Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. Přes náznaky možné nejednoty premiéři obou zemí i dnes zopakovali, že je pro ně nepřijatelné podmínit čerpání peněz kvalitou právního státu přijímající země.
Další státy na podmínce trvají a rozepře může vedle schválení rozpočtu a krizového koronavirového fondu ohrozit i přijetí nových emisních závazků, které mají šéfové států a vlád podpořit na vrcholné schůzce příští týden.
Maďarsko a Polsko blokují schválení historicky největšího balíku společných peněz EU o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí na červencovém summitu. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů. Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá podmíněnost oporu v unijních smlouvách.
Unijní činitelé i diplomaté už několik dní vymýšlejí řešení, které by rebelující země uspokojilo. Možný obrat v polské pozici naznačil ve čtvrtek vicepremiér Jaroslaw Gowin, podle něhož by Varšava mohla veto stáhnout výměnou za "vysvětlující prohlášení", které by jako doplněk rozpočtové podmínky schválili lídři na summitu. Premiér Mateusz Morawiecki však dnes novinářům řekl, že polské veto trvá. Podobně se vyjádřil i jeho maďarský kolega Viktor Orbán.
"Pro nás je tohle řešení, doplnit nějaké prohlášení, které je jako usmolená poznámka na kousku papíru, nepřijatelné," řekl Orbán maďarskému rozhlasu.
Další státy v čele s Francií či jihoevropskými zeměmi naproti tomu stále vážněji zvažují možnost, že pokud se nepodaří Orbána a Morawieckého přesvědčit na summitu, vytvoří krizový fond pouze pro 25 zemí. "Vycházíme z toho, že tyto členské státy jasně vědí, že budeme pokračovat bez nich," řekl dnes k možnosti Maďarsko a Polsko vynechat eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Podle diplomatů trvající pat ohrožuje shodu na zpřísnění emisních cílů EU k roku 2030, kterou měli lídři stvrdit na summitu. Některé země z východního křídla unie včetně právě Polska, Maďarska či Česka, však chtějí jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné kasy dostane výměnou za zavření uhelných elektráren.
"Je mým cílem dosáhnout shodu příští týden na summitu, proto budeme muset v příštích dnech pokračovat (v jednáních) s plným úsilím," prohlásil dnes předseda Evropské rady Charles Michel s tím, že nové limity zatím nejsou připraveny podpořit všechny členské státy.
Komise v září navrhla, aby EU do roku 2030 omezila emise skleníkových plynů proti hodnotám z roku 1990 nejméně o 55 procent. Dosavadní závazek počítal se čtyřicetiprocentním omezením. Podle některých diplomatů je přitom nepravděpodobné, že by se na summitu podařilo nalézt shodu na novém klimatickém cíli bez odblokování unijních peněz.
"Pro Michela to bude ´buď a nebo´. Když neuspěje s rozpočtem, sotva všechny přesvědčí, aby se draze zbavovali uhlí," řekl ČTK diplomatický zdroj.
Český premiér Andrej Babiš v úterý po videokonferenci s Michelem uvedl, že je Praha ochotna nový závazek podpořit, pokud summit zohlední mimo jiné požadavek takzvané technologické neutrality. Ten by Česku umožnil podporovat nahrazování odstavovaných uhelných elektráren jadernou energií.
Související
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
EU (Evropská unie) , rozpočet , Summit EU , Viktor Orbán , Maďarsko , Polsko , Charles Michel
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
před 3 hodinami
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
před 3 hodinami
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
před 4 hodinami
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
před 5 hodinami
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 5 hodinami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 6 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 7 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 8 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 8 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 9 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 10 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 11 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 12 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 12 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 13 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 14 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 15 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 23 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová