trvalo téměř osm let, s Kanadou pět let, s Japonskem šest," uvedl. Británii podle něj čeká "skvělý nový vztah" s evropskými sousedy "založený na volném obchodu a přátelské spolupráci".

Později Johnson v rozhovoru s BBC zdůraznil, že Británie bude nadále evropskou zemí. "Toto není konec Británie coby evropské země," řekl premiér. "Jsme v mnoha ohledech typickou evropskou civilizací, nebo jak to chcete formulovat, a nadále jí zůstaneme," dodal Johnson.

Opoziční předák Keir Starmer dohodu vyjednanou Johnsonem označil za slabou a nedokonalou. "Máme ale do konce přechodného období jen jeden den a je to jediná dohoda, kterou máme," řekl. Potvrdil také, že jeho labouristé dohodu svými hlasy podpoří.

Ke kritikům dohody se v parlamentu přidala také bývalá konzervativní premiérka Theresa Mayová. Za chybu označila mimo jiné ujednání v oblasti služeb, lítost vyjádřila i nad tím, že Británie nebude mít od pátku přístup do schengenského informačního systému. V reakci na Starmerova slova expremiérka podotkla, že měl na začátku roku 2019, kdy byla premiérkou, šanci hlasovat pro lepší dohodu, než je ta současná, hlasoval ale proti ní. Brexitovou dohodu premiérky Mayové poslanci odmítli třikrát.

Související

Více souvisejících

Brexit Ursula von der Leyenová Charles Michel EU (Evropská unie) Velká Británie Boris Johnson Keir Starmer (labouristi) Theresa Mayová Parlament Velké Británie

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy