První sčítání lidu v nově vzniklých státech před sto lety nebylo jen sběrem údajů. Polsko a Československo je pokládaly i za měřítko své civilizační vyspělosti a nestrannosti. Demokratický stát přeci nemusí falšovat statistiky, píše polský list Gazeta Wyborcza o sčítání z roku 1921. "Oběma sčítáními se dodnes zabývají badatelé a spory neutichají," konstatoval.
Již před první světovou válkou údaje o národnostním a náboženském složení poskytovalo sčítání lidu. V habsburské monarchii se sčítalo po deseti letech, v Německu po pěti. V Rusku se před revolucí odehrálo jediné sčítání v roce 1897 a šlo o tak vyčerpávající podnik, že většina poznatků byla zveřejněna až v letech 1904-05.
V tehdejší době snad každé národnostní hnutí zpochybňovalo úřední údaje o početnosti svého národa a udávalo údaje vlastní, bez výjimky vyšší. Na mírové konferenci v Paříži československá delegace dokazovala, že podle údajů z uherského sčítání některé obce během jednoho desetiletí zcela změnily etnické složení, přestože nedocházelo k větším přesunům obyvatel. Poláci kritizovali ruské a německé statistiky. Opravdu je těžké říci, kdo ve statistikách víc lhal.
Ambicí odborníků z nových států se stalo dosažení lepších standardů. Šlo nejen o "opravu" údajů, ale i o mezinárodní uznání správnosti poválečného sčítání. Ta se již v roce 1921 konala v Polsku a Československu. Zpracování výsledků se vleklo roky, přestože statistici už tehdy použili nejmodernější výpočetní techniku v podobě děrných štítků.
První výsledky, k nimž se poměrně brzy dospělo, nebyly o nic méně sporné než dříve. Zaznívala nařčení z falšování, spory mnohdy končily u soudů.
Pár měsíců před sčítáním se v Československu konaly volby. Pokud by počet hlasů pro německé strany odpovídal počtu Němců, při sčítání jich mělo být o více než 200.000 víc.
Jak v Polsku, tak v Československu se při sčítání ptali na používanou řeč a národnost. Docházelo k situacím, kdy se jedno s druhým neshodovalo, jako v případě československých Židů, většinou hovořících německy. Stále šlo o výjimky, tolerované například kvůli náboženství. Ale polským a československým statistikům bylo jasné, že takové zásady se nemohou týkat všech.
Rozumný odhad, že etnické vědomí je do jisté míry věcí výběru jednotlivce a že každá národností hranice je fikce, u maďarských a německých geografů a statistiků zjevně platily jen tehdy, kdy to bylo ku prospěchu Maďarsku a Německu. Na západní hranici Německa platilo pravidlo o shodě jazyka s národností, zatímco na východní nikoliv. Stejnou nedůslednost, anebo vypočítavost kritizoval v případě maďarských protestů sociolog Antonín Boháč, který byl hnacím motorem prvního sčítání lidu.
V Polsku sčítání v roce 1921 ukázalo, že má 25,67 milionu obyvatel. Ale ukrajinským aktivistům se za podpory řeckokatolického kléru podařilo přimět velkou část obyvatel Haliče k bojkotu. Došlo i k útokům na komisaře a jednoho zavraždili.
Většina problémů s národnostními spory nesouvisela. Například termín sčítání - 30. září - kolidoval s židovským svátkem, a tak některé židovské obce dostaly svolení k přesunutí termínu. Jejich křesťanští sousedé se hned domáhali také ústupků. Na venkově termín kolidoval s polními pracemi, a tak komisaři museli rolnické rodiny doslova nahánět. Jednodenní sčítání v praxi trvalo dva týdny a občas se je vůbec nepodařilo plně dokončit. Na východě země zrovna řádil tyfus - a ne všichni nepodlehli pokušení si chybějící údaje raději vymyslet.
Největší překážkou se stalo nepochopení mezi úředníky a rolníky, kteří se báli, že sčítání poslouží k výběru daní či odvodu do armády. Rodiny i celé vsi utíkaly před komisaři do lesů. Strach z dlouhé ruky státu vyvolával útoky. Epicentrem takových reakcí bylo centrální Polsko, kde menšin bylo pramálo.
Polské sčítání se konalo méně než rok po válce se sovětským Ruskem, která zpustošila zemi, sužovanou epidemiemi. Šlo o gigantický podnik. Za nejméně důvěryhodné sociolog Ludwik Krzywicki pokládal údaje o počtu hospodářských zvířat (skrývaných hospodáři) a o vlastnictví pozemků (které se v zaostalejších končinách nikdy přesně nevyměřily). Národnostní poměry pokládal za relativně přesné: soudil, že lhaní vyvolané aktivisty vyváží manipulace polských úředníků.
V Československu sčítání také neproběhlo hladce, i když odpor lidí byl mnohem menší i méně násilný než v Polsku. Většinou šlo o pochyby komisařů ohledně národnosti, k níž se dotazovaný hlásil. Obecně šlo o lidi, jejichž mateřskou řečí byla čeština, ale žili a pracovali mezi Němci, anebo šlo o slovensky hovořící osoby v maďarském prostředí. Ale negramotnost se v českých zemích prakticky nevyskytovala, a tak dotazníky vyplňovali sami dotazovaní, a ne úředníci, jak často bývalo v Polsku. Uvádění nepravdivých údajů se trestalo. To se vztahovalo i na přihlášení se k národnosti neodpovídající "objektivní" pravdě. Proti pokutám se lidé mohli odvolat, což i dělali. Skutečnost totiž mnohdy překračovala představivost úředníků. Například ženy po svatbě soudily, že patří k manželově národnosti.
Současní historici pokoušející se na základě těchto údajů zrekonstruovat národnostní složení nových středoevropských států kráčejí po stejné cestě, jakou před nimi šli experti polské či československé delegace na mírové konferenci. Ale hon za pravdou skrytou v číslech nikdy neskončí. Rozpor mezi zvědavým státem a tajnůstkářskými občany totiž provází sčítání lidu od počátku.
Související
Statistický úřad zveřejnil podrobná data z loňského sčítání. Jak dopadlo ve vaší obci?
Sčítání: Domovní fond se za desetiletí zvětšil o devět procent
Sčítání lidu , Lidé , Polsko , Československo , Noviny / tisk
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 1 hodinou
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
před 1 hodinou
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 1 hodinou
Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli
před 2 hodinami
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
před 2 hodinami
Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla
před 3 hodinami
Počasí o víkendu bude typicky jarní, ukazuje předpověď
včera
Ruská oslava Dne vítězství nemá nic společného s druhou světovou válkou
včera
Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset
včera
Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny
včera
Širší vedení TOP 09 navrhlo do funkce ministra pro vědu Marka Ženíška
včera
Putin se podivuje nad reakcemi na jaderné cvičení. Není to nic neobvyklého, jen výcvik, tvrdí
včera
Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem
včera
Izraelci se brání Bidenovu ultimátu: Pro dosažení svých cílů uděláme vše
včera
Putin vyslyšel Pašinjana. Stahuje ruská vojska z částí Arménie
včera
Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil
Aktualizováno včera
Na Rudém náměstí proběhla tradiční vojenská přehlídka. Zabráníme globálnímu konfliktu, řekl Putin
včera
Bělorusko zahájilo nečekanou inspekci nosičů jaderných zbraní. Zúčastní se cvičení s námi, oznámil Putin
včera
Létají jinam, samovolně vybuchují. Severokorejské rakety Rusům na Ukrajině příliš nepomáhají
včera
V lomu ČSA přeruší těžbu. Bude se propouštět, oznámila Severní energetická
Severní energetická ve čtvrtek oznámila, že přerušuje těžbu hnědého uhlí v lomu ČSA na Mostecku v Ústeckém kraji. Rozhodnutí o ukončení provozu má přijít v následujících měsících. Firma se chystá propustit asi 500 zaměstnanců.
Zdroj: Jan Hrabě