ROZHOVOR | Exkluzivně: Rusko je nebezpečnější než Severní Korea. KLDR jen hraje divadlo pro své občany, ale je v šachu, říká pro EZ ukrajinský politik

ROZHOVOR - Ruská hrozba kybernetickými útoky a šířením své propagandy je větší, než Severní Korea se svým jaderným programem. To si myslí Ihor Huz, poslanec ukrajinského parlamentu za stranu Lidová fronta, zástupce Výboru pro zahraniční politiku a člen Meziparlamentní unie ČR - Ukrajina. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz například uvedl, že nebezpečí v mezinárodním měřítku představují obě země, ale Rusko má lepší diplomatické páky.

Pane poslanče, jaká je dnes největší hrozba pro mezinárodní bezpečnost. Je to Rusko, Severní Korea, nebo ještě někdo další?Je třeba uznat, že jak Rusko, tak KLDR symbolizují globální nestabilitu, což mezinárodní bezpečnost nepochybně ohrožuje. Já bych do tohoto seznamu přidal ještě radikální islám, který vytvořil z Blízkého východu velmi nestabilní bod. Avšak to není to samé jako stát – agresor.

Která jsou podle vás ve světě další místa se znaky nestability?Jsou to oblasti, ve kterých nejčastěji operují tyto tři symboly nestability. Krym a Donbas, kde se snaží Rusko o to, aby obsadilo suverénní stát, Korejský poloostrov a právě oblast Arabského poloostrova, kde je nejčastější výskyt radikálních islámských sil.

V čem vidíte nebezpečí pro svět ze strany Ruska a Severní Koreje?Tak především, je třeba tyto dvě země rozdělovat, ne spojovat. Jejich nebezpečí pro světovou společnost nejsou totožná.

Dobře, v čem je tedy nebezpečné Rusko?Hlavně v tom, že stále pokračuje ruská vojenská agrese v oblasti Doněcku a Luhansku, pokračují represe Krymských Tatarů po anexi poloostrova a provádí kyberútoky v různých zemích, především ve Spojených státech a Velké Británii.

Čím si tyto útoky vysvětlujete? Co je ruským cílem?Musíme si uvědomit, že Rusko tu vede hybridní válku s celým světem, snaží se mít všude svůj vliv. Kyberútoky jsou prováděny za účelem ovlivňování voleb, referend a jiných ústavních procesů. Rusko také financuje některé radikální strany v Evropské unii, například francouzskou Národní frontu, a také nevládní organizace. Její propaganda je všude. Navíc se snaží vystrašit západní státy svými dalšími vojenskými činy.

Které činy máte konkrétně na mysli?Například to, že Rusko neustále zvyšuje výdaje na armádu a na svoje speciální jednotky. Chce dostat tyto své složky na úroveň západních mocností. K tomu samozřejmě patří i „hra svalů“, kterou Rusko rozpoutalo na hranicích členských zemí NATO.

Můžete uvést příklad?Samozřejmě. Podívejte se třeba na záříjové cvičení Západ-2017, které ruská armáda prováděla s tou běloruskou velmi blízko hranic NATO. Rusko také zůstává v Sýrii, kde se prostřednictvím zbraní snaží prosazovat své geopolitické ambice.

V čem je Severní Korea jiná?KLDR je baštou populismu, splněných snů a zastrašování. Severní Korea uvedla do chodu svůj jaderný program, vyrábí nukleární zbraně, zkouší balistické rakety. Vyrábí je jako nástroj k zastrašení svých nepřátel v regionu. Tomu přidávají na vážnosti i „velká“ prohlášení Kim Čong-una, jehož rétorika je mimo jiné i divadlem pro publikum. Jaderné zbraně se mají stát jakýmsi symbolem velkého severokorejského národa.

Je to tedy tak, že se Severní Korea omezuje jen na jaderné zbraně?Nemusí to tak být. Experti mají podezření, že některé počítačové viry, které poškodily mnoho počítačových systémů ve světě, mohou být severokorejského původu. Domnívám se, že se Severní Korea může snažit i o ovládnutí informačních technologií.

Včera Severní Korea otestovala balistickou střelu, která prý má potenciál k tomu doletět až na východní pobřeží Spojených států. Jak si myslíte, že na to USA zareaguje?Jsem přesvědčen o tom, že koalice Spojených států, Jižní Koreji a Japonska má konkrétní plán na odražení potenciálního severokorejského útoku.

Nemyslíte si, že Spojené státy na KLDR zaútočí?To podle mě není pravděpodobné. I přes různá silná slova Donalda Trumpa adresovaná Severní Koreji si je prezident USA vědom, že možná rizika a ztráty, které by hrozily při „preventivním útoku“ na KLDR, by byly velké. Proto soudím, že útok na Korejský poloostrov ze strany Spojených států a jejich spojenců není příliš pravděpodobný.

A jaká je pravděpodobnost útoku z druhé strany?Také si nemyslím, že by k tomu došlo. Jedinému pořádnému spojenci KLDR – Číně – se do otevřeného boje nechce. Naopak přesvědčuje o tom, že takové konflikty se mají jak na regionální, tak na globální úrovni řešit diplomatickou cestou. Navíc velká vojenská operace na Korejském poloostrově by nebyla pro Čínu výhodná.

Na závěr mi povězte, která z těchto dvou zemí je tedy podle vás větším nebezpečím pro bezpečnost ve světě?S ohledem na skutečné hrozby, které prezentují světu oba státy, vytváří Rusko větší bezpečnostní rizika. Rusko má mnohem vyspělejší technologie, armádu, ekonomické a diplomatické možnosti. Navíc agresí na Ukrajině a zapojením se do konfliktu v Sýrii dokázalo, že je připraveno k činům. To pro Severní Koreu neplatí, ta zatím "jen" vyhrožuje.

Navíc tu je ještě jeden důvod, proč je Rusko dnes nebezpečnější než Severní Korea. Zatímco KLDR je víceméně držena v šachu trojicí Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea, která má situaci zatím pod palcem, tak Rusko se vymklo jakékoli kontrole. Sankce zemí OSN se míjejí účinkem, kvůli hybridní kybernetické válce se po popředí evropských států dostávají populistické strany financované Ruskem a navíc má Rusko velké zásoby ropy a zemního plynu, což je žádaná komodita na mezinárodním trhu.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor Ihor Huz (ukrajinský poslanec) Ukrajina Bezpečnostní výbor nebezpečí Rusko Severní Korea (KLDR) Islámský stát (IS) radikalizace USA (Spojené státy americké) Donald Trump Kim Čong-un Japonsko Jižní Korea Jaderné zbraně válka Kybernetická bezpečnost test rakety dlouhého doletu

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 12 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Ruské ministerstvo obrany vystavuje zbraně a vojenskou techniku ​​zemí NATO, včetně tanků Leopard a M1 Abrams, ukořistěných ruskou armádou během války proti Ukrajině, ve Victory Park v Moskvě v Rusku. Expozice skládající se z více než 30 vzorků zbraní a vojenské techniky z produkce zemí jako USA, Německo, Anglie, Francie a Ukrajina byla otevřena návštěvníkům (1. května 2024).

Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO

Rusko v impozantním moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie

Prvomájové demonstrace v Paříži a německých městech byly provázeny napětím a incidenty. V Paříži došlo k rozbíjení nejméně dvou výloh obchodů radikály, zatímco ve Stuttgartu se střetly protestující s policií, jak informovala agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy